Zimní válka

Tříhodinový opus, který ukazuje válku spíš v její každodennosti. Každou chvíli zabijí kamaráda, únava, vyčerpanost, nekonečné noční hlídky a útoky nepřítele. Letecká převaha Rusů je psychický teror stejně jako bombardování. Hrdinský odpor malého národa proti veleříši. Velmi slušná výprava. Uteklo to jako voda. 80% (07.08.2017)

Píše se bouřlivý podzim roku 1939 a nad Finskem se stahují temná válečná mračna, mobilizační rozkaz povolává do zbraně na obranu vlasti v úzkých i různorodou skupinu záložníků. První třetina filmu dalo by se říct široce pojatý úvod, nám dává možnost seznámit se s jednotlivými postavami. Vyprávění má poklidné tempo, ale přesto je cítit blížící se nebezpečí. Během přesunu vojáků na ohroženou hranici máme možnost sledovat, jak se v ne až tak přetechnizované době šířily zprávy. Všudypřítomná šeptanda a kusé informace z radia nám dávají možnost si udělat obrázek, jak se malý finský národ postavil sovětskému diplomatickému nátlaku. Dělostřelecký přepad pozice našich záložníků je jasným předělem a od té chvíle může sledovat výpravné válečné drama. Bojové scény jsou propracované a autenticitu zvyšuje použití dobové ruské tankové techniky. Jednotlivé bitevní výjevy jsou líčeny bez přehnaného patosu. Bojiště je místem nepředstavitelného chaosu, všudypřítomné špíny, a když přijde na boj muže proti muži v zákopech tak je neuvěřitelně brutální. Střet s protivníkem, který je v mnohonásobné početní přesile, si vybírá svou krutou daň. Zraněných a mrtvých kamarádů je čím dál víc. Únava, opotřebení a stres zanechává hluboké jizvy na duších vojáků. Režisér Pekka Parikka představuje pohnutou historii Finska v čase, kdy v heroickém boji vzdorovalo rudé bolševické přesile bez jakýchkoli příkras a kudrlinek, skrze pohled prostého vojína otce od rodiny Marttiho Hakalu (Taneli Mäkelä). Musím přiznat, že mě velmi mile překvapilo nadstandardní řemeslné zpracování, které se nemusí stydět za svou podobu ani po čtvrt století od premiéry. Tohle není žádná švejkovina a tenhle pozoruhodný film se Vám dostane pod kůži jako severský mráz. (03.08.2014)

Len tak si tam chvíľu sedeli v kryte, navôkol zúrila vojna, kňaz im čítal z písma svätého, bol Štedrý deň, ďaleko od svojich rodín, s čoraz menším počtom spolubojovníkov, unavení, doráňaní na tele aj na duši a ON sa na to všetko pozeral. Ak máte záujem zistiť ako to vo vojne asi vyzerá (v akejkoľvek, nielen tejto zimnej) pozrite si tento film, je ako skutočný. Skvelá vec! (26.11.2016)

Fínsky vojnový klenot rozprávajúci príbeh hŕstky mužov, ktorí v takzvanej Zimnej vojne s minimom výzbroje a často v civilnom oblečení bránili svoju vlasť proti sovietským votrelcom. A ubránili sa. Oproti americkým vojnovým filmom je tento priamočiary a hustí do diváka jednu naturalistickú scénu za druhou. Až je to občas nepríjemné. Dodnes mám v pamäti brutálnu scénu, kedy fínski vojaci bojujú na nože proti nepriateľom v zákope či scéna, kedy jednoho vojaka roztrhá delostrelecký granát. Ale čo je hlavné, chýba tu akýkoľvek pátos či trapácke patriotické preslovy. Tu totiž na diváka čaká len a len tvrdá realita. Za celý film sa síce objavia aj nejaké hluché miesta, ale aj tak vás film spoľahlivo udrží v napätí až do konca. (31.05.2018)

Velmi ma tento film od Finov prekvapil a necakal som, ze to bude na takej dobrej urovni, co sa tyka deja, hercov a akcii. Film je extremne dlhy a musim povedat, ze ma fakt uputal, hlavne ta cast filmu, kde sa ukrutne a tvrdo bojovalo v tych zakopoch, kde neustale utocili ruski bolsevici. Boje boli nerozhodne, pretoze raz vyhrali Rusi a opatovne stratenu poziciu za okamih znova ziskali Fini. Film disponuje dobrymi kamerovymi zabermi, takze neni nudza o dobre zobrazenie vybuchov a o tankoch ani nehovorim. Vsetkemu najviac dominuje krasna finska priroda, ktoru po case znicili bomby od ruskej delostrelby. Tento neznamy film sa fakt Finom vydaril a preto mu udelujem najvyssie ocenenie. (21.10.2011)