Superman 4

Všichni jen lamentují nad tím, jak je čtvrtý Superman špatný, ale právě v tom je zcela vynikající. Stejnou měrou produkt své doby i pekelných okolností vzniku představuje jeden z nejzábavnějších komiksových filmů všech dob, byť z větší části nezáměrný. Šéfové společnosti Cannon Films jako první vycítili komerční potenciál komiksových filmů a plánovali celou sérii adaptací, kde na obnovení supermanské franšízy měl navázat Captain America i Spider-Man. Bohužel tou dobou na firmu už dolehly finanční potíže, a tak jejich resuscitace Supermana nakonec místo kýžené finanční vzpruhy skončila jako hřebík do rakve. Film vyžadoval náležité prostředky na triky, ale ještě před natáčením museli cannoni rozpočet seříznout z plánovaných 36 milionů na 17, a je to na výsledku hodně znát. K tomu připočtěme hodně necitlivé vystřižení více jak půl hodiny scén po nepříznivé testovací projekci, kvůli čemu film obsahuje řadu nepřehlédnutelných dějových děr a motivů, které jsou započaty, ale posléze se už nevrátí a neuzavřou. Na druhou stranu vina nepadá jen na vedení Cannon Films. Nemalým dílem k výsledku přispěl Christopher Reeve coby autor námětu, který snímkem ventiloval své postoje vůči atomovým zbraním, ale i scenáristé, kteří si rozhodně nedělali hlavu s takovými věcmi jako logika, fyzika či základní fakta typu, že ve vesmíru není vzduch. Na druhou stranu tyto a mnohé další projevy naivity, zapadají do dnes opomíjené roviny, že superhrdinské komiksy a komiksové filmy byly původně zamýšlené pro děti. Dnes, po záplavě fandům podkuřujících přemoudřelých komiksáren, které za dospělost vydávají wikipediovskou poučenost historií svých hrdinů či pubertální ponurost a vyhrocenost, je naopak úžasně osvěžující vidět komiksový film staré generace s ultra-dušínovským hrdinou, karikaturně zlotřilým záporákem, prvoplánově humornými scénkami, nadreálnými superhrdinskými činy či doslovnou deklamací a pompézním patriotismem ve stylu ideologických agitek padesátých let. Ve své okázalé komiksové přemrštěnosti, rozverné nevážnosti a všeobjímající campovosti je "Superman 4" nejen zábavnější, ale i upřímnější a pamětihodnější než většina dnešních uniformně přechytračelých komiksových blockbusterů. Žádný z nich se nemůže poměřovat s grandiózně nablblými scénami jako zacpání vybuchující sopky vrškem hory. (11.10.2015)

Snad jediným plus tohodle dílu je fakt, že se i počtvrté vrátil Christopher Reeve, který mi nikdy nevadil. A tentokrát naposledy, protože se jednalo o stejně špatný díl, jako byla trojka. Stopáž se tentokrát zkrátila na 90 min a musím říci, že ku prospěchu věci. Bylo to sice špatné, ale musím říci, že mi to přišlo o něco míň tupé než trojka, ta je u mě naprosto nejhorší. Co ale nechápu u tohodle dílu je to, že si Lois nepamatuje, že Clark Kent je Superman! Vždyť se to přece dozvěděla ve druhém díle. To je absurdnost na entou...55% (16.06.2013)

Pořád mě bavily postavy (Christopher Reeve je dokonalým hrdinou i vztahovým ťululum, Gene Hackman i na neutrál slušně hlásícím egocentrickým pletichářem), ať už dělaly a říkaly sebevětší pitomosti v této do nebe volající volovině (a především nudě) s mizernými triky a děravým, dementním, dětinským scénářem, která navíc jen opakuje. Naivita a patos Supermanova úsilí o světový mír (tím, že zabaví všechny jaderné zbraně a vrhne je do Slunce) mi k jeho dušínovskému charakteru ale seděly. (10.02.2020)

Skvělá Williamsova hudba je asi to poslední, co zbylo z vypilovaného Donnerova Supermana. Mezi prvním filmem s Reevem a čtvrtým pokračováním je rozdíl asi jako mezi Saudkovou „Muriel a andělé“ a jeho současnými „komiksovými“ výtvory typu "Velký den v Temelíně". Ta tam je velkolepost, rozmáchlost a svěžest. Místo ní přišla didaktičnost, trapnost, a nepochopitelně dementní nápady (sbírat jaderné rakety do obří síťovky? WTF?). I přes to všechno má čtvrtý Superman svoje kouzlo. Jako by se svou neskrývanou naivitou blížil těm nejstarším příběhům z Action comics. (30.09.2006)

Doslechl jsem se o tomto dílku mnohé špatné a všechno je pravda. Nicméně, triky byly ve starých Supermanech vždycky špatné (i u mého oblíbeného Donnera), protože se točil pro peníze bez idey jak ztvárnit jeho schopnosti. Scénář byl vždycky blbý, protože takové jsou i supermanovi originální (staré) comicsy i jeho charakter. Vždy nejvíc záleželo na režisérovi, jak to dokáže zakrýt a v tom je třeba Furiemu udělit poklonu; měl nejmíň peněz a nejhorší scénář, přesto to má větší spád a víc akce než 3. díl + Lex (Hackman). Je to špatné, hodně špatné, ale možná proto zábanvé, podle mě i víc než předchozí díl (i díky výrazně kratší stopáži) . (12.04.2008)