Réžia:
František FilipKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Radoslav Brzobohatý, Vlasta Fialová, Svatopluk Beneš, Jan Pivec, Leopolda Dostalová, Jaroslava Obermaierová, Radovan Lukavský, Vítězslav Vejražka, Bohuš Záhorský, Rudolf Deyl ml. (viac)Obsahy(1)
Na televizní obrazovku se vrací klenot dramatické tvorby – televizní adaptace jedné z nejznámějších a nejhranějších her A. Jiráska, jehož díla ani v časovém odstupu neztrácí nic na své působivosti a sdělnosti. Vzniklo líbezné a moudré dílo s pozoruhodně vystiženou atmosférou realisticko-pohádkového motivu samotné předlohy. Zobrazuje něco z národní české povahy, tu poddajnost a posluhování vrchnosti, ale i rebelující duch a touhu po svobodě. Zachycuje mistrovství celé řady nejvýznamnějších herců té doby. Vznešenou a krásnou kněžnu si zahrála V. Fialová, coby hrdého a statného mlynáře můžeme obdivovat R. Brzobohatého. Přesnou charakterizací své postavy vyniká J. Pivec v roli pana vrchního ze zámku, skvělou dvojici vytvořili herecké legendy Z. Štěpánek a J. Kemr v postavách vodníků Ivana a Michala. Manžele Kláskovy si s temperamentem sobě vlastním zahráli V. Menšík a I. Janžurová, muzikanty B. Záhorský a R. Deyl, Haničku mladičká J. Obermaierová, bábu doyenka L. Dostálová a R. Lukavský učitelského mládence Zajíčka... Televizní Lucerna v režii F. Filipa měla premiéru na Štědrý večer roku 1967 a každá repríza jen potvrzuje, že jde o vynikající inscenaci. (Česká televize)
(viac)Recenzie (47)
V školních letech byl Jirásek jedním z těch otravných čítankových autorů. Staré pověsti české ještě šly, ale na povinnou četbu Filosofské historie nelze vzpomínat jinak, než jako na duševní šikanu. Leč po shlédnutí této inscenace je vše odpuštěno, Aloisi! Tohleto je dokonalý filmeček. Vynikající herecké obsazení i těch nejmenších rolí. Kamera, světlo a hudba, které vyčarovávají opravdu pohádkovou atmosféru. Humor namixovaný s mírným patosem. Tohleto je dílko z jednoho kusu, v kterém není prasklina. ()
Krásná moudrá kněžna, jak mají pohádkové kněžny být. Svých práv si vědomý mlynář, ochotný bojovat pro princip a hrdost, jak už tak je hrdinům předurčeno. Méně okázalý hrdina, zakladatel archetypu deptaného učitele (když vezmu v potaz třeba současné slučování zvláštních - to jsou ty pro hloupé děti - a normálních škol, vnímám tuto postavu jako proroka černé budoucnosti českých pedagogů), pekelná xantipa a její manžel, křehká a přesto rázná mlynářova schovanka, zlý správce a suita jeho podivných zlolajných přicmrndávačů a celé to spěje k poznání, že kde jsou lidé zlí, jsou strašidla hodná a lidské spravedlnosti občas musí pomoct kouzlo. ()
V podstate som nenašiel žiadnu chybu na tejto rozprávke v podobe filmovej divadelnej hry. Snáď len to, že bola trochu dlhá, ale asi musela byť, keď mala byť verná českej literárnej klasike. Niekto sa vrchnosti klania až príliš, niekto sa jej spravodlivo postaví, a nebola by to rozprávka bez hastrmana a múdrej kňažnej. Bohužiaľ, mi to celé nesadlo až tak, ako iné české rozprávkové klasiky. ()
Díla Aloise Jiráska jsem se na střední škole skoro až štítila, ale tuhle divadelní hru bych si možná někdy ráda přečetla. Brzobohatý si tu v podstatě trénoval na pozdější "Rodáky", líbil se mi i výkon pro mě dosud neznámé Vlasty Fialové v roli kněžny. Některé scény ale působily poněkud zdlouhavě a nemůžu říct, že bych se pořád bavila... ()
Lidský a vlídný přístup Františka Filipa dýchá ze všeho na co sáhl. Nelze se tedy divit, že právě v jeho filmech a inscenacích dostal z vynikajících herců maximum a jsem přesvědčen, že mu to ani moc práce nedalo. Asi jsem nebyl sám, kdo v Lucerně poprvé zaznamenal Vladimíra Menšíka v roli Kláska a pochopil, jakým směrem se bude ubírat jeho kariéra. Kouzelně tajemná atmosféra lesa, zámečku a staré lípy, by nemohla dopadnout lépe, ani ve skutečném lese a s obrovským rozpočtem za zády. Dialogy a monology obou vodníků a scénu s hejkalem si můžu pouštět do omrzení a nikdy se jí nenabažím. Lucerna je zázrak a perla CS televizní tvorby. ()
Galéria (22)
Fotka © Česká televize / Jindřich Panáček
Reklama