Obsahy(1)
Zdá se to téměř neuvěřitelné, ale je to už 30 let, co měla na jevišti někdejšího Tylova, nyní Stavovského, divadla premiéru Kočičí hra Istvána Örkényho s Danou Medřickou a Vlastou Fabiánovou v hlavních rolích. Dosáhla 403 repríz a stala se v pravém slova smyslu kultovní inscenací 70. a počátku 80. let. Příběh dvou sester, jejichž život dělí železná opona, rezonoval s pocity diváků svou pravdivostí. V interpretaci Dany Medřické se navíc postava Erži Orbánové stala symbolem nezdolného optimismu navzdory bídě života. Nejen tato inscenace, ale i herecký výkon Dany Medřické a Vlasty Fabiánové se už za jejich života staly legendami. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (55)
Je škoda, že jsem kvůli datu svého narození nestihla Danu Medřickou "live". Nicméně i prostřednictvím TV záznamu mě dovedla okouzlit, ostatně ona málokdy zklamala. Ta neuvěřitelně působivá hra její tváře - radost i smutek v očích. Mohli by udělat vyhlášku na to, aby tento záznam musel vidět každý a mohl si tak úžasnou Danu Medřickou vychutnat v celé její kráse. ()
Örkényho hra je vlastně dost obyčejná a i v této inscenaci je znát, že potřebovala nekompromisnějšího dramaturga - místy se značně opakuje. Výkony Dany Medřické, Vlasty Fabianové a Luby Skořepové z ní však i v tomto nijak zvlášť dobrém záznamu (který se z divadelní hry snaží udělat televizní film, a proto stříhá místo přestaveb a nemá diváky - přitom reakce publika musely být do značné míry tím, co stimulovalo dění na jevišti!) dělají malý klenot hodný vaší pozornosti. I když - opakuji - pokrácení textu by rozhodně nemohlo ublížit. ()
Měla jsem rozečtenou jednu zajímavou knihu od anglické autorky, její jméno není důležité a televize byla v podstatě zapnutá jen jako taková kulisa. V televizi začínal divadelní záznam hry Kočičí hra. Nevěnovala jsem ji pozornost až do chvíle, kdy na podium vtrhla Dana Medřická, která zpustila takový vodopád slov, že jsem zůstala naprosto ohromená. Knihu jsem odložila a naplno se ponořila do této hry. Dana Medřická působila jako nespoutaný živel, který převálcuje všechno ve svém dosahu a zanechá při tom nesmazatelnou stopu. Bylo parádní ji sledovat. Vlasta Fabianová byla také neodolatelná. ()
Ani si nedokážu představit, jaké muselo být vidět toto představení "live" přímo v divadle. Nám zbyl alespoň tento ne úplně dokonalý záznam, ale i tak díky za něj. Škoda, že neexistuje stroj času, který by nás přenesl do hlediště Národního divadla konce sedmdesátých let, škoda že tu není i šestá hvězdička pro absolutně strhující herecký výkon Dany Medřické! ()
Hra mě moc nebavila, mám radši velké plátno, ale výkony herců ano, zvláště paní herečky Dany Medřické. Byla to zřejmě jedna z jejích posledních rolí a bylo vidět, že do toho dává samu sebe. Její šílené výrazové proměny a mluva ("Ať jde k čertu baba!") krásně korespondovaly s protichůdnou distingovanou Vlastou Fabiánovou a jejím sametovým hlasem. Obě dámy by se možná obracely v hrobě, kdyby věděly jak aktuální je téma hry dnes u nás a jak citelně vnímáme na vlastní kůži Gízinu charakteristiku kapitalismu, coby známostí, moci a peněz... ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (1)
- Do září roku 2008 držela inscenace rekord v počtu repríz (403), jejichž počet nadále nemohl růst, když byla hra stažena z repertoáru z důvodu smrti hlavní představitelky Dany Medřické. Rekord byl překonán inscenací Sluha dvou pánů s Miroslavem Donutilem v hlavní roli. (Bart)
Reklama