Lojzička

Lojzička, stejnojmenná a tehdy značně populární lidová opereta Jiřího Baldy a Járy Kohouta, měla všechny předpoklady k tomu, aby zaujala nemalý okruh diváků i na filmovém plátně. Trochu legrace, trochu milování, něco intrik a něco písniček, ale především mnoho nevkusu a pitvoření. Jára Kohout, jeden ze spoluautorů tohoto prapodivného folklorního mainstreamu, si ve filmu zahrál na míru střiženou figurku šmatlavého obecního listonoše, který sype z rukávu otřepané vtípky a na klimbajícího diváka spiklenecky pomrkává – neber nic vážně! Jak bychom také mohli, chce se říct. (04.10.2008)

Svůj jediný scénář dle divadelní hry zde i fyzicky převedl na plátno Jára Kohout. Film trochu zmateně vypráví v hlavní dějové lince pobyt dvou pilotů ve vesnici, jejíž obyvatelé trpí předsudky. Nejprve k osobám hlavních hrdinů jako takových a pak i když mají zájem o zdejší dívky. Lojzička přitom vůbec nepůsobí jako by měla, jak název napovídá, hrát prim. V celkem nezáživných konverzacích se děj pomalu posunuje a milí pořadatelé módní přehlídky přehodnotí život. O ten dosavadní jim najednou ani tolik nejde, a tak je moc netrápí, co jejich blízcí a přátelé, když nedorazili kam měli. A pak se vše opět obrátí. Pro mě osobně film nezachránil ani Jára Kohout, který snad jako jediný přeci jen za něco stál. Ve filmu se objevil i Jaroslav Marvan, ale snímek mu nedával moc možností jak vyniknout. (14.09.2023)

Mirne ochotnicka, komicka feerie, na jejiz sledovani potrebuje divak dostatek sil a entuziasmu. Dnes by se mozna film radil do skatulky crazy komedii(?)...nevim. Me to teda na poprve moc nechytlo...(svoje mista to ale ma) P.S.: uznavam, ze Jarmila Berankova zde predvedla urcity druh kouzla civilniho projevu. 2+ (18.06.2014)

Musím přiznat, že mně se to líbilo hodně. Zvlášť proto, že ve mně tato filmová opereta vyvolala nostalgickou vzpomínku na dobu, kdy jsem chodila se svými prarodiči do divadla... Také proto, že mám velkou slabost jak pro Toníčka Novotného, tak pro Zitušku Kabátovou. Také proto, že jsem nalezla roli, v níž se mi konečně zamlouval Jára Kohout (před tím, jsem s ním měla problém v U svatého Matěje i v Důvod k rozvodu a jeho přirovnání k Burianovi, že také tak dokáže odtáhnout film, jsem nechápala). Samozřejmě, že to celé bylo naivní a některé věci byly buď nedotažené (vztah mladší mlynářovic dcery, tou starší byla Zita) či šité velmi horkou jehlou (vztah Barušky v podání Heleny Bušové) a taky, že nad tím, proč se to celý vlastně jmenovalo Lojzička se musel člověk dost zamyslet, zda kvůli dívce, prameni, studánce či lázním. Přes to všechno bych byla šla do čtyř hvězdiček být v roli společníka majitele módního závodu někdo jiný než Dohnal (ještě, že aspoň nehrál ve dvojici se Zitou jako ve Světlo jeho očí). Písničky slušný, ale rozhodně nijak závratný, uživatel jakoby asi v životě žádnou operní árii neslyšel, tady totiž žádná nebyla. Ale uznávám, že dnešnímu divákovi, pokud není blázen do herců a hereček tý doby jako já, a pokud navíc nikdy nebyli v divadle na operetě, to mnoho asi neřekne ani nedá. Takových 69% (10.11.2013)

Objektivně vzato by to u mě taky byly dvě hvězdičky, ale pro milou Jarmilu Beránkovou a kupodivu tentokrát skutečně velmi vtipného Járu Kohouta o hvězdičku víc. Jinak je to miloučký, ale plytký a hloupoučký film plný reálných nesmyslů, spíš taková taškařice, třeba když jsou dva letci zavřeni do chlívku, Dohnal je neskutečně trapný s pokusem nerozumět, ale přece jen trochu mluvit česky, tvůrcem filmu je prostě normální běžný Cikán (Miroslav), od něhož nelze čekat nějaké veledílo. (29.10.2019)