Nebo

Tykwer žije v zvláštním světě, kde platí prapodivná, ritualizovaná pravidla. Někdy se projevují hromaděním nesmyslů (Smrtelná Marie), jindy zase tempem (Lola běží o život, Nebe). V Lole bylo tempo strhující až se zajíkávalo, v Nebi plyne jako nedělní odpoledne při čaji u tetičky. Zatímco děj by vydal na akční thriller, střih a záběry byly pozvolné až malátné. Tykwer pracuje s filmovými prostředky, podle mě ale samoúčelně a v tomhle případě neobjevně (let do nebe coby metafora smrti). ____Někomu tenhle styl může sedět, mně ne. Co mi ale vysloveně vadilo, byl chatrný scénář. I v příběhu takřka nadpozemské lásky musí fungovat běžná pravidla, když se milenci pohybují na zemi mezi běžnými smrtelníky. Když nebudu hodnotit ústřední dvojici (beru ji jako pohádkovou), tak bylo v ději plno nesmyslů a nelogického chování. KOUSEK DĚJE: hledaná atentátnice, jejíž fotka je ve všech novinách, si volně a bezstarostně chodí za bílého dne ulicemi, maskuje se ostříháním (vyholené ženy si nikdo nevšimne, že?) všeobecné spiknutí karabiniéru (to bylo skoro na intervenci italského zástupce v EU). ____Shrnuto: nesmysly v ději a dlouhé, často zbytečné záběry = nuda. /28.1.2011/ (28.01.2011)

Za mojej niekoľko ročnej existencie na ČSFD, som narazil na mnoho filmov, nad ktorými mi zostal rozum stáť. No toto je doposiaľ najväčší extrém. Za ten absolútne prejebaný scenár mimo realitu mám chuť bez výčitiek šlahnúť "odpad". No nakoniec sa zľutujem, a udelím ranu z milosti v podobe jednej jedinej hviezdy, ktorá je v tomto prípade pre "Heaven" absolútnym víťazstvom. Tých 80% je pre mňa normálne šok. Toto triezva hlava skrátka nemôže prijať ... (01.03.2017)

O nesnesitelné lehkosti hraní C.Blanchett a naivní zranitelnosti nejednoznačného minimalisty Ribisiho není pochyb. Především na nich Tykwer komorně, jednoduše a o krok napřed před užaslým divákem vystavěl originální příběh o křehké lásce s mlhavou budoucností, která nezná nízkou letovou hladinu. Celým filmem se pak táhne jako nadpozemská niť Spiegel im Spiegel od Estonce Arvo Pärta, která mi byla tak dlouho povědomá, až jsem si vzpomněl odkud. Tohle byl ten element, co udělal ze zde tolik poplivaného Ritchieho Swept Away alespoň pro mě ne úplně odsouzení hodnou záležitost. A pro ty, co se kvůli glorifikaci vražedkyně a jejího (ne)přijmutí odpovědnosti za své činy pozastavují nad amoralitou Nebe, mám stručný vzkaz: „Žádný strom ani vrtulník nerostou až do nebe.“ Ale to mi bylo pár minut po konci filmu, upřímně řečeno, zcela jedno.. (14.02.2011)

Kieslowskiho hypotetický Dlouhý film o lásce a zabíjení v křehkém objetí s tím nejlepším z Tykwerovy Princezny a bojovníka jako pocta nejlepšímu filmu ever o spřísahaných komplicích v ryze narativním úniku z krutě nespravedlivého světa, úniku stejně beznadějném, jako odvážném a ve své podstatě dokonalém: Butchi Cassidymu a Sundance Kidovi. A samozřejmě platí, že celek je víc než součin (sic!) částí a že vůbec nejvíc je spolučin. Nebe existuje. Děkuju. *~ (03.12.2020)

Krásný pocitový i napínavý příběh nepovedené pomsty a neočekávané lásky. Všechno funguje tak nějak jinak než v amerických filmech. Citlivě je natočený např. atentát bez potoků krve - výbuch, který zabije čtyři lidi, vidíme jen jako pootevření škvíry výtahové šachty. Sex je zde zobrazen romanticky - dva mladí zamilovaní uprchlíci jako siluety pod stromem na pozadí nebe plného červánků, tak i naturalisticky - nehezká rychlovka mlékaře na předním sedadle dodávky. Závěr plně koresponduje se začátkem filmu a dodá finální pointu. Příjemný a silný filmový zážitek. Trailer: http://www.csfd.cz/film/15728-nebe-heaven/videa/# (30.05.2009)