Haibane renmei

Několik prvních dojmů svádí k dobré náladě při přemýšlení nad tím, co nového se asi Rakka dozví, jakou práci jí ukáže některá Šedokřídlá, nebo co na malé caparty zahlásí Reki. Ale někdy kolem šestého dílu najednou atmosféra přejde do zadumané přemýšlivosti a z Haibane Renmei se stane filozoficky-spirituální dokonalost. Touha po poznání podstaty vlastní existence je záludné téma, ve kterém se dá lehce ztratit a začít mluvit naprázdno a to samé v ještě větší míře platí o probírání viny, hříchů a odpuštění. Ale příběh je právě v těchto dialozích nejsilnější a bolestivě uvědomělý. Závěrečný díl je pak důkazem váhy přátelství a jeho nevyhnutelné vyvrcholení je ve své těžkosti téměř osvobozující - a nezapomenutelné. (20.10.2007)

Po shlédnutí mi podivně buší srdce. Jenomže co znamená být "Haibane renmei"? Alespoň pár odpovědí, nebo náznaků, by neuškodilo. Je to velmi pomalý, téměř uspávací anime. Doopravdy mě začalo bavit až u pátého dílu, předtím jsem si říkala, co na tom ty lidi proboha vidí. Nyní už to svým způsobem chápu. (16.11.2009)

Naprostý skvost s vynikající myšlenkou a mimořádně povedeným vizuálním zpracováním (to sice není u Japonců nic zvláštního, tady mi to ale přišlo tak trochu o něčem jiném, než jsem běžně u Anime zvyklý).Autoři nechali nakonec mnohem víc otázek, než odpovědí (např. co je za zdí, kdo jsou to Šedokřídlí atd.) a divák si tak musí sám domyslet a vyfantazírovat možné odpovědi, což se mi moc líbilo.Zejména druhá půlka je famózním filozofickým dramatem a nutí člověka se mimo jiné nad podstatou a smyslem života opravdu zamyslet.A co vlastně plyne z celého seriálu?Nezůstat sám, neodtahovat se od lidí a nebát se je požádat o pomoc. 92% (27.01.2011)

Už je to víc jak rok a půl, co jsem viděl Haibane Renmei, a celou tu dobu jsem se nemohl odhodlat napsat komentář; a vlastně nejen já, ale i všichni ostatní. Čím to asi bude...? Pravděpodobně tím, že něco tak krásného, působivého a okouzlujícího se dá jen stěží popsat slovy, to se musí zažít. Pro mě spolu s Now and Then, Here and There nejlepší anime seriál, co jsem viděl. Doporučuji obzvláště na Vánoce... (11.08.2005)

Achich ouvej. Dobře. Budu si hrát na kacíře, ale nemůžu si pomoci. Musím otevřeně přiznat, že mám problém identifikovat chybu. On ten most mezi dokonalostí a průměrným zážitkem je tu opravdu tenký: Pochopení a přijmutí not, které vám seriál nabízí. První se dostavilo, druhé nikoliv. Jeden komentář to tu vystihl pro mě naprosto přesně: Čekal jsem, čekal, až zazvonil konec a zbylo mnoho otázek, které byly až protivně nezodpovězené. Drobný koloběh ze života Haibane o tom, jak přichází a poté odchází, mi jednoduše nestačil a už vůbec tězko v něm nacházet jakýkoliv druh naplnění, když život Haibane nakonec nikterak zvláštní není. Přišlo mi to jako krásně napsaná báseň, jejíž hloubka nedosahuje oné formě a neříká nám vůbec nic nového. Naivita, nekonečná dobrosrdčenost, nízká konfliktnost, i to filozofování by mohlo být hlubší a hledání pravdy a samé podstaty bytí zapálenější či mravokárnější. Postava Rakky mi vůbec nesedla, Reki mi byla mnohem bližší a její příběh mě zaujal a konec jí vzdal moc hezké díky. To vše podtrženo magickou kresbou a nádhernou hudbou. Jenže ta absence vnitřku hrozně moc mrzí a proto to pro mě znamenalo pouze mírně nadprůměrný zážitek. (08.03.2017)