Haibane renmei

Yoshitoshi ABe je chlapík, ktorý má na svedomí psychedelický dizajn Lain. Haibane Renmei je jeho prvá nielen grafická, ale i scenáristická práca, ktorá dostala anime podobu. Popisuje príbeh niekoľkých detí, ktoré sa z ničoho nič objavili v meste niekde mimo ľudský priestor a čas, obohnanom vysokými múrmi, z ktorého sa môžu dostať len pokiaľ prídu na to, prečo ich tento osud postihol. Viac k príbehu skutočne nejde napísať bez prezrádzania tých podstatných vecí, ktoré robia toto anime takým výnimočným – pokiaľ vás zaujíma k akej interpretácii sa prikláňam, prečítajte si text „Spoilers ahead“. Epika však hrá v HR druhé husle – seriál je najmä o atmosfére a vzťahoch medzi postavami. Meno ABe zaručuje vizuál diametrálne odlišný od väčšiny anime produkcie, pretože tento výtvarník nie je zväzovaný klasickou manga školou; nikdy totiž mangu neštudoval a jeho práce podľa jeho slov inšpiruje „príroda a všetko okolo neho“. Celkový feeling vizuálu pripomína filmy Hayao Miyazakiho, dizajn postáv je však typicky ABeovsky „weird“. Hudobnú zložku si zamilujete hneď pri prvom openingu a napriek tomu, že OST je prevažne orchestrálny, je veľmi žánrovo i nástrojovo pestrý. HR je asi jediný seriál pri ktorom som nedokázal ani raz preskočiť opening. Príbeh obyvateliek Starého Domova odporúčam všetkým, ktorí chcú vidieť kvalitné anime s nespočetnými možnosťami existencialisticko - religionistických interpretácií a tým , ktorí majú radi nenásilné, dojemné a krehké príbehy.....a v neposlednom rade tým, ktorí v každom filme hľadajú očistec :-) 10/10 Spoilers ahead --> Podobne ako mnohí fandovia si myslím že ide o alegóriu detí, ktoré zo sveta odišli predčasne a nemôžu nájsť kľud; Haibane s čiernymi krídlami sú potom deti, ktoré spáchali samovraždu. Tomu nasvedčuje i pád Rakky v úvode a scéna záchrany Reki pred vlakom. Glie však nepovažujem čisto za koncept katolíckeho očistca z dôvodov pekne rozpísaných TU. ABe podľa vlastných slov použil koncepty rôznych svetonázorových systémov a i mnou preferovanú teóriu poprel; zároveň však fandom odkázal, že je veľmi rád že sa snažia nájsť i iné interpretácie ako tá jeho. Takže smelo do hľadania vášho vlastného výkladu. (05.12.2006)

Bohužel i já i když si neustále nalhávám, jakou mám fantazii a představivost jsem se nenechal naplno pohltit tímto poklidným a velmi dobře zpracovaným dílem a především ze začátku jsem měl s tím pomalým tempem a faktem, že se v prvních pár episodách dle mého nic podstatného neděje, docela problém. Chápu tedy i člověka, co o tom prohlásí, že je to vlastně nuda. Naštěstí od pátého dílu mě to chytlo a začalo to dráždit mojí fantazii a vyvolávat ve mě spoustu otázek o tom, co jsou Haibane vlastně zač, kde se to odehrává a co se tam vlastně děje, k tomu mi hlavou probíhá spousta myšlenek o smyslu života a všeho kolem a o to asi mělo jít především. Navíc chválím autory za to, že přesných a pořádných odpovědí jsem se v podstatě nedočkal a tedy i teď při psaní komentáře pořád přemýšlím, jak své dojmy přesně popsat. Takže když si to shrnu je to opravdu velmi zajímavé, emotivní, z počátku velmi pomalé dílo s hezkou animací a úžasnou hudbou, která tomu všemu dodává ještě větší hloubku, kterou ale běžným okem příliš nevidíme a tak si jí musíme domýšlet. Takže hodně povedené dílo, které mě ale díky svému až příliš poklidnému startu absolutně nepohltilo, což však není chyba Haibane Renmei, ale spíš mojí představivosti a místy líné mysli. Objektivně by to tedy bylo za 5* protože jsem pobral o co tady autorům jde, ale subjektivně za 4*, protože na ten začátek a to že na mě nezabral prostě nemůžu zapomenout. 8,3/10 (14.12.2015)

U tohoto seriálu jsem se hrozně těšil na každý další díl, což se mi u seriálů stává málokdy... Život Šedokřídlích si mě velice rychle omotal kolem prstu svým příběhem... Od počátečního seznámení s Rakko a dalšími, přes jejich příběhy, které byly jak vtipné, tak dramatické, ale především dohromady tvořili jeden velký a krásný děj... Doufám že Tomokazu Tokoro udělá v budoucnu další tak skvělý seriál, jako je tento, jelikož takových je málo... (12.03.2008)

Nádherně animovaná, lehce poetická, a lehce nudná pohádka o kouzelně roztomilých šedokřídlých a jejich všedním životě, takový je Haibene renmei od samého počátku. První polovinu jsem se díval s lehkým zájmem, ale nedokázal jsem se přinutit k emocionálnímu ponoření se mezi fantaskní postavičky... jen racionálně jsem tušil, resp. doufal v lehkými náznaky uvozené ponoření se do větší hloubky... nahrazení roztomilé zábavnosti temnější melancholií... a dočkal jsem se, byť jen velmi pozvolna. Až čekání na vlak, v tichu a osamění, mě konečně uneslo tam kam dokáže jen opravdové umělecké dílo - až na dno mé duše. 9/10 (18.08.2008)

Mám rád díla, u kterých si může divák leccos domyslet a vymyslet si vlastní verzi pohledu na věc. Tenhle seriál splnil mé očekávání do puntíku a i když jsem si v některých komentářích četl, že je to celkem pomalé a vyloženě nudné, nemůžu souhlasit. Mě to chytilo od prvního dílu a než jsem stačil vydechnout stejně roztomile jako Rakka, byl už konec. Fakt, není nic lepšího než si to pustit tak hezky na večer, kdy už máte všechny povinnosti za sebou a chcete se u něčeho uvolnit a při usínání trochu nad něčím zapřemýšlet, není lepší možnosti než si pustit právě Šedokřídlé. Je to o hovně a zároveň o všem, je to krásně hudebně podkresleno a nutí to vyloženě k přemýšlení. Ale z mysli to jen tak nedostanu a Rakka s Reki mi prostě zůstanou asi na hodně dlouho otištěny jako sympaťačky nevídaných rozměrů ;) (29.11.2011)