Haibane renmei

Nádherné anime s velice zvláštní klidnou, rozjímavou až mystickou atmosférou. Úplně ideální, když se na ně kouknete někde v klidu o samotě. Stačí se jen pohodlně usadit, uvolnit se, a jen se dívat – za chvíli zapomenete na všechny svoje starosti a ponoříte se přemýšlení. ----- V mnohých momentech smutné až děsivé a taky intenzivní (mám na mysli hlavně scénu růstu křídel), přesto už jsem dlouho neviděla nic tak pozitivního, tak krásného, co by mi dovedlo po těžkém dni zlepšit náladu. Byť zahalené do fantasy až náboženského rámu, v jádru příběh o přátelství, cestě za vyrovnáním se s minulostí a odpuštěním. Jistě, někomu se může zdát, že se v Haibane Renmei v podstatě nic neděje, protože tu není epický příběh, který by odhalil něco zásadního (i k mému zklamání jsem odpovědi na ty „pálivé otázky“ ze zdejšího obsahu nedostala, aspoň ne přímo řečené, ale možná se mi je nakonec povedlo odhalit) a nějak zásadně změnil zaběhnutý řád věcí, i když to tak ze začátku vypadá, protože se seznámíme s někým, kdo je v tomto světě nový a skrze něj ten svět a jeho pravidla poznáváme. Taky to může vypadat, že všechny ty fantastické prvky, s jejichž vymýšlením si tvůrce mangy jistě dal práci (zrození šedokřídlých, Federace, chrám, Washi, Den vzlétnutí atd.) jsou tu zbytečně, avšak dle mého jsou tu hlavně proto, aby zdůraznily to, co postavy prožívají a přiměly diváka se také zamyslet. Je dost možné, že jsem to pochopila špatně, ale za mě život šedokřídlých znamená, že se proměněný (který byl nejspíš předtím člověkem) i přes absenci vzpomínek na svůj předchozí život musí vyrovnat se svou minulostí, se svými hříchy a očistit se od nich, a nakonec získat odpuštění a požehnání. ----- Už jenom kvůli nakonec neodhaleným tajemstvím bych si přála vidět nějaké pokračování. Ale taky bych ho chtěla vidět kvůli sympatickým postavám, i když některé z nich už by v něm nebyly. 9/10 (27.02.2020)

Haibane renmei je silné v okamžicích, kdy brnká na vážnou strunu, ale jeho slabostí jsou pasáže, ve kterých pozorujeme poklidný život obyvatel Starého domova a přilehlého městečka. Mezi ty se řadí hlavně úvodní díly, které mají za úkol seznámit nás se světem ve kterém žijou Šedokřídlí a samozřejmě nám mají dát poklady pro poznání jednotlivých postav. Bohužel většina jich je v seriálu jen do počtu, jsou zbytečně představeny v samostatném dílu, ačkoliv už dále v seriálu nemají téměř žádnou roli. Tohle seznamování je bohužel poněkud zdlouhavé a monotónní, navíc ty méně důležité postavy nejsou vůbec zajímavé (nejméně asi Nemu), vztahy mezi nimi taky ve většině případech leží pouze na principu "buďme na sebe milí", ale opravdové pouto je snad jen mezi Reki a Rakkou. (17.07.2008)

Fantasy příběh se dá napsat různě. Můžete nejdřív vymyslet poutavý děj a zasadit ho do nějakého světa, nebo to uděláte naopak, vymyslíte si svět jako první a až potom do něj šoupnete nějaký ten příběh. Tomokazu Tokoro se očividně vydal tou druhou cestou. Mystický svět Šedokřídlých je vymyšlený opravdu precizně a poutavě, to se rozhodně nedá popřít, problém je ovšem s příběhem. Režisér se totiž do svého světa nejspíš zamiloval natolik, že v prvních sedmi dílech (z třinácti!!!) se s nějakou pevnější hlavní dějovou linkou takřka nesetkáte. Tokoro vás totiž celou dobu jen protahuje po jednotlivých částech svého světa, ukazuje vám tohle a támhle to, všichni jsou na sebe strašně hodní a říkají si jak se mají rádi... A to má být jako zábava? Pár dílů se to ještě snést dá, ale když si uvědomíte, že ani po tom pátém se vlastně příběh ještě nikam neposunul, je to už opravdu otrava. Tak od toho sedmého dílu se sice zápletka začne trochu rozjíždět, ale pokaždé se vždy jen něco nakousne a poté to nedotažením do konce vyšumí do ztracena. Poslední díl je sice na 5*, ale díky nudné a unylé cestě k němu to už na víc než 3 a 1/2 * Haibane dotáhnout nedokáže. (10.07.2007)

Nádherně animovaná, lehce poetická, a lehce nudná pohádka o kouzelně roztomilých šedokřídlých a jejich všedním životě, takový je Haibene renmei od samého počátku. První polovinu jsem se díval s lehkým zájmem, ale nedokázal jsem se přinutit k emocionálnímu ponoření se mezi fantaskní postavičky... jen racionálně jsem tušil, resp. doufal v lehkými náznaky uvozené ponoření se do větší hloubky... nahrazení roztomilé zábavnosti temnější melancholií... a dočkal jsem se, byť jen velmi pozvolna. Až čekání na vlak, v tichu a osamění, mě konečně uneslo tam kam dokáže jen opravdové umělecké dílo - až na dno mé duše. 9/10 (18.08.2008)

Yoshitoshi ABe je chlapík, ktorý má na svedomí psychedelický dizajn Lain. Haibane Renmei je jeho prvá nielen grafická, ale i scenáristická práca, ktorá dostala anime podobu. Popisuje príbeh niekoľkých detí, ktoré sa z ničoho nič objavili v meste niekde mimo ľudský priestor a čas, obohnanom vysokými múrmi, z ktorého sa môžu dostať len pokiaľ prídu na to, prečo ich tento osud postihol. Viac k príbehu skutočne nejde napísať bez prezrádzania tých podstatných vecí, ktoré robia toto anime takým výnimočným – pokiaľ vás zaujíma k akej interpretácii sa prikláňam, prečítajte si text „Spoilers ahead“. Epika však hrá v HR druhé husle – seriál je najmä o atmosfére a vzťahoch medzi postavami. Meno ABe zaručuje vizuál diametrálne odlišný od väčšiny anime produkcie, pretože tento výtvarník nie je zväzovaný klasickou manga školou; nikdy totiž mangu neštudoval a jeho práce podľa jeho slov inšpiruje „príroda a všetko okolo neho“. Celkový feeling vizuálu pripomína filmy Hayao Miyazakiho, dizajn postáv je však typicky ABeovsky „weird“. Hudobnú zložku si zamilujete hneď pri prvom openingu a napriek tomu, že OST je prevažne orchestrálny, je veľmi žánrovo i nástrojovo pestrý. HR je asi jediný seriál pri ktorom som nedokázal ani raz preskočiť opening. Príbeh obyvateliek Starého Domova odporúčam všetkým, ktorí chcú vidieť kvalitné anime s nespočetnými možnosťami existencialisticko - religionistických interpretácií a tým , ktorí majú radi nenásilné, dojemné a krehké príbehy.....a v neposlednom rade tým, ktorí v každom filme hľadajú očistec :-) 10/10 Spoilers ahead --> Podobne ako mnohí fandovia si myslím že ide o alegóriu detí, ktoré zo sveta odišli predčasne a nemôžu nájsť kľud; Haibane s čiernymi krídlami sú potom deti, ktoré spáchali samovraždu. Tomu nasvedčuje i pád Rakky v úvode a scéna záchrany Reki pred vlakom. Glie však nepovažujem čisto za koncept katolíckeho očistca z dôvodov pekne rozpísaných TU. ABe podľa vlastných slov použil koncepty rôznych svetonázorových systémov a i mnou preferovanú teóriu poprel; zároveň však fandom odkázal, že je veľmi rád že sa snažia nájsť i iné interpretácie ako tá jeho. Takže smelo do hľadania vášho vlastného výkladu. (05.12.2006)