Jakubov rebrík

V pekle hoří jen to, co se nedokáže rozloučit se životem... Silná káva, byť někomu nemusí sednout, že se přelévá mezi dvěma hrníčky (nelogičnost v tom ovšem není, což se pokuším dokázat níže, ve spoileroidní části komentu). Pokud máte slabost pro Lyneovy stylové prostředky k navozování atmosféry a příběhy, kde do poslední chvíle nevíte, co je pravdou, co iluzí a o čem má snímek vlastně vypovídat, s Jacob's Ladder nemůžete šlápnout vedle. ___!!! SPOILER ALERT !!!___ Je mi jasné, že závěrečná scéna následovaná "dokumentárním" titulkem mohla být matoucí (měl ten titulek vůbec smysl, když se to celé Jacobovi jen zdálo?), ale fakticky k žádnému logickému lapsu nedochází (všechno před Jacobovým zraněním je krutá realita, Žebřík tedy opravdu nesl vinu na sebezničujícím řádění jeho čety). Závěr přestane působit jako něco prvoplánového a násilně přilepeného, když si uvědomíme, že hlavním tématem Jakubova Žebříku není stejnojmená droga, ale nahlížení do mysli a duše člověka zmítajícího se na prahu smrti a na rozhraní mezi nebem a peklem (a po žebříků se od pekelných kotlů uniká). Když ležíte nekdě v daleko od domova s roztrženým břichem, najednou máte spoustu důvodů zůstat naživu a přemýšlet o svém životě. Je spousta věcí, co byste měli ještě udělat a spousta otázek, na které chcete znát odpovědi. Byli jste dostatečně šťastní se svou ženou, nebo by vám bylo lépe s pohlednou kolegyní z práce? Věnovali jste se dostatečně tragicky zemřelému synovi a setkáte se sním snad ještě? Neměli byste ještě navštívit staré kamárady? A zjistit co se to vlastně s vámi stalo, že tu teď musíte ležet s vyhřezlými střevy a vyřídit si to s viníky? Tento motiv je tím, co posunuje film mnohem výš, než by dosáhla pouhá báchorka a halucinacemi o trpicím veteránovi. (04.02.2009)

Nejvíc mi vadila paradoxně právě ta haluzovost, kdy divák nemá ani tucha, co se skutečně děje, co je flashback a co je jenom haluškový výmysl. Být to jen o trochu přehlednější, a mít to lepší konec (tenhle mě zklamal) neváhám s pátou hvězdou. Tim Robbins zde dokazuje, jak dobrý je herec. Hororové vsuvky se nesou v duchu devadesátek, jsou nechutné a děsivé. Těžké a depresivní, přesně jak to máme rádi. Poslední výhrada, která v originále odpadá - malý Macaulay Culkin nadabovaný podle mě dospělou ženou, ten jeho hlas je naprosto strašný! (01.01.2017)

Chvílemi uvnitř taková Schůzka se stíny v reáliích americké armády a vietnamské války s odhalováním podobně hrůzostrašného tajemství, mezi tím řada nezapomenutelně podivných výjevů někdy úžasně tajuplných (příhoda v metru), jindy čistě děsivých (totálně psycho projížďka bláznicem), k tomu se hluboce zamotávající mysteriózní děj se snovou atmosférou... kamera, osvětlení nebo hudba taky dělají své. Přestože závěrečnou pointu Jakubova žebříčka lze částečně vytušit již s ohledem na poněkud nesourodé střídání více linií, dílčích mysteriózních situací a prožitků (nehledě na jednu nápovědu do očí řeknutou hlavnímu hrdinovi!), naštěstí to zdaleka nestojí jenom na finálním odhalení. Celou tou dramatickou haluciogénní Jakubovou cestou se táhne působivá, zneklidňující atmosféra a děj si úspěšně udrží napětí, přesto se musím přidat k těm, kteří filmu vyčetly rozvláčnější délku – pár slabším místům, v nichž se občas na chvíli ten úderně sugestivní náboj vytratí, se režisér nevyhl a taky si myslím, že mírné prostříhání o 20 nebo 30 minut by výslednému zážitku spíše jenom prospělo. [85%] (31.05.2022)

Som dosť sklamaný. Čakal som poriadnu halucinogénu jazdu. Dostalo sa mi akejsi moralitky. Ak už Vietnam tak radšej Apocalypsu, Čatu, alebo Lovca jeleňov. Najlepšie na tom filme sú prsia Elizabeth Peňa a priznajme si to, ani tie nie sú nejako veľké. Každopádne prienik do zložitého psyché ústrednej postavy sa nekoná, pretože skrátka Robbins si ako postava vôbec netúži k divákovi vytvoriť nejaké sympatie. A ako ukážka všetkých zlomyseľností vojny som si to pustil asi už trochu neskoro. Atmosférou film v pohode, ale celé mi to príde ako hra na niečo, čo to nie je. Škoda. Fakt som čakal niečo viac. (01.01.2017)

Jakubův žebřík mě vmáčkl do pohovky. Útoky ,,démonů" přichází zcela nečekaně a v rozličných chvílích, a tak divák trne i když postava třeba jen jde za bílého dne po ulici. Je pravda, že úplně poslední scéna mě nejprve trochu zklamala, ale když jsem si (s pomocí traileru) vybavoval předchozí výjevy, docela to do sebe zapadlo a získalo to nový, alegorický rozměr ála Dante Alighieri. Dávám pět, protože mám rád, když žánrový film splní svůj účel. A u tohoto mysteriózního hororu mi párkrát opravdu zatrnulo. (25.04.2011)