Pád do ticha

(Nehodnotím příběh, ale jeho filmové zpracování!) Po mém nedávném nadšení z filmu Everest jsem si vzpomněl na tenhle svůj dosud nevyřízený rest, tedy: Silný a zajímavý příběh, nádherné a fascinující vysokohorské scenérie... a do toho co chvíli prostřih do studia na "mluvící hlavu", který vždycky spolehlivě zafunguje jako ťafka mezi oči, tedy hodně rušivě (eufemisticky řečeno). To se pak těžko můžete ponořit do napínavého děje a do krásných obrazů, když pořád s hrůzou čekáte kdy vám před oči zase vskočí nějaká mluvící hlava. Věděl jsem, že jde o hraný dokument, ale ne že jde o hraný dokument s neustálým kecáním xichtů ve studiu, navíc škodolibě vyzoomovaných přes celou obrazovku. Na ono kecání by myslím bohatě stačilo jen audio, nebo jen pár minut rozhovoru na konci. A pak ještě navíc zjistím, že ten polámaný nebožák, se kterým jsem celou dobu soucítil, nemá rád Boney M., bastard jeden! A pak člověk nemá být misanthrop. (12.11.2015)

Když se na u konce filmu objevilo "Day seven" napadla mě parafráze z jednoho amerického hororu jméneme The ring, kde malá strašidlácká holčička říká na jakési videokazetě You die in seven days. Rozdíl je jen v tom, že ona holčička měla téměř vždy pravdu, což v tomto případě díky bohu neplatilo. Ale dost černého humoru, zde není na místě. Jak tady psal Isherwood, kdyby mi tohle někdo vyprávěl nebo to byl opravdu popkornový celovečerňák s nálepkou "The true story", kterou tam šikovně už léta lepí ctižádostiví scénaristé, vysmál bych se mu s radostí do ksichtu a mávl rukou. Ale to co dokázal Joe Simpson, to sahá až za hranice lidských možností. Všechna čest a sláva jemu a jeho vůli. Ode dneška začínám věřit přísloví, že všechno jde, když se chce. Jeho nadlidský výkon by si zasloužil hvězdiček nespočet, třeba tisíc, kolik by si jen Joe přál, ale hodnotíme film. Zvláštně natočené a mám z toho rozporuplné pocity. Napůl vyprávěné drama a napůl dokument. Kdyby to bylo vzato pouze jako dokument, zřejmě by tonemělo tak silně emotivní dopad na diváka, jak se nakonec povedlo, ale na druhou stranu přítomnost obou horolezců v průběhu celého snímku (myslím v té vzpomínkové části ) mě osobně přišlo spíše jako element, jenž tak nějak pohřbívá napětí z dosažení inkriminovaného cíle. Už sem několikrát psal, že předloha filmu může být sebelepší, ale film by z ní měl pouze vytěžit maximum pro svůj celkový efekt. A tak poprvé a myslím si, že na dlouhou dobu i naposled udělám vyjjímku a budu brát ohled na skutečnou událost, jenž se stala předlohou pro film, který nám snad ze všech nejvíc ukazuje, že vůle je nejdůležitější věc, která je v životě potřeba pro dosažení námi vytyčeného cíle a někdy (zde) i pro zachování života jako takového. (19.07.2007)

Jóó? Jo!!! Tak tohle můžu... Jednoduché, brilantní, úchvatné.... Co jiného dodat... Paráda! Pád do ticha je film o lidské vůli, pudu sebezáchovy a překonávání sama sebe. Realisticky dokonale zpracovaná rekonstrukce snad nemůže nechat nikoho v klidu. Já abych se bál po shlédnutí tohoto filmu vylézt i na Kunětickou horu (ještě štěstí, že můj nejmilejší zvuk je šumění moře a palem a při teplotě pod 20°C mi začíná depka). Tenhle film je ideální prostředek na to, jak některým „mistrům světa a okolí“ názorně předvést co hory dokáží a zvláště pak velehory, ty si zaslouží obzvlášť mimořádný respekt. (17.01.2005)

| Scenár: Joe Simpson | Hudba: Alex Heffes | Produkcia: John Smithson | Distribúcia: Pathé (UK), IFC (US), MGM (US) | Štúdio: | Rozpočet: £400,000 | Tržby: 13,885,802 $ | S minimálnou hudbou okorenený videoklip o nebezbečenstvách a kráse horolezectva. Zároveň zrkadlo ľudských fyzicko-psychických možností výdrže a odhodlania jedinca. Objavuje sa tu nádherne vykreslenie nástupu pudu sebezáchovi človeka, a šialene trefné stvárenie divných blúznení (np. prečo nám hraje v hlave pred smrťou pesníčka, ktorú neznášame...) Jedniný dôvod, prečo tomuto kusu nedať za 5* je, že príbehy tohoto typu ma vedia nielen zaujať, ale i neuveriteľne naštvať bezohladnosťou hlavných hrdinov, ktorí egocentricky, nemysliac na svoje okolie, rodinu, priateľov sa vrhajú do sebezáhubných výprav s maximom rizika za jediným účelom: Ukojit svoju túžbu po dobrodružstve. (08.02.2011)

Horolezci jsou magoři! Ale myslím to v dobrém slova smyslu, ale jak nazvat lidi, kteří se dobrovolně podrobují neuvěřitelně těžkým zkouškám fyzické i psychické odolnosti! A to i pokud jde všechno podle jejich plánu, bez komplikací, je to nadno sil! A pokud se něco posere, tak to většinou končí tragicky - jinak teda samozřejmě nic nevím o horolezectví, ale tohle si myslím!...Samotnej film je vlastně branej jako hraný dokument (něco na způsob Přežít, co běží teď na čt1, ale velmi profesionální) o tom, když se něco posralo a jak člověk dokáže čelit smrti! Vždycky jsem bral jako nejlepší a nejrealističtější horolezecký film K2, ale tohle předčilo všechna moje očekávání! Rozjezd je pomalej a nudnej a díky formě dokumentu to vypadá, že to až do konce bude pěkná otrava, ale pak je to najednou uplně strhující! Perfektní "film" a devět z deseti! (12.07.2007)