Magnólia

Kvůli délce jsem dlouho váhal na který den si tohle DVD půjčit a zjistil jsem o jakou krásu jsem se dlouho okrádal. Přiměřeně vtipné, nadmíru "neuvěřitelné" a úžasně zrežírované se skvělou hudbou Jona Briona. To je vizitka tohohle filmu, který rozhodně stojí za to vidět. A nejen kvůli vynikajícímu výkonu Toma Cruise, Julianne Moore a Johna C. Reilyho. (13.04.2003)

Úvod filmu je z kategorie neuvěřitelných. Ale možné je vlastně všechno a nic na světě není náhoda. Ani tento film nevznikl docela určitě náhodou. Paul Thomas Anderson servíruje divákům příběh složený z několika dějových linií, které spolu všechny souvisejí, některé blízce, některé vzdáleněji. Servíruje ho v podobě neortodoxní, nezvyklé a běžnému komerčnímu diváku snad i nepochopitelné, přesto však báječně "poživatelné". Jako koření použil také vynikající herecké obsazení - Julianne Moore, Philip Seymour Hoffmann, John C. Reilly, William H. Macy, ale i Tom Cruise, jenž mne osobně nijak zvláště nebere, ti všichni tady předvádí minimálně velmi dobré, ne-li přímo skvělé výkony. Ale vlastně nejen oni, nýbrž skoro každý, kdo se na plátně byť jen na chvíli mihne. Magnolia asi nenadchne každého, ale to se ostatně nedá říct o žádném filmu. Ovšem všichni, kdo dokáží dohlédnout i dál, než jen na povrch filmového plátna, ti by s ní měli vyjádřit minimálně velkou spokojenost, pokud ne rovnou bezbřehé nadšení. (16.02.2004)

V úvodu mě film navnadil brutální souhrou okolností a tak jsem čekala, že "Magnólie" bude dalším snímkem jako "Amores Perros", "Crash" nebo "11:14". Zkrátka zpočátku matoucí útržky událostí, které se v závěru spojí do úderného celku, co mi drtivým direktem na solar plexus vyrazí dech. Jenže lejno! "Magnolie" je mnohem roztříštěnější než zmíněné filmy, jediná postava není normální a prakticky všechny mě nehorázně sraly. S kým jsem měla sympatizovat? S umírajícím hajzlem? S jeho hysterickou promiskuitní manželkou-fetkou? S jeho arogantním šovinistickým synem (Tom Cruise si roli zjevně užíval), nebo snad s dětským géniem-pochcánkem, s blbým ex-géniem, s debilním policajtem, se smažkou, kterou balil, s pečovatelem, co ve mně vzbuzoval pocit, že až mu pacient zhebne, s chutí mrtvolu ojede? Tak jsem skřípala zubama a dávala si "Magnolii" jen po kouskách, jelikož nejzábavnější na ní bylo, když jsem vzala manikúrní nůžky a odstříhávala si jeden po druhém přerostlé chlupy z bérců, občas mě vzrušily roztřepené konečky vlasů a chvílemi jsem nůžtičkami přemýšlivě zajela do nosa. Trvalo to sice půl roku, než jsem se stopáží prokousala až do finiše, ale vydržela jsem v očekávání čehosi výjimečného, spojení všech linií do vyššího smyslu. A čekala jsem a čekala, pak přišel déšť, začaly padat hovna (no dobře, tak teda žáby) a po nich závěrečné titulky. COŽE?!! Už dlouho jsem u žádného filmu nezažila takové rozčarování. Nejspíš mě to pasuje na necitlivého imbecila, ovšem nebudu plavat s proudem a chválit něco, u čeho jsem div nechcípla nudou: hvězdičku dávám za herecké výkony, hvězdičku za poselství + hezkou píseň... a fuck off, Magnolia, už se mi nevracej na obrazovku. 45% (17.07.2013)

Skutečně drama? Něco mi uniklo? Asi se nechám vyreklamovat, mám podezření, že jsem nějaká pokažená. Jak jinak si vyvětlit, že film, který je tady 285. nejoblíbenější a figuruje v žebříčcích 500 největších filmů všech dob časopisu Empire a 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete, mě k smrti nudil a připadal mi nechutný. Možná bych to nějak vstřebala, pokud by mělo jít o komedii. Zbytečné plýtvání filmového materiálu a zbytečné plýtvání mého času. Mohla jsem mezitím přebrat shnilé brambory nebo vyklidit sklep. Tady opravdu nejsem cílová skupina. Abych byla konkrétnějí - nesourodá směsice, která v závěru nevyzněla jako kompaktní. Chybějící nápady nahrazuje sprška vulgárních výrazů. Pokud film figuruje v podobných žebříčcích, očekávala bych, že je něčím přelomový, bude přesahovat region, ve kterém byl natočený, bude nadčasový a dá se vidět několikrát. Magnolia z mého pohledu nesplňuje nic. (01.09.2018)

Tenhle komentář nebude příjemný a už vůbec nebude pozitivní. V Magnolii se totiž mluví hlavně o náhodách a já bych rád taky jednu přidal, i když se stala zrovna nedávno. To co se děje tady, to, co se začíná rozvíjet, má dozajista strhující pád, ale po chvíli to umlkne a já vlastně koukám na příběhy několika lidí míchající a proplétající se obdivuhodně do sebe, jenže během filmu se nic neděje, až nakonec jedna velká náhoda zamíchá kartami a ukáže jaká je to vlastně náhoda, že dokáže změnit celý život. Ale porovnejte fakt, který právě popíšu. Nedávno myslivec zastřelil svojí třináctiletou dceru...omylem. Při lovu mířil vysoko nad sebe a když pomalu ušlapával pozádu tak zakopl o kořen a při pádu vystřelil ještě jednou ze své brokovnice....Svojí dceru měl při lovu poprvé a vlastně jí tam ani brát neměl. Je tohle konec? Je. Tahle náhoda má od té filmové naprosto opačný charakter. Teď je otázka co si o tomhle filmu a pojmu náhoda vlastně mám myslet. Nejhorší na tom všem je, že to může potkat kohokoliv a my s tím absolutně nic nenaděláme. Tak těžký je život. Nebýt konce tohoto filmu, nestál by za nic, až na pár výborných výkonů, ale protože tam právě byla ta náhoda, mělo to něco do sebe. (11.09.2008)