Magnólia

Upřímně mě udivilo, nakolik jsem se já - odpůrce přehnaných stopáží - u takhle dlouhého filmu bez souvislého našlapaného děje bavil. Když jsem si před projekcí přečetl obsah a uviděl "devět příběhů", tak jsem si hned představil, jak to bude složité, spletité, jak se budu v ději ztrácet, nebude mě to bavit atd... Nicméně on je každý z těch devíti příběhů celkem jednoduchý, přímočarý, dal by se popsat pár větami. Scénář je proplétá nenásilně, uvědoměle, přehledně, nesnaží se zbytečně diváka mást ani podvádět. Magnolia zkrátka patří k těm filmům, které i přes ne úplně nejjednodušší děj nevyžadují tři hodiny naplno šrotující mozek, ale spíše divákovu emoční empatii. Prostě se těm postavám zkuste vcítít do jejich příběhů a máte s Magnolií vyhráno. Jinak - film má čtyři vrcholy - úplný začátek, dlouhou a neuvěřitelně dobře gradovanou sekvenci bezprostředně po polovině stopáže, zpívanou scénu a závěrečnou žabí příhodu. Díky těmto čtyřem momentům dávám pět hvězd. 90 % (09.09.2010)

Kdybych měl Magnolii hodnotit objektivně, nemohl bych dát nižší hodnocení než to nejvyšší. Naštěstí můžu hodnotit čistě podle sebe a i přes bezchybnou Andersonovu režii se nemůžu ubránit pocitu, že tři hodiny jsou moc a to celkem zbytečně. Samozřejmě všechny linie jsou provázané a jednotlivé postavy by se nedaly vyškrtnout, ale celé dění okolo soutěže, moderátora a geniálního mladíka mi přišlo hrozně nudné a těšil jsem se až se příběh dostane zase k někomu jinému, což bohužel platí i pro bývalého soutěžícího Macyho. Naopak Cruise, Hoffman a Reilly jsou úžasní a když se kdokoli z této trojky dostal k tomu, aby předvedl své herecké umění, pravidelně mě mrazilo. (16.09.2006)

"Poslouchejte ptáka a zkroťte kundu!" Já tedy ptáka občas poslouchám, ale tentokrát to nebyl on, kdo mi pustil tento nekonečnej film. Film s velkejma ambicema, díky kterým asi chtěl ukázat všechnu bolest světa, takže se věnoval umírání, rakovině, týrání dětí, drogám, nevěře či hádkám. To jsou všechno témata, která nesnáším a v životě se jim vyhýbám. Jenže tentokrát mě dostihly a pro mě to nebylo jednoduché. Nejsem však mstivej a proto nebudu ke snímku tak zlej, jak byl on ke mně. Raději zkusím najít pozitiva, i když to není lehký. Takže bavila mě ta komplikovaná náhoda, Frankova kázání, správnej polda Jim, rapující černoušek a padající žáby. Jinak jsem trpěl víc než ti smutní, tápající a občas omdlívající herci. (19.03.2018)

70%. Magnolia je ťažký oriešok. Anderson si povolal hŕstku hereckých hviezd, vložil im do duše rany z minulosti, utrpenie, bolesť, výčitky, osudové udalosti a rozplietol s nimi trojhodinovú drámičku, v ktorej ani jedna postava nie je taká, ako sa navonok javí. Ironický, vtipný začiatok. Búrlivý stred odhaľujúci nezmierené povahy, diskutabilný nálet zelených príšeriek, ktorý ale pôsobil až neprirodzene upokojujúco a záverečné vyostrenie, predostieranie citov, hlavne Tom Cruise a jeho postava ma vyslovene posadili na zadok. Obľúbená Julianne ako nevyrovnaná troska, či úbohá feťáčka obkolesená tieňmi... Magnolia zabrala, herci frčali, ale stále to nebolo to pravé orechové a ani neviem logicky vysvetliť prečo. Vari tá neznesiteľná dĺžka, ktorá podporená samými depresívami, bola jednoducho na nevydržanie? :) (04.03.2010)

Udržať pozornosť pri troj hodinovom filme, ktorý je navyše od úvodu tak “zmätený” ako tento, je naozaj pomerne náročnou “úlohou”. Mňa film úvodom i záverom naozaj bavil (!), no to jadro i samotná pointa ma akosi minuli. “Magnolia” je veľmi nápaditý snímok, ktorý si vyžaduje absolútnu pozornosť od samotného začiatku až do úplného konca. Pokiaľ Vám myšlienky čo i len na malú chvíľu “ujdú”, je dosť možné že stratíte “niť”. Sledovať iba v prípade “čistej mysle”, inak ... (17.06.2018)