Fukušú suru wa ware ni ari
Vengeance Is Mine
Obsahy(1)
Imamurův film, na základě knižní předlohy Rjūzō Sakiho, rekapituluje příběh jednoho zločinného běsnění jedince, jež zasáhlo Japonsko na přelomu let 1963 a 1964. Příběh rekapituluje jako zuřivou vzpouru proti společenským strukturám. (tomtomtoma)
Videá (1)
Recenzie (13)
Zpočátku jsem byl jen zvědav - zvláště vzhledem k jeho předchozímu a následnému filmu - jak režísér první třídy Šóhei Imamura, přistoupí k tématu, které mě příliš nezajímá, a kterému se raději vyhýbám. Svou prvotřídnost nicméně osvědčil i v tomto filmu, a vlastně téma ani motiv nebyly příliš vzdálené "Hluboké touze" ani "Baladě". Možná zacházím příliš daleko, ale domnívám se, že jedním z prvních plánů jeho filmu je řešení svobody a nutnosti. V případě pětinásobného vraha Iwaa Enokizu (ve filmu, ve skutečnosti Nishiguchi Akira) spočívá (svoboda) v bytí čím nejsem, dokud to jde, a přijetí důsledku (nutnosti), až to už nepůjde. Rodinné prostředí, křesťanská výchova, ani vztah jeho otce ke své snaše (Iwaově manželce) neprokazují žádný motiv pomsty... ()
Prvý Imamurov film z tých menej dobrých, ktorý je pre mňa viac ako priemer. Vengeance is Mine je veľmi zavádzajúci názov.Človek by čakal, že budeme sledovať besnenie vraha, pritom ale sledujeme jeho snahu nebyť chytený. Kradne, sexuje, je a skrýva sa. Omnoho viacej ma bavila rovina s jeho manželkou a otcom medzi ktorými vzniká romantický románik. Ako to už u Imamuru býva, film má množstvo presahov a má aj niekoľko miest o ktorých sa dá s chuťou polemizovať. Či už sa jedná o lásku zranenej ženy k vrahovi. O vzťahu chorľavej manželky k mužovi, ktorého očividne priťahuje mladšia partnerka, ale aj množstvo ľudí a ich mlčanie, hoci o vrahovi vedia. Ken Ogata je nepríjemný a slizký. Jediné čo mi tam vadilo bol náznak hľadania nejakej motivácie, ktorý ale vyšumel do prázdna. Film rozhodne nepatrí medzi Imamurove klenoty, ale má určitý autorský prístup vďaka ktorému sa mu nedá uprieť kvalita. Hlavne je to prvý film v ktorom sa nebojí ukazovať explicitne násilie a erotiku. Oproti predchádzajúcemu filmu je tu ale kamera o triedu horšia. ()
skvely film od imamury rekonstrujici zivot a ciny, japonskeho podvodnika a serioveho vraha, akiry nishiguchiho. skvela kamera a zajimava skladba pribehu - predevsim ale syrovy, naturalisticky thriller snazici se o sondu do duse cloveka, ktery ztraci jakekoliv zabrany. v hlavni roli skvely ken ogata. mimo jine tenhle film znamenal pro Imamuru prvni prulom v zahranici. ()
Neomylně rozpoznatelný Imamurův styl, jako obvykle velmi nezaujatý, paradoxně však snad o něco méně odtažitý, než je zvykem. Co do hereckého obsazení, měl Imamura velmi šťastnou ruku a, jak sám přiznává, až při natáčení tohoto snímku si našel cestu k hercům jako takovým. Byť se film drží knižně vydaného životopisu, podnikl Imamura vlastní iniciativy (s určitou nadsázkou snad lze říci pátrání) v zájmu co nejhlubšího proniknutí do událostí, včetně detailního putování po stopách Akiry Nishiguchiho (ze zřejmých důvodů se ve filmu postava jmenuje Iwao Enokizu). Přesvědčivý návrat po více než 10-tileté tvůrčí pauze. ()
Imamura nevyumělkovaným stylem předvádí "kariéru" jednoho malého podvodníčka a vraha, který v sobě nemá ani špetku svědomí. Špíny, která se zrodila ze špíny. Špíny, která nezná strach ze smrti, boha ani policie. V Imamurově podání se rozhodně nedočkáme idealizace zločinu a romantických představ o zločincích. Velká část filmu spíš připomíná odtažitou kriminální rekonstrukci. Jen scény s osobami, s kterými se vrah Iwao zná déle a jsou mu bližší, dávají možnost do něj a jeho okolí nahlédnout o něco hlouběji. Silné *** ()
Reklama