Frances

Jessica mě baví vždy, ale tady to rozjela ve velkém stylu, nominace na Oscara byla oprávněná. Frances Farmerovou neznám a nic o ní nevím, čili nejsem schopná posoudit, nakolik se film liší od skutečnosti, ale myslím, že ty nejzásadnější momenty jejího života byly divákovi předloženy věrně a jsou šílené. Holka to byla asi docela hubatá, chytrá, nebojácná, nekonvenční a do své doby se nehodila. Problémy by s ní byly asi vždycky, akorát dneska by si se svým temperamentem nevykoledovala lobotomii, nýbrž výsostné postavení. Co napsat víc? Někdy je zkrátka lepší matku odříznout... (27.04.2019)

Působivý příběh o herečce Frances Farmer (dobrá Jessica Lange). Nemá cenu spekulovat o tom, jak moc se příběh drží skutečnosti a co je přidáno. Beru to jako příběh o ženě, která měla své touhy, svá přání, svůj názor na život, který se dosti rozcházel s tím, co od ní každý očekával. Je to působivý příběh o tom, že když nezapadáte do role, kterou vám ostatní přichystají a odmítáte se poddrobit, oni neváhají, aby zlomili vašeho ducha a poddrobili si vás násilím. Je to o naprosté netolerantnosti k tomu, co druzí chtějí, je to o kruté pomstě, která se snaží zadupat lidskou osobnost, aby byla přetvořena v to, co se od ní očekává. Naprostý rozklad lidskosti, který je nahrazen falešnou společenskou morálkou a bojí se jakékoliv odlišnosti, byť je jen v chápání života a pohledu na něj. Lidé si tak libují ve své krutosti, pokud je uražena jejich pýcha. Další zajímavé postavy: Lillian (dobrá Kim Stanley), Francesina matka, kerá se snaží realizovat a dát životu důležitost skrze svoji dceru. Když se ale Frances rozhodne pro jiný směr, neváhá jí několikrát poslat do blázince, aby se stala poslušnou ovečkou. Ernest (Bart Burns), Francesin otec, který miloval svoji dceru, ale nedokázal zastavit svoji ženu. Harry York (Sam Shepard), jedinný Francesin přítel, který jí miloval takovou jaká byla a jediný, kdo ji vždy nezištně pomáhal. Dick Steele (Christopher Pennock), herec a manžel Frances, který si samolibě užíval její popularity. Clifford Odets (Jeffrey DeMunn), scénarista a autor divadelních her, velká Francesina láska, který jí však odkopl hned, jak pro něj přestala být užitečná. Doktoři psychiatři Doyle (Woodrow Parfey) a Symington (Lane Smith), kteří s velkou chutí dělali z nepřizpůsobivých poslušné ovečky a dělali pro to vše. Na závěr snad jen otázka: není psychiatrie jen násilné přeměňování na poslušné stádečko, není to jen věda, jak zlomit lidského ducha, a to jakýmkoliv způsobem, aby "řádná" společnost nebyla pohoršována? Kdo je blázen? Ten, komu se nelíbí, jak společnost funguje? Nebo ten, kdo tupě dělá jen to, co je správné a nemá vlastní názor? Není společnost a státní útvary na prahu svého konce úpadku lidského ducha? Nebo se pořád nachází tolik lidí, kteří touží ovládat a vést ostatní a falešnou morálkou a homofobií ničit druhé? (23.09.2010)

Buď si s nami, alebo si proti nám... Snímok, ktorý vyťažil maximum z naprosto fenomenálneho výkonu Jessicy Lange (hlavne scény z blázinca boli odzbrojujúce). Životopisný príbeh sám o sebe síce ponúkol i slabšie momenty, no celkovo mám dobrý pocit. Možno trocha na škodu je, že to bolo také dlhé, chcelo to trocha skrátiť a dramatizáciu obsahovej stránky zhustiť. 75/100 (27.03.2017)

Vysokým hodnocením na CSFD jsem byl řádně naladěný a snad i proto mě výsledek vcelku zklamal. Nejde sice o vyloženě špatný film, ale porovnám-li jej s tématicky blízkým snímkem Přelet nad kukaččím hnízdem, pak ten Formanův kousek drtivě vítězí. Zatímco Přelet je nadčasový film, ke kterému se dá stále vracet, Frances je na jedno pokoukání. Scénář je daleko plošší a jediná věc, která Frances zvedá, je přítomnost Jessicy Lange v hlavní roli. O tom, že jde o vynikající herečku, jsem věděl dávno, přinejmenším od doby, kdy jsem sledoval Tramvaj do stanice Touha, a tady dostala příležitost, kterou v maximální míře využila. Pravda, tu šestnáctiletou holku jsem jí nevěřil, ale ani maskér nemůže udělat zázraky. Tam, kde Přelet nad kukaččím hnízdem dokázal na příkladu zkázy jednoho nekonformního jedince ukázat netoleranci společnosti, represivnost a manipulaci, tam Frances sklouzává do škatulky rodinného dramatu a líčí konflikt dcery s dominantní matkou. Celkový dojem: 60 %. (16.04.2009)

Tento film jsem viděla, když mi bylo 22 let . Z kina jsem vycházela rozsekaná a z hlavy mi dlouho nešel vymazat. Ze scény v léčebně, kde Frances prodával ošetřovatel vojákům , se mi doslova dělalo špatně a třásly se mě kolena. Matičku, kterou by pohledal, mohla by si tykat ze Stalinem. Je vidět, že film zapůsobil, protože od té doby jsem ho neviděla a je to drahně let. Nejlepší výkon Jessici Lange (21.01.2013)