Heaven's Gate
Heaven's Gate
Réžia:
Michael CiminoScenár:
Michael CiminoKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
David MansfieldHrajú:
Kris Kristofferson, Christopher Walken, John Hurt, Sam Waterston, Brad Dourif, Isabelle Huppert, Joseph Cotten, Paul Koslo, Jeff Bridges, Geoffrey Lewis (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Proslulé drama o dobývání Divokého západu a zhroucení přistěhovaleckého snu. Rok 1870. Skupina prominentních studentů absolvuje na Harvardu práva a zdá se, že jim svět leží u nohou… O 20 let později se někteří z nich vydávají z pohodlí města na divoký středozápad Johnson County, kam je žene touha po dobrodružství i úsilí vydobýt si vážené místo v ustavující civilizaci. Střetnutí s realitou však není takové, jak si představovali. Brzy jsou zavlečeni do krutého konfliktu se starousedlíky a evropskými imigranty, což znepokojivě směřuje k hrozbě masové čistky. Během sváru se odehrává bouřlivý milostný trojúhelník mezi maršálem Jamesem Averillem (Kris Kristofferson), bordelmamá Ellou Watsonovou (Isabelle Huppertová) a vymahačem rančerů Nathanem D. Championem (Christopher Walken)... Jeden z největších finančních propadáků dějin soudobé kinematografie natočil Michael Cimino (Thunderbolt a Lightfoot, Lovec jelenů), který epickou freskou 19. století pošramotil svou hvězdnou reputaci a stal se pro Hollywood enfant terrible, podobně jako kdysi jiný megaloman, Erich von Stroheim. Cimino westernovou parafrází na Coppolovu neméně epickou Apokalypsu téměř přivedl ke krachu studio United Artists, když čtyřikrát překročil rozpočet. Natáčení započaté roku 1979 provázely s ohledem na Ciminovo puntičkářství ustavičné přetáčky, překračování denních plánů či opětovné bourání a stavění kolosálních staveb, což se odrazilo na více jak 200 hodinách pořízeného filmového materiálu. Původní sestříhaná pracovní verze představená producentům činila 325 minut, načež byl Cimino nucen snímek sestříhat na 219 minut. Nicméně po prvotních nevalných výsledcích po premiéře roku 1980 Cimino své opus magnum nakonec pro kinodistribuci sestříhal na necelých 150 minut. A tuto verzi Česká televize uvádí, ačkoli v průběhu dalších let vznikly ještě dvě varianty: „radikální“ (219 minut) a restaurovaná režisérská (216 minut). Na počátku 80. let zavrhované drama se postupem času – i díky opětovným znovuuvedením – dočkalo přehodnocení, když začalo být chápáno jako jedno z posledních vrcholných děl dědictví tzv. nového Hollywoodu, které charakterizovalo umění tvůrců Stevena Spielberga, Francise F. Coppoly, Dennise Hoppera, Mikea Nicholse, Roberta Altmana, Martina Scorseseho a dalších. Této nové generaci filmařů bylo od 2. poloviny 60. let umožněno více experimentovat v rámci klasického hollywoodského vyprávění, což se odrazilo na hravé práci s žánry i pokrokovém technickém zpracování. Nebeská brána není výjimkou. Ačkoli rozeznáváme rysy westernového žánru, Nebeskou bránu lze označit také za historický či válečný velkofilm, stejně jako umělecky ztvárněné melodrama. Pedantství Michaela Cimina ve spolupráci s osobitým kameramanem Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, Vidiny, Blízká setkání třetího druhu) dovolilo dech beroucím způsobem vykreslit tragický námět začarovaného kruhu, který symbolicky přejímají pohyby kamery, uspořádání aktérů, ale též svícení s výtvarnou kompozicí scény. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (116)
Vôbec nepokladám ten film za "velikášsky", "bezdôvodne dlhý", a kritikou zdeptaný ako "prepadák". Bol len natočený a distribuovaný v politicky nevhodnom čase. Keď sa v amerických westernoch strieľa na banditov, nič sa nedeje, keď sa plienili indiánske kmene, vždy sa to dajako dalo ospravedlniť a odpustiť. Ale keď sa strieľa do rusko - poľských ukrajinských a nemeckých prisťahovalcov, so súhlasom guvernéra, so slabým dozorom armády či dokonca prezidenta, ??? to už nie je kóšer. ani v čase nástupu Regana čoby prezidenta. Viete si predstaviť nejaký európsky film o tom ako kdesi strieľajú po arabských uprchlíkoch ??? To by "riadená" filmová kritika inak zareagovala. Nech by bol film ako fenomenálny !!!!! :) ()
Wyoming nebylo na sklonku předminulého století rozhodně mírumilovné místo. Zavedení rančeři a dobytkáři byli stále více znepokojeni přílivem osadníků, kteří hledali nové domovy a příležitosti. Strach o půdu a dobytek tak stále víc sílil, vyhrát může jen jedna skupina. Navíc dva muže stojící na své straně spojuje jedno – láska ke stejné ženě. Rozmáchlý a nesmírně problematický western získal jednu oscarovou nominaci a také nechvalnou pověst jednoho z realizačně nejdražších titulů, na který diváci neslyšeli. Slavné studio United Artists velkoryse dosypávalo a nakonec padlo a Michael „velké ego“ Cimino se příliš nepoučil – natočil třeba Siciliána, další propadák. Mám za to, že film by prostě měl mít nějakou snesitelnou délku a režisér, ač má (musí) mít určitou vizi, by měl respektovat jistá pravidla a divácká očekávání. Viděl jsem tříapůlhodinovou verzi a místy si rval vlasy. Asi jako kdysi producenti. ()
Oscarový režisér Cimino získal za rozporuplnou Nebeskou bránu tu nejhorší pověst přes úspěšnou snahu být co nejlepší v každém detailu. Předlouhých 219 minut bez výrazného děje by umořilo i Metuzaléma, přestože zde jsou překrásné kamerové záběry plné protisvětla, skvělé davové scény, plnokrevný milostný příběh, krásné nahé ženy i dlouhé střílečky plné krveprolití. Rozmáchlý epos na mne dělal stejný dojem jako čtení Šolochovova Tichého Donu... Navíc nejde ani tak o žánr westernu v obvyklém smyslu, jako spíše o realistický historický příběh boje podnikatelů s půdou proti přistěhovalcům v rámci dějin konce 19. století ve Wyomingu v USA. Skvělý je výkon Chrise Walkena a především Johna Hurta ve vedlejších rolích. Napodruhé si film už budu moci vychutnat scénu po scéně, a ty za to stojí. Trailer zde: http://www.youtube.com/watch?v=Shs6ZboDwSQ&feature=related a údajně nejlepší scéna filmové historie zde: http://www.youtube.com/watch?v=IiNlthlz1d8&NR=1 ()
Nebeská brána odráží okrouhlost nebe a sama se pohybuje v opojných kruzích. Jako Ella a James v nádherné taneční scéně, kde společně opisují kruhy po prázdném tanečním sálu, zatímco Zsigmontova kamera tančí kolem nich v opačném směru. Jako desítky párů vířící kolem stromu (světa a života) za doprovodu Straussova valčíku. Jako kavalerie kroužící kolem hrstky přeživších pistolníků. Kruh však zůstává i v plápolajícím prostěradlu po průstřelu brokovnicí, kruhová jsou zrcadla, v nichž se odráží lidské tváře, okrouhlá je aréna pro klání dvou kohoutů... Okny, žaluziemi, škvírami ve stěně a oblaky prachu a dýmu proniká nebeská záře, ale pozemská realita má daleko do utopického ráje, který se vznáší v paprscích věčné milosti. Svět za bělostným protisvětlem je kruté a špinavé místo, které se utápí v bahnu, krvi a chlastu. Neklid a vnitřní špína se rozrůstá i tam, kde panuje zdánlivá harmonie a přepych. Nespokojenost se stavem bytí, kdy máte na dosah všechno, na co pomyslíte, ale víte, že vám něco podstatného schází, uniká. Život. Láska. Cokoli. Proto úvodní sekvence z Harvardu, proto snový závěr na lodi. Dvě polohy pozlátkového štěstí, mezi kterými vykoná hlavní hrdina James Averill kruhovou cestu smutné proměny. Nebeská brána je tedy filmem paradoxním: navzdory epické šíři, délce, davovosti a rozmáchlé výpravě je více do sebe zavinutou lyrickou básní než epochální historickou freskou. Je filmem vyprávějícím o pocitu (přesněji o nedosažitelném pocitu ve světle milosrdenství), kterému je obětována logika i soudržnost vyprávění. Na osobní otázky odpovídá zatvrzelým mlčením. Naznačuje, ale nedoříká. A v tom se skrývá jeho nedoceněná krása. ()
Ja som mal tento film dlho v hľadáčiku, lebo som vedel, že tento film je zahalený viacerými legendami ako, že kvoli nemu zbankrotovalo štúdio United Artists a , že režisérovi tohto filmu zničil kariéru. V prvom prípade štúdio sa už v zlých finančných problémoch mohlo topiť dlhšie a tento film len urýchlil jeho predanie spoločnosti Metro-Goldwyn-Mayer. United Artists boli na scéne dlho a mali celkom ine fungovanie, ako ich konkurencia, preto sa môže aj predpokladať, že tie finančne problemy trvali oveľa dlhšie a ten zámer už mohol byť na spadnutie aj pre týmto filmom. Preto všetko sú to len dohady a zhody okolnosti a to isté si myslím aj o kariére režiséra, ktorý už po tomto filme nedostal žiadnu ponuku, ktorá by ho mohla zase preslavit tak, ako to bolo s Lovcom Jeleňov. Niekto taký film nespraví za celý život a niekomu sa to podarí iba raz, ako to bolo aj u Michaela Cimino a tak by som bol aj tu opatrný vyjadreniam, že tento film mu zlomil filmový väz. Potom ďalším článkom je udelenie Zlatá malina, ktoré ja osobne neuznávam, lebo veľa filmov nemá byť ani v nominácii, nie ešte to cele aj vyhrať. Toto ocenenie je spolitizované a tento film je tu len kvoli príbehu a , že to aj režisér vyhral bolo len upozornenie, že si dovolil už priveľa. Je pravda, že film , kde na povel vlády Spojených štátov dajú povraždiť európskych imigrantov som ešte nevidel. Westernov som videl veľa, ale žiadny nejde touto nezvyčajnou cestou, kde proti tak silnému súperovi nemá nikto šancu. A práve ten príbeh nasral kritikov aj bežných ludi, lebo toto si nedovolil pred nim nikto a po nom asi tiež nie. A tak kina boli prázdne a všade bolo cítiť, že film je celkový prepadák aj keď to tak dopadnúť nemuselo, no bohužiaľ. Na začiatku vidíme veselých absolventov Harvardu, ktorý ešte ani netušia čo ich čaká. Potom sa príbeh presunie o dvadsať rokov a všetko je ináč, s chalanov z ktorých vyžarovala radosť sa stali zatrpknutý a smutný pani, ktorý už dá sa povedat len prežívajú život bez emócii. Film je megalománsky, vypráva je úžasná a vidieť, že režisér chcel upútať veľkou pompéznosťou, ale ako to vo väčšine prípadov býva, ani veľkoleposť nie je vždy záruka diváckej náklonnosti a toto je ten príklad. Je tu neskutočne veľa postav, hlavné postavy sú nezaujímavé a ich milostný trojuholník nikoho nezaujíma, lebo je bez citu a sympatii. A vedľajších je toľko, že u nikoho nie je ani trocha rozvinutý charakter a tak je jedno, čo s nimi bude. Keby režisér vychádzal zo skutočnosti, malo by to rozhodne väčší efekt, ako takto, keď išiel proti muru. Príbeh je chaoticky a tak aj nezaujímavý a to je škoda, lebo nemam moc prebádanú históriu Ameriky, ale hned mi bolo jasne, že takto to byť nemohlo. Že je zdĺhavejší a niekedy až komornejší mi nevadí, finálna bitka bola slušná, ale ako celok to bolo dosť roztržité. Na začiatku som si myslel, že to bude niečo na štýl The Big Trail, ale tento film ide svojou cestou a to doslova. Bol som rozhodnutý dať silne 3*, ale ako sa po bojovom poli rozozneli Slovenské mamičky pekných synov máte, musel som 1* pridať. To ma celkom rozobralo, nečakal som, že takúto klasickú ľudovú pieseň budem počuť v Americkom filme. () (menej) (viac)
Galéria (93)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (35)
- V tretej hodine a piatej minúte režisérskej verzie spievajú európski prisťahovalci slovenskú ľudovú pieseň "Slovenské mamičky". (Paldiny)
- Počas natáčania vybuchla Allenovi Kellerovi puška. Keď sa rozhodol zažalovať spoločnosť, ktorá požičala zbraň na natáčanie, skutok bol už premlčaný. (sudruh sustruh)
- Nebylo nic neobvyklého, když se během natáčení jeden záběr opakoval i padesátkrát. Jindy se zase celou věčnost vyčkávalo, než se do zorného pole kamery přivleče líbivý mráček. To vše kvůli přehnanému puntičkářství Michaela Ciminoa. (Coldrex)
Súvisiace novinky
Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů
V 77 letech nás v sobotu opustil Michael Cimino, jeden z nejnadějnějších režisérů 70. let. Cimino pomáhal v roce 1973 napsat druhý film s drsným Harrym (Magnum Force) a Clintu Eastwoodovi se zalíbil… (viac)
Sam Mendes na Divokém západě
U tohoto tvůrce už nás „nečekané“ žánrové volby nemůžou překvapit. Proč by si nemohl zkusit třeba western? Obzvlášť, když se schyluje k návratu kovbojek na filmová plátna (komiksový Jonah Hex,… (viac)
Jeff Bridges tasí kolty
A nebude to poprvé v jeho kariéře. Ještě jako mladík si zahrál ve westernu Bad Company či v proklínaném velkofilmu Nebeská brána, v 90. letech ztvárnil titulní roli v „prequelu k Deadwoodu“ Divoký… (viac)
Reklama