Nebeská brána

Možná nejdokonalejší výprava, jakou jsem měl možnost vidět a to samé platí pro realistické podání Divokého západu, kostýmy či hudbu. Casting nemá chybu a dva ústřední motivy, milostný trojúhelník a lokální válka mezi dobytkáři a přistěhovalci, se úžasně doplňují. Cimino si navíc dal práci s každou scénou a piplal si každý záběr. Vše pak korunovala závěrečná půlhodinová přestřelka, která nedávala vydechnout. I když se to dalo určitě natočit levněji, tak já konečný účet vidím jako dobře investované peníze. Problém je, že celek je tak precizní, že je pro většinového diváka nepřijatelný. Ale upřímně řečeno mě je to šumafuk, protože já se u režisérské verze bavil dokonale. 95% (04.07.2016)

„Nebeská brána” otvorená, Mikeom Ciminom podoprená. Kto do nej vojde, rozpočet mu dôjde, či je ona, či je on, Cimino ho už nehodlá pustiť von. Nakrúca a všetko znovu prekrúca, vo veľkom kulisy stavia i prestavuje, či aj kilometre materiálu spotrebováva, že chorobný perfekcionizmus u neho neustále pretrváva, až čochvíľa sa z neho neobstojný MEGALOMAN, natrvalo stáva, čiže potom štyria strihači v strižni do vyčerpania strihajú, ktorú strážia strážnici, keď si stačí už iba vybrať, ktorú verziu je k tomu aj najlepšie sledovať, a ja si teda vyberám, tú troj hodinovú + 37 minútovú, čo činí bezmála opulentné, štyri hodiny, ktoré i napriek tomu, aké všelijaké neprestížne rebríčky film vyhráva, od zlatej maliny, cez jeden z najväčších, kolosálnych prepadákov všetkých čias, až po hádam jeden z najhorších snímkov kinematografie, vskutku a vážne stoja za to, aspoň, čo sa týka môjho uceleného pohľadu. Skrátka, zatúžil po vlastnej, svojskej verzii na - Odviate vetrom, Ben-Hurovi, Lawrencemu z Arábie, (či trebárs ešte po legendárnej Cleopatre), čo sa týka výpravy a filmových dekorácií, následne to okorenil o klasických Vysťahovalcoch (1971, réžia Jan Troell, s fenomenálnymi: Maxom von Sydowom a Liv Ullmann), čo sa týka scenára s typickým osídľovaním Ameriky, a do toho vsunul kopec konfliktov medzi novousadlíkmi a už usalašeným obyvateľstvom, ktoré v podstate profitovalo na systematickom likvidovaní pôvodného obyvateľstva, ktorému ukradli úplne všetko, čo sa mu vlastne ukradnúť dalo, keď im ani teraz európski emigranti, extra nevoňajú, a tak robia všetko pre to, aby sa ich zbavili. Samozrejme, nebudem sledovať iba nejakých naturalizovaných občanov, ale aj niekoľké zásadné postavy, ktoré hýbali dejom, a bez ktorých by som si to nedokázal vôbec predstaviť, a to ani nehovoriac o najpovolanejšom chlapíkovi ihneď po režisérovi, teda kameramanovi maďarského pôvodu - Vilmosovi Zsigmondovi, s ktorým si Cimino očividne už veľmi dobre rozumel na predchádzajúcom Lovcovi jeleňov, keď vtedy sa iba rozbiehali. Naozaj - výnimočná kompozícia obrazu, ktorá si pred ničím nezakrýva oči. Zatiaľ som vychválil toto: Michaelova réžia je viac-menej dosť prehnaná, puntičkárska, závislá od dokonalosti záberov, ďalej montážou si dali EXTRA záležať, výpravou a kostýmami, ani nehovorím. Obsadenie je vhodné, potešila ma Francúzka - Isabelle Huppert, ktorá sa neobjavovala v Hollywoode až tak často. Ken, Jeff, Chris, John a Brad boli už ostrieľanými profesionálmi, čo veľmi dobre vedel začínajúci Mickey Rourke. PS: Heaven's Gate je asi tým najviac - nenávideným, nepochopeným a zatrateným filmom celej filmovej histórie, ktorý si to vonkoncom nezaslúži ! (19.04.2020)

Oscarový režisér Cimino získal za rozporuplnou Nebeskou bránu tu nejhorší pověst přes úspěšnou snahu být co nejlepší v každém detailu. Předlouhých 219 minut bez výrazného děje by umořilo i Metuzaléma, přestože zde jsou překrásné kamerové záběry plné protisvětla, skvělé davové scény, plnokrevný milostný příběh, krásné nahé ženy i dlouhé střílečky plné krveprolití. Rozmáchlý epos na mne dělal stejný dojem jako čtení Šolochovova Tichého Donu... Navíc nejde ani tak o žánr westernu v obvyklém smyslu, jako spíše o realistický historický příběh boje podnikatelů s půdou proti přistěhovalcům v rámci dějin konce 19. století ve Wyomingu v USA. Skvělý je výkon Chrise Walkena a především Johna Hurta ve vedlejších rolích. Napodruhé si film už budu moci vychutnat scénu po scéně, a ty za to stojí. Trailer zde: http://www.youtube.com/watch?v=Shs6ZboDwSQ&feature=related a údajně nejlepší scéna filmové historie zde: http://www.youtube.com/watch?v=IiNlthlz1d8&NR=1 (14.10.2009)

Vôbec nepokladám ten film za "velikášsky", "bezdôvodne dlhý", a kritikou zdeptaný ako "prepadák". Bol len natočený a distribuovaný v politicky nevhodnom čase. Keď sa v amerických westernoch strieľa na banditov, nič sa nedeje, keď sa plienili indiánske kmene, vždy sa to dajako dalo ospravedlniť a odpustiť. Ale keď sa strieľa do rusko - poľských ukrajinských a nemeckých prisťahovalcov, so súhlasom guvernéra, so slabým dozorom armády či dokonca prezidenta, ??? to už nie je kóšer. ani v čase nástupu Regana čoby prezidenta. Viete si predstaviť nejaký európsky film o tom ako kdesi strieľajú po arabských uprchlíkoch ??? To by "riadená" filmová kritika inak zareagovala. Nech by bol film ako fenomenálny !!!!! :) (08.12.2015)

Paradox: Nebeská brána je megalomanská až příliš, přesto ji pod vlivem sestříhání z pěti a půlhodinové verze chybí až příliš do soudržného celku, a to navzdory tří a půl hodinové délce. Leckdo tak může dospět k úsudku, že měla být sestříhána úplně nebo vůbec: 219 minut představuje určitý kompromisní celek, jehož chápání jako komplexního díla má jistá úskalí. Tomu zabraňuje především nedostatečná charakterizace postav a dovysvětlení jejich vtahů. Tím trpí zejména postava Johna Hurta, u níž je díky úvodní sekvenci jasné, že je/měla by být důležitá pro narativ (v pěti a půlhodinové verzi byla zjevně důležitější než v té tří a půl hodinové), přesto pak na ní vyprávění téměř zapomíná a postava později doslova zaniká, aniž bychom se o ní dověděli podrobnější informace, resp. její svébytnou (mikro)historii. Podobně nedořečený je počátek vztahu mezi Jamesem/Nathanem a Ellou, u kterých není jasné, jak se seznámili/poznali. Nebeská brána není modernistickým dílem: je to hollywoodský spektákl, jak okatě dává najevo (nejen) svou stopáží, čili podobné mezery by ve filmu tohoto modu produkce být neměly. Nedořečenost je tedy jistě nezáměrná, jak ovšem přistupovat k filmu, jenž je sám sobě fragmentem? // Na druhou stranu si ovšem Nebeská brána vytváří jisté alibi. Díky vnějším zásahům film sice rozhodně utrpěl a nelze tak pracovat s pojmy jako „komplexnost“ či „soudržnost“ , když sám komplexní a soudržný rozhodně není už z podstaty. Není to ovšem překážkou před čistě cinefilním, či snad voyeuristickým obdivem k jednotlivým a většinou až perfekcionisticky zpracovaným scénám. Cimino skutečně filmovým časem nešetřil: jakákoliv scéna, která by mohla být smrštěna na pět minut, je zde roztažena na minut patnáct, a to bez ohledu na to jak skutečně více či méně důležitá pro narativ může být. Suma sumárum je sama Nebeská brána film-specifikum, monumentální prohra, jež si zajistila nesmrtelnost ne už tak díky nemalým estetickými kvalitám, ale díky produkční historii, která zřejmě neměla v dějinách americké kinematografie obdoby. (10.07.2013)