Utajený

Mam rád filmy, které hlavně otázky kladou, než že na ně odpovídají a Utajený je jeden z nich. Nejde tu o to, kdo vlastně kazety posílá (je to snad svědomí Auteuilovy postavy?), ale o to, co způsobí. Filmu jednoznačně dominuje Auteuil, který je skvěle psychologicky vystavěn, ale také můžeme v každém záběru cítit Hanekeho, který si opět hraje s divákem a s jeho očekáváním a dokáže v jedné scéně šokovat, podobně jako se mu to dařilo například ve Funny Games. (18.08.2009)

Pro mě osobně drásající, až bolestivá podívaná. Chladný režisérský perfekcionismus a všechny ty dlouhé statické záběry daly vzniknout velmi zneklidňujícímu filmu. Konec jsem ale bohužel asi moc nepochopil. Haneke je každopádně velký režisér, jehož filmy sleduji s uctivou bázní a permanentním strachem, že mi někdo ve tmě na zemi sáhne na nohu. (07.04.2012)

Ani dobré ani zlé. Asi najvhodnejšie slovo na opísanie tohto snímku je slovo - nevýrazné. A po pocitovej stránke sa dostavilo skôr rozčarovanie ako nejaké nadšenie. Haneke sa snaží toho povedať veľa (rasizmus, vzťahové problémy...), veľa toho načne, veľa problémov spomenie, ale ani jeden nerozpracuje do väčšej hĺbky. Možno všetko necháva na divákovi...možno. V tom prípade to však svojou réžiou neuľahčuje, pretože všetku pozornosť diváka sústredí iba na jeden problém, na problém s páskami a čudnými obrázkami, pričom tým vyvolá, celkom prirodzene, zvedavosť a hlad po odpovedi kto je za tým? Vyzdvihuje jednu vec, na úkor tých ostatných, ktoré by mohli byť ešte zaujímavejšie, keby v tom divákovi trocha pomohol miesto toho aby odvracal jeho pozornosť od problémov, ktoré ho snáď trápia viac (aj celú spoločnosť). Forma natočenia filmu je zvláštna, na mňa pôsobila letargicky a uspávajúco, ale za chybu to nepovažujem, keďže tu išlo v prvom rade o obsahovú stránku. Pre mňa to len znamenalo, že snímok je nepozerateľný v neskorých nočných hodinách. Na prvý pokus som bol po 15 minútach tuhý :). Na druhú stranu, z pohľadu obyčajného diváka, sa mi páčilo ako sa pekne postupne hlavný hrdina, na základe súkromného krimi vyšetrovania, prepracováva k určitému výsledku a odhaleniu identity tajomného narušiteľa, pričom však celú pravdu ponúkne režisér iba divákovi. A aby nikto nezostal na pochybách, ešte pre istotu je tu posledná scéna, ktorá všetko vysvetlí. 75/100 (22.12.2014)

SPOILERY. Snímek začíná dost podobnou zápletkou jako Lynchova "Lost Highway" a jak se ukáže, jedná se taktéž o - byť hodně odlišný a zcela jinými prostředky vyprávěný - filmový rébus, jehož řešení si divák nakonec musí najít sám. Chybějící pointa ani pomalé tempo vyprávění mi nevadily, ale výchozí situace - jakási pomsta za dětské "provinění" po více než čtyřiceti letech - mi připadá banální a vycucaná z prstu. Ústřední postavy mi také nebyly příliš sympatické - George svým přehnaným tajnůstkářstvím vůči nejbližším, jeho manželka zase neustálou podrážděností na pokraji histerie. Jejich představitelé naštěstí hrají - jak je u nich zvykem - opravdu výborně, líbilo se mi propojení děje filmu s aktuální společenskou situací a přiznávám, že scéna sebevraždy patří k těm, které diváka skutečně posadí na zadek. Celkem vzato dobrý snímek - 3,5*, zaokrouhleno dolů za zmiňovanou motivaci "pana X", které já prostě nevěřím. (17.11.2009)

Francouzské filmy miluju. Ačkoli ne vždy jsem odměněna za svoji oddanost kvalitou, film, který je pro někoho "intošina", pro jiného "nemá konec", mě svou náladou, s jakou je muž a jeho démon divákovi předložen, ohromil a ani na vteřinu nepochybuji o Hanekeho poctivé hře, což se při tématech, jaká si vybírá a jak je podává, hůř obhajuje. Já mu za to, jak to dělá, děkuju. I za něhu Juliette Binoche, s jejímž příchodem cítím vůni od Lancome, za Daniela Auteuil a jeho sugestivní herectví, taky za to, že jsem nedostala naservírováno: "vrah je zahradník" a že jsem na to, že o to nešlo, přišla. (26.06.2006)