Harold a Maude

Příjemný film; někdy trochu absurdní, v každém případě humorný a navíc nepostrádá dobrou hudbu, slušné herecké výkony hlavních 2 představitelů (hlavně mě zaujala paní Gordonová; Cort hrál hlavně obličejem, ale svůj účel to splnilo), zajímavou režii a nápad/hlavní myšlenku/poselství. To, jak vedle sebe Ashby staví vyhaslé mládí a stáří plné života, bylo skutečně originální, burcující, optimismem a chutí žít nakažlivé. Nebudu sice snímek hodnotit plným počtem (nějak mi nesedly ty "sebevraždy", co do efektu jejich provedení), ale každpopádně doporučuju; je to film, který má divákovi co říct. (21.01.2009)

Entrée Ruth Gordonové nemá v tomhle filmu obdoby. Osmdesátiletá babča sedící v povzdálí na obrovskym šutru (či co to bylo) si nehorázně pšíkne. Utře si nos, strčí si do pusy obrovský jablko a s výrazem, který zdůrazňuje její bohémovost si začne ve vzduchu šoupat nohama a upravovat účes. Tahle ženská -ač ve věku, kdy její vrstevnice sestavují fotoalba s názvem "Já a můj život v obrazech" - nic neřeší. Policajti za prdelí či krádež motorky, všechno má na háku. Nehraje si na dvacítku, ale zároveň ze sebe nedělá chudáčka. Je odhodláná svůj život dožít v co největším adrenalinu. S pocitem štěstí. A Ruth? Ta pro mě nebyla v tu chvíli ničím jiným než tou Maude. Postavou, kterou budu ještě dlouhou dobu mít v hlavě zafixovanou jako inspirativní. Tenhle film vám připomene, že život asi vážně stojí za to..... (05.12.2008)

Jedna z nejuznávanějších komedií 20. století, kultovní záležitost a též jeden z nejvýraznějších romantických filmů všech dob. Harold a Maude už v době svého vydání v roce 1971 vzbudila pochopitelný poprask. Příběh silného přátelství 20-letého chlapce a 79-leté důchodkyně, které časem přeroste v romantický vztah působí na první pohled neskutečně provokativním dojmem, který už v 70. letech vyvolal lehké pozdvižení. A to i přes to, že se scéna s milováním hlavní dvojice rychle smetla ze stolu. Přesto je ovšem Harold a Maude jednoduše skvělá záležitost.   Hal Ashby vytvořil výraznou a přesto divácky skutečně vděčnou podívanou. Přesto to ovšem na první pohled tak jednoduché není. Hlavním hrdinou je totiž pořád mladík posedlý smrtí, což dle očekávání do velké míry znamená sázku na černý humor. Scénář Colina Higginse v době svého uvedení kritiky kdovíjak nepotěšil a jako v případě mnoha netradičních filmů teprve musel samotný čas ocenit jeho nezpochybnitelné kvality. Dvojice výstředních protagonistů dle očekávání v roce 1971 vzbudila menší poprask, přesto ovšem Harold a Maude skutečně patří mezi nejvýraznější filmy svého žánru.   Harold a Maude ukazuje, že jde depresivní téma zpracovat velmi zábavným způsobem. Hlavní hrdina sice trpí depresemi, pokouší se o sebevraždy, k vyloženě depresivní podívané má ovšem Harold a Maude skutečně daleko. Především i proto, že díky hlavní hrdince ukazuje, že se život musí skutečně prožít plnými doušky. Celé je to sice tak trochu morbidní, zároveň ovšem skutečně neskutečně zábavné.   Ruth Gordon a Bud Cort odvedli v hlavních rolích skvělou práci. Tohle nepravděpodobné duo těžilo ze své vzájemné chemie, skvěle prodali vývoj jejich vzájemného vztahu a vzájemně se neskutečně zábavným kontrastem dorovnávají a dokazují, že se protiklady skutečně přitahují. Ten film tak skvěle funguje i především díky této skvělé hlavní dvojici.   Za zmínku stojí i povedené vizuální zpracování, výtečný soundtrack Cata Stevense a především naprosto skvělé tempo. Díky délce, která nepřesáhne hodinu a půl komediální tempo skvěle funguje a přitom se naplňuje pocit, že se z látky vydrápalo maximum. Kvůli tehdejšímu kritickému a finančnímu neúspěchu sice plány na pokračování i prequel rychle zanikli, přesto je Harold a Maude skutečně výraznou komediální perlou, která sice není vyloženě pro každého, i přes svou morbiditu je ovšem tím typem filmu, který o životě skutečně řekne víc než strejda Franta v hospodě.   Neskutečně zábavná podívaná, která je filmem o radosti ze života. Prokazatelně film své doby, který se ovšem paradoxně zaslouženého uznání dočkal až o poznání později. Je to škoda, kultovní status si ovšem tahle výtečná podívaná odnesla velmi zaslouženě.... (07.06.2021)

Harold: You hop in any car you want and just drive off? Maude: Well, not any car - I like to keep a variety. I'm always looking for the new experience...Není to smutné, že ze všech filmů, které jsem letos ve Varech viděla, mě nejvíce okouzlil bláznivý žánrový chameleon Harold and Maude z roku 1971, kdy i mí rodiče byli malými dětmi?:) Není. Příběh dvacetiletého Romea a jeho osmdesátileté Julie je jako nádoba s živou vodou, ve které je místo minerálů bizarní humor, originální romantika, šílené nápady a svěží optimismus v tom správném poměru, karlovarské prameny neměly ani tu nejmenší šanci... :) Vyplatilo se hodinu se mačkat v davu a vychutnat si na velkém plátně Haroldovy sebevraždy, Maudino drandění ve vypůjčených kárách, jejich živelné řádění a nakonec aplaudovat hlavnímu představiteli na pódiu... (04.07.2007)

Viděno 2 x. Podruhé jsem film Harold a Maude zhlédla v rámci přehlídky Projekt 100 2010. I tentokrát to pro mě byla velmi osvěžující podívaná. Přesto po objektivní úvaze nakonec srážím původní hodnocení o jeden stupínek níž. Lehce jsem se sklouzla po povrchu na druhý pokus, přiznávám. Na oba hlavní hrdiny jsem nazírala z nadhledu a udržovala si od nich dostatečný odstup. Poprvé tomu tak nebylo. Vzpomínám si, že před lety mě okouzlila především postava podivínského samorosta Harolda, dvacetiletého mladíka, který ze všeho nejraději navštěvuje cizí pohřby a natruc před svou matkou předstírá sebevraždy. Přitahován smrtí. Mrtvý živý. Omezován v životě nesmyslnými pravidly, předsudky, tradicemi a konvencemi, zakonzervován ve svém malém ponurém světě, uzavřen do sebe. Harold sám ví, že ve skutečnosti nežije. Vše se změní ve chvíli, kdy ho osud svede dohromady s extrovertní a živelnou Maude, dámou, která i přes pokročilý věk inklinuje ke všemu živému, barevnému a hlavně zakázanému. Kouzelná milostná tragikomedie s dobře pasujícím hudebním doprovodem, v němž vyčnívají především písně anglického písničkáře Cata Stevense. (20.01.2010)