Harold a Maude

Spouští se titulky, hraje nezapomenutelná hudba a mně se chce žít, chce se mi zpívat a chce se mi dělat všechno, co mě napadne a všechno, co jsem v životě nedělal včetně přesazování stromků nebo hraní na benjo, protože to všechno mi teď přijde neodolatelné, sladké a směrodatné. Ashby navíc geniálně rozděluje emoce do dvou zcela odlišných, ale významově stejně silných linií. V domě, kde se odehrávají neodolatelné sebevražedné pokusy a názorové konflikty s matkou divák neví, kdy se přestat smát, zatímco když je Harold s Maude, dostal jsem kromě smíchu i melancholickou a velmi silnou romantiku, která je ve své věrohodnosti o to naléhavější. A ve chvíli, kdy titulky pokračují a já téměř nevidím skrz slzy, které jsou důsledkem všech možných emocí, přichází na pódium o 35 let starší Harold - Bud Cort - a já vím, že na tuhle chvíli nikdy nezapomenu. (04.07.2007)

Entrée Ruth Gordonové nemá v tomhle filmu obdoby. Osmdesátiletá babča sedící v povzdálí na obrovskym šutru (či co to bylo) si nehorázně pšíkne. Utře si nos, strčí si do pusy obrovský jablko a s výrazem, který zdůrazňuje její bohémovost si začne ve vzduchu šoupat nohama a upravovat účes. Tahle ženská -ač ve věku, kdy její vrstevnice sestavují fotoalba s názvem "Já a můj život v obrazech" - nic neřeší. Policajti za prdelí či krádež motorky, všechno má na háku. Nehraje si na dvacítku, ale zároveň ze sebe nedělá chudáčka. Je odhodláná svůj život dožít v co největším adrenalinu. S pocitem štěstí. A Ruth? Ta pro mě nebyla v tu chvíli ničím jiným než tou Maude. Postavou, kterou budu ještě dlouhou dobu mít v hlavě zafixovanou jako inspirativní. Tenhle film vám připomene, že život asi vážně stojí za to..... (05.12.2008)

Rozkošně absurdní film s vynikajícím soundtrackem a hlavními hrdiny, které nelze nemilovat. Málokdy se mi stane, aby mě film uchvátil už během úvodní scény, ale Harold je z těch postav, které umí zažehnout jiskru jediným pohledem. Jeho slabost pro sebevraždy, demolice a pohřebáky je odzbrojující, stejně jako koníčky jeho nové kamarádky Maude. Energická stařenka ráda zkoumá jízdní vlastnosti cizích aut, zkouší nové věci a umí se vymluvit z jakéhokoliv průšvihu. Když se ti dva setkají, svět přestane být šedivý, na obzoru se objeví duha a půl druhé hodinky uteče tak rychle, že ani nestihnete mrknout. "Stojím nohama na zemi, ale má hlava se dotýká hvězd". Takhle příjemné filmy by měly být k dostání na předpis. Aby je člověk příliš rychle nevykoukal. :) (03.07.2007)

Takový pohodový filmeček s docela sympatickou ústřední dvojicí, která se našla a provází nás filmem svými bizarními scénkami. Pěkné písně Cata Stevense jsem znal ještě před filmem a už konečně vím odkud pochází. [7/10] (Paramount) (Technicolor /// Produkce: Colin Higgins, Mildred Lewis, Charles Mulvehill /// Scénář: Colin Higgins /// Kamera: John A. Alonzo /// Nepůvodní hudba: Cat Stevens, Johann Strauss, P. I. Čajkovskij) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (08.05.2009)

Nádherně bláznivý příběh o klukovi, který si přál zůstat věčným zasmušilým outsiderem, a jehož z dobrovolného prokletí zachránila ta nejnepravděpodobnější osoba. Pozdější vztah s osmdesátiletou "babičkou" sice hlavně ke konci působí ve filmu trochu zvláštně, nicméně nedojme asi jen ty nejzarytější cyniky. Moc se mi líbil způsob vtipného prokládání dle mého názoru jinak docela vážného filmu několika inscenovanými sebevraždami. Nutno také podotknout, že role očividně všem zůčastněným sedly jako hrnec na vy-víte-co, psychiatr mě moc mile překvapil (měl dostat více minut!). Celý snímek provází výborný písničkový mix, a z poslední scény mi trne ještě teď. (31.05.2009)