Fargo

Hulvátsky patetickej, buranskej nátěr, a setsakramentsky účinnej. Selská logika, pokaždý pětkrát trpělivě zopakovaná, kdyby snad někdo neslyšel dobře napoprvý, ačkoli nic důležitýho se neříká. Všechno prostě jenom nad smaženými vajíčky, horkým kafem a mezi vaťáky a sněhulema spěje ke svýmu završení, stejně jako těhotenství, a stačí dělat si svý bez oslnivýho glamouru a na zbytek počkat, protože boží mlejny melou hlavně mezi prosťáčkama a nejnebezpečnější věty jsou ty bez plnovýznamových slov: ou jéah, aha-a! ***** Mimochodem, skvěle vybalancovaný výsměch i pocta vidláctví, obracející hroty vidlí i vůči všem sofistikovaným thrillerům, načančaným zápletkám a oslavám hrdinství, když se tu předvádí, že stejný mechanismus šlape prostě v každém prostředí, jen někde se s tím míň nadělá: těhulka milá ženuška a shodou okolností místní policistka jde bez cavyků sama s pistolí zatknout zabijáckého Frankensteina, kterýho bez cavyků vystopovala a kterej právě na samotě u lesa dělá ze svýho parťáka jelita, protože to holt k její práci patří, a čím dřív s tím pohne, tím dřív bude doma, aby se mohla stulit k paťatému mužíčkovi a sledovat na National Geographic příhody ze života hmyzu, protože mezi všema těma rekvizitama obalů od čipsů, vyšívaných deček a mastných pohlazení má pocit nefalšovaný jistoty domova a ví svý, aniž by o tom uměla rozvitýma větama vyprávět. ***** A hlavně: tohle je poprvé, co pamatuju, aby úvodní předznamenání, že nějaký film je natočený podle skutečné události, bylo organickou součástí jeho cynického humoru - bravurní je, jak to je hned na začátku jasné, ještě bez obrazu, jak to samotné prohlášení rozesmívá čistě tím, jak je formulováno, jakou patetickou melodií podkresleno a jak provokativně a sebejistě vyzařuje z plátna, na němž víme, že se bude odvíjet film bratrů Coenů, takže je rovnou jasné, že to je drsný vtip, který se celý filmem ponese, aby ho správně zabarvil: a taky že ano, s každým dalším záběrem rozměry toho cynického žertu úctyhodně nabývají a palčivě nabírají na síle, připomínáte-li si během sledování, že "na přání pozůstalých byla sice jména postav změněna, ale z úcty k obětem byly jinak události zachyceny přesně tak, jak se odehrály". Geniální tah, který měl konečně koule někdo využít, a další políček filmovému průmyslu, který z podobných triků tak rád těží u senzacechtivého publika. (09.01.2015)

Když jsem se dnes odpoledne po škole vrátil celý promrzlý z venku (letošní září je fakt nějaký chladný), usednul jsem ke kompu a pustil si Fargo. Jaká to chyba, ještě teď mi drkotaj zimou zuby. Každopádně jsem se ale u filmu nenudil, Coenovská režie je natolik osobitá, že vždycky poslouží jako příjemné osvěžení po řadě nemastných a neslaných snímků. Základní dějová kostra není nikterak objevná, co však činí příběh nezapomenutelným je jeho umístění do prostředí, které obývá stěží tak jedna normální postava na sto komických figurek, a černočerný humor. (17.09.2008)

Kdyby to šlo, tak dám Fargu i 6 hvězdiček. Jeden z nejlepších filmů všech dob, podle mého mínění. A když si člověk uvědomí, že by ten film mohl být natočen podle skutečných událostí, jak se svého času o něm tvrdilo, dostane příběh ještě děsivější podobu. Herci předvádějí nadlidské výkony, které by si zasloužily ještě nějaké dodatečné prémie. Úžasní jsou hlavně oba najatí gangsteři v podání Petera Stormarea a Steva Buscemiho. Skvělý scénář i režie plus zmínění herci rovná se absolutní BOMBA. (06.08.2002)

Hmm, no neviem. Pre mňa len mierne nadpriemerný thriller s úplne iným pohľadom na tento žáner. Ušiel mi veľmi rýchlo hlavne kvoli stopáži, nápaditosti a dobrému scenáru. Suchý a chladný humor nemal medzí, no hodil sa mi sem ako tučniak na rovníku, čomu prispel hlavne Buscemi a Stormare. Výkon Frances 'YEAH' McDormand nemal s Oscarom podľa mňa nič spoločné. To 'yeah' bolo spočiatku zaujímavé, no neskôr mi začínalo liezť sakra na nervy. Druhá šanca však film neminie. 65%. (14.06.2006)

S Fargom mám problém. Obsahuje tucet nezabudnuteľných scén, skvelé postavy a jeden z najlepších soundtrackov Cartera Burwella, ale je natoľko zahľadené do svojej karikaturičnosti, až stráca kontakt s realitou. A tým stráca určitú vážnosť, ktorá preň mala byť kľúčová, a stáva sa iba originálnou filmovou kuriozitkou. (05.07.2009)