Zbohom, Christopher Robin

Přiznám se, že jsem věděl, že vzniká nějaký film Kryštůfek Robin na motivy života jeho tvůrce A. A. Milnea. Nevěděl jsem ale, že o rok dřív vznikl film Sbohem Kryštůfku Robine, který je podobného střihu. Nu, dobrá, lidské příběhy mám rád a tak jsem mu s chutí dal šanci. Výsledek je zvláštně neortodoxní životopisný film, který na žádné z postav nehledá jen to dobré nebo jen to zlé. Jak táta, máma tak malej Kryštůfek tu jsou postavy, které mají svoje pozitivní, ale i negativní stránky. Ve filmu to pak působí velice zvláštně. Jednou jste na malýho Kryštůfka naštvaní, po druhé Vás dojímá k pláči. O jeho rodičích ani nemluvě. Máma, přes svých pár pozitiv, byla spíš na přes držku a táta byl zase hodně složitá osobnost. Zřejmě to byl ale záměr nenatočit černobílý film, protože tu jejich bytnou, kterou tu hraje Kelly Macdonald, prostě musíte mít rádi. Herecky se ale jedná o skvělý film. Sice chvílemi nudí, ale to jen do té doby, než vznikne samotný Medvídek Pů, pak už to má grády dobrého životopisného filmu. (25.11.2018)

Vážně krásný příběh. Respektive natolik zajímavý, že je v něm všechno. Jak štěstí, tak zlo. Nicméně mě nejvíc zaujal Domhnall Gleeson jelikož je to tak rozporuplná osoba, že jsem ho chvíli nesnášela a chvíli jsem ho měla ráda. Nevím, ale podle mě se tady převedl dokonce více než ve Star Wars. A Margot Robbie byla za krásnou třešničku na dortu, jako vždy. (14.01.2018)

Doba i okolnosti nepřály vzniku tak kouzelného příběhu, ale jeden malý snílek byl proti. Partička ze Stokorcového lesa tady hraje pouze druhé housle. Film zobrazuje hlavně strasti, které přinesl celosvětový úspěch Medvídka Pú pro autora i jeho syna. Milne rozhodně nebyl otcem roku, o jeho manželce raději ani nemluvím, ale Kryštůfkovu chůvu nejde nemilovat. (14.03.2019)

Tak tohle s Medvídkem Pu nemá nic společného. Je to film o tom, jak jeden malý spratek nedostává dostatek pozornosti, tak se chová rozmazleně a naštvaně, ale když jí dostává, tak je to s ním ještě horší. Kryštůfek Robin, který je emocionálně zakomplexovaný, zhýčkaný a sobecký, se tu vykresluje jako egocentrické tele po celý dvě hodiny. No wow. To jsem fakt potřeboval vědět. (23.04.2018)

Začátek byl děsivě nudný a utahaný. Pomalé nimrání se v traumatu hlavního představitele Milnea, ještě pomalejší rozvíjení vztahu mezi ním a jeho synem, zkrátka nezáživná podívaná, kterou jsem hodlal dokoukat už jen z povinnosti. V půlce, kdy se film láme a zaměřuje se na rostoucí slávu a na to, jak může nedobrovolné vtržení do světa populárních autorů zničit dětství, jsem najednou sledoval výtečný životopisný snímek, kde emoce fungovaly na 200 % a u jehož finále jsem pocítil velký knedlík v krku a nepopsatelnou, upřímnou radost z toho, jak to celé dopadlo. Nikdy jsem se o problematiku Medvídka Pú nezajímal, maximálně si přečetl v dětství Příběh Tygra (a natolik mě zaujal, že si jej dodnes pamatuju), takže celý životní příběh pro mě byl něčím novým a neotřelým. Nebýt té první slabší hodiny, hodnotil bych mnohem líp. (06.06.2020)