Millerova križovatka

Výborná gangsterka s maximálně promyšleným scénářem. Dokonce tak promyšleným, že občas v průběhu děje unikají některé souvislosti a leckterého diváka možná napadne, že bude potřebné kouknout na film ještě jednou, aby uniklé vazby napodruhé zachytil. Prostě, ... u tohoto titulu můj případ. Nestydím se za to a přiznávám. :-) (21.04.2009)

Z tohoto filmu mám poněkud rozporuplné pocity. Pro filmy o prohibici v USA mám lehkou slabost. Představený scénář tohoto filmu nebyl rozhodně vůbec špatný. Bohužel mi ovšem přišel až příliš vykonstruovaný. Největší problém jsem měl rozhodně s tím, že mafiánští bossové byli až příliš velcí důvěřiví šulínci, zatímco obyčejní poskoci zde byli prezentováni jako ti vůbec nejgeniálnější tvorové ve vesmíru. Při takovém rozdílu sociální inteligence se mi zdá maximálně nepravděpodobné rozložení sil, které nám snímek představil. Spíše se jen bratři Coenovi zoufale pokusili tímto způsobem vytvořit snímek, který by byl co možná nejvíce divácky atraktivní. Potěšilo mě na Coenovské poměry nadstandardně mnoho akce, velice sympatické postavy a nesmírně příjemný a zajímavý soundtrack. Z mé odborné strany pálím lepší tři kousky. (21.07.2018)

║Rozpočet $14miliónov║Tržby USA $5,080,409║Tržby Celosvetovo $8,200,000║ herecky dobré, má to miestami dobrú dravosť, či dramatický nádych, niekedy to príde ale rozvláčne takže ako celok to až tak nedostane aj keď pár dobrých momentov sa tu nájde /60%/ (29.11.2009)

Naprosto nečekaně jedni z nejlepších Coenů a snad i možná nejlepší gangsterka, kterou jsem viděl. Hlavní síla Millerovy křižovatky je nejen v klasické coenovské atmosféře, ale i v minimalistické výpravě, která díky perfektním detailům vlastně několikanásobně předčí jakoukoliv rozmáchlou megavýpravu a způsobí divákovi mnohem autentičtější prožitek. A v neposlední řadě skvělá postava hlavního hrdiny, který zdánlivě nezúčastněným chováním proplouvá celým filmem a podporuje tak celkové vyznění krásné coenovské atmosféry. 9/10 (10.11.2014)

Filmy bratrů Coenů se vyznačují dvěma nepopiratelnými přednostmi - tou první je výsostná stylovost, tak patrná právě v Millerově křižovatce, v níž ovšem není úplně jasná hranice, která dělí epigonství a skládání pocty danému žánru od jeho parodování. S tím souvisí i druhá přednost tvorby bratrského dua, a totiž ona všudypřítomná nadsázka (vyjma jednoho jediného případu, totiž jejich filmové adaptace románu Tahle země není pro starý, kde by jakékoliv i stopové množství nadsázky udusilo esenci díla). Pro znevažující rastr se Coeni v tomto případě nerozhodli náhodou - mnoho základních děl hard-boiled žánru má už ve svém původním DNA obsažen zveličující prvek, vždyť třeba romány Raymonda Chandlera jsou psány v duchu nepřehlédnutelné nadsázky. Za nadsázkyplnou lze tedy označit i Millerovu křižovatku. A ona se tu tak kloubí vícerozměrnost ducha dramatu - tragédie si podává ruku s komedií. A právě osudový rozměr (geniální metafora s klouboukem unášeným větrem, jen to je lidský život) navozují bratři Coenovi ve svých filmech tak umně a rádi (vzpomeňme, jak s Jeffem Dude Lebowskim povívají poryvy osudu...Tom Reagan je vlastně tak trochu Lebowského dvojník, také jen stoicky klidný mlčky pozoruje, kam ho to osud naviguje, zásadní rozhodnutí učiní až v samém závěru. A žánrových souvislostí by se mezi oběma snímky jistě našlo víc.). Složit poctu právě noir filmům se navíc ukázalo jako velmi vizionářské, neboť neonoir detektivky slaví dnes velkou renesanci a jejich boom předznamenalo mimo jiných i sofistikované úsilí bratří v triku... (09.04.2014)