Millerova križovatka

Kdyby mi včera někdo řekl, že se budu bavit u gangsterky, nevěřila bych, nejsou to sice tradiční Coeni hýřící vtipem, ale film nepostrádá nadsázku. Rafinovaná skládačka jedné velké manipulace s několika důležitými hráči má úžasnou atmosféru, čemuž pomáhá výborný vizuál. Herecké výkony jsou, jako tradičně, na velice vysoké úrovni a spolu s výbornou hudbou pomohly stvořit podmanivě zábavný film z gangsterského prostředí, jehož politická paralela je více než nápadná. (09.01.2022)

Coenovci zvolili trochu otrepanú mafiánsku zápletku a natočili ju svojim nezameniteľným štýlom. Idú ale stále v zabehaných hollywoodskych koľajách od Hawksa, cez Palmu až po Scorseseho. Ich film je o niečo viac komornejší, ako známe žánrové klasiky a tak nemal šancu sa stať milovanou, komerčne úspešnou klasikou. Potešilo ma, že konečne niekto obsadil Byrnea do hlavnej úlohy, je to výrazný herec a mal by mať v kariére viac takýchto hereckých príležitostí. (25.07.2012)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Skvěle napsaná i zrežírovaná drsná noir gangsterka od bratrů Coenů. Příběh chytrolínského mafiánského poradce Toma Reagana (elegantní Gabriel Byrne, věčně mlácený a věčně sbírající si svůj klobouk), který řeší neshody mezi třemi mafiány na vlastní pěst chladnokrevným podstrkováním nesprávných informací na správná místa. Styl 30. let byl dokonalý, kamera boží, scény nejen na Millerově křižovatce v lesích braly dech. "Tohle učím všechny svoje lidi. Nakonec ho vždycky musíš střelit do mozku." Trailer: http://www.sms.cz/film/millerova_krizovatka/ukazka (05.10.2009)

Všechny filmy bratrů Coenových mám velmi rád, Millerova křižovatka je pro mne ovšem jejich opus magnum. Jednotlivé složky - od vynikající výpravy, přes bezchybnou kameru po nezapomenutelnou hudbu - dokonale fungují, snímek však stojí zejména na mistrovských výkonech takřka všech herců. Mafiánští bossové, jejich gorily nebo Turturrův Bernie jsou dokonale uvěřitelní a přesto si drží jistý ironický nadhled. Pro Gabriela Byrnea jde pak vyloženě o životní roli - těžko jsme ho kdy viděli v lepší formě. Připočteme-li k tomu důmyslně utkanou zápletku, dokonalou atmosféru a u Coenů nepostradatelný černočerný humor, máme tu snímek, jehož sledování je pro diváka zážitkem i poněkolikáté. (25.06.2007)

Tato osobitá verze „kmotrovské“ gangsterky z období prohibice se mi proklatě zamlouvá. Přes nečekané odpoutání se od přízemních grázlů a zaměření se na kriminalitu ve vyšších sférách se stále jedná o typicky „coenovský“ majstrštyk stavící svou fabuli na promyšleném plánu, který pod vedením bratří Coenů prostě nemůže dopadnout, jak by si postavy představovaly. Stejně jako ve Zbytečné krutosti i zde se vyjma několika černohumorných momentů nenašlo moc místa pro svéráznou komedii tvůrčího dua a veškeré vyprávění je prakticky podřízeno žánrovosti. Právě vzhledem k žánru si Coeni udržují určitý odstup a některé typické žánrové prvky více či méně karikují – u postav to pak nutně neznamená jejich zploštění nebo jednorozměrné profilování, ale znamená to, že divákům obeznámeným s gangsterským žánrem bude většina charakterů velmi povědomá – mafiánský boss se chová a obléká jako správný filmový mafiánský boss, jak ho určily klasiky žánru, atd. Ten správný nadhled bratří Coenových dělá z Millerovy křižovatky vysoce uspokojivý žánrový film, který neopomíjí očekávané prvky, jeho tvůrci jsou však natolik kreativní, že se je nebojí transformovat a i žánrově sečtělého diváka dokážou v některých momentech příjemně překvapit. (02.07.2010)