Millerova križovatka

„Up is down, black is white.“ Zhruba po deseti letech jsem si znovu střihnul nikam nespěchající gangsterský klenot bratří Coenů, opírající se o velmi chytrý scénář a originálně vzdávající hold literárnímu směru Hard-Boiled School Dashiella Hammetta, jehož romány Rudá žeň a Skleněný klíč z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století je Millerova křižovatka inspirována. Coenové přispěli svým nezaměnitelným rukopisem jako stvořeným pro žánr noir a navíc se mohli tradičně spolehnout na bezchybné výkony celého hereckého ansámblu. Boxovací pytel Byrne, stojící jako dopravní policajt ve středu Miller´s Crossing a manipulující dopravou všemi směry, Femme Fatale Harden, přesouvající sexuálními dovednostmi gangsterům mozky do jiných částí těla a hlavně naivní irské kápo Albert Finney, řádící s Thompsonem o bezedném zásobníku jako John Matrix. Mezi zajímavostí patří bezesporu to, že pro roli Eddieho Dána byl původně zamýšlen Peter Stormare (postava by se pochopitelně jmenovala The Swede), či pár vteřin trvající štěk Sama Raimiho (policejní pistolník před Sons of Erin Club). Vždycky se snažím vložit citát z filmu, který by nejlépe charakterizoval jeho podstatu, či můj vztah k němu, ale dnes bude ten význam přesně opačný: „If I never see him again, it would be soon enough..“ (28.07.2009)

Organizovaný zločin v době prohibice kvete, ten má odkrouhnout tamtoho, ten je ale domluvenej na ochraně od jiné bandy, která prst na kohoutku dlouho neudrží. Stylová pocta literární drsné škole je jedním z nejbezvýchodnějších coenovských kousků. Trošku se motáme do vlastní zápletky, trošku plácáme o ničem, nicméně herecky a zejména řemeslně (opravdu výborné akční scény) je to moc fajn. (25.09.2016)

První hodinu jsem jen nevěřícně kroutila hlavou. Toto, že má být retro? Ten civilní a ryze současný Gabriel Byrne? Ty dívčiny se špatnou trvalou? Ne, rozhodně nelze ignorovat fakt, že meziválečná doba je tu dělaná za pomoci šlí, zmačkaných buřinek a rádoby gangsterské zápletky prošpikované intrikami. A přitom stačilo tak málo... (22.10.2011)

Zajímavý gangsterský snímek, trošku tady Coenovi cítit jsou. Největší zmrd ve filmu je John Turturro. Naopak asi nejvíce úderů inkasuje Gabriel Byrne. Celý film jej někdo mlátí až je mi ho někdy líto. Gangsterka je to slušná, ale například Road to Perdition je určitě záživnější. Na to je tempo Millerovy křižovatky příliš pomalé. 80% (29.10.2008)

S Coeny to mám těžký. Buď se mi jejich film hodně líbí nebo se mi pro změnu vůbec nelíbí a umírám u něj šílenou hrůzou. Takže pokaždý, když do něčeho jdu, je to strašnej risk a já nikdy nevím, jak to s tím filmem dopadne. Posledně jsem od nich viděl film Barton Fink a ten neměl chybu. Pak Opravdovou kuráž, která taky nebyla špatná. Mezitím období jako filmy Tahle země není pro starý, Bratříčku kde jsi, Fargo mi zase ukázala, že dokážou těžce otrávit náladu a roznuděnýho člověka dohnat prakticky k šílenství. Každopádně jsem to zkusil a teď už vím, že Millerovu křižovatku už nikdy nechci vidět. Nápad by byl, ale v tomhle případě jsem se sám sebe ptal, proč na to těch 110 minut koukám, co od toho pořád čekám. (05.10.2011)