Rambo III

Filmy o Rambovi mají sice sestupnou kvalitu, ale i tak přesto "trojka" je docela dobrý akční film. A hlavně kult. Tentokrát se z filmu už (až na malé výjimky) vytratila realističnost a snímek zabíhá v klasickém stylu akčních filmů osmdesátých let. Dostatek akce a dobrých hlášek ("Odkud jsi? - "Z Ameriky." - "Jak dlouho se tam jde pěšky?" - "Asi dva roky.") dokazuje to, že se na to nechá pořád koukat i bez ohledu na nostalgii (i když ta taky dělá svoje). (17.11.2005)

Tak tohle už maličko Sly prokaučoval. V 88 pomáhá chudákům utlačovaným afgháncům, aby je po letech mohl Bush trochu pohladit svými bombami a říct nahlas, že Rambo nemluvil za celou americkou armádu. Akce už je trochu poslepovaná a Rambo působí už nepříjemnou verzí "já všechny porazím sám". Všeho moc škodí... (31.12.2006)

Soundtrack Jerry Goldsmith: 1. Another Time [3:58] ,2. Preparations [6:21] ,3. The Money [0:52] ,4. I'm Used to It [1:00] ,5. Pesha War [1:12] ,6. Afghanistan [2:38] ,7. Questions [3:37] ,8. The I'll Die [3:34] ,9. The Game [2:25] ,10. Flaming Village [4:07] ,11. The Aftermath [2:44] ,12. Night Entry [3:58] ,13. Under and Over [2:55] ,14. Night Fight [6:50] ,15. First Aid [2:46] ,16. The Long Climb [3:25] ,17. Going Down [1:52] ,18. The Cave [3:31] ,19. The Boot [1:53] ,20. You Did It John [1:08] ,21. The Showdown [1:26] ,22. Final Battle [4:50] ,23. I'll Stay [9:00], (18.06.2011)

To, co v mých očích dělalo Ramba dřív, se neztratilo ani tady a "ten, jehož válka už skončila" s pohledem postaršího baseta má pořád hodně co do sebe. Díky druhým Žhavým výstřelům se ale první půlhodina téměř nedá brát vážně, hlavně dialog "Povím ti příběh, Johne". Ani nejrozjívenější díl série ale nebere kouzlo vzpomínek příliš daleko. (18.03.2006)

Tento film představuje jeden velký problém. Totiž Rambovo pojetí afghánské revoluce je neslučitelné s pojetím války jako takové čili jako poměrně kontinuálního procesu, který je jen čas od času narušován různě intenzivními momenty diskontinuity. Válečná traumata jsou, podle Ramba, nesouměřitelná. Dvě různá traumata podávají tak rozdílný pohled na svět, že neexistuje žádné vyšší hledisko, na jehož základě bychom tato traumata mohli porovnávat. Změnu svého statutu Rambo objasňuje pomocí tvarové psychologie, podle níž vnímáme zbraně vždy jako celistvé tvary, nikoli jako souhrn jednotlivých částí. Tedy i při přechodu vnímání z jednoho tvaru ke druhému nedochází k pomalému kontinuálnímu přechodu, ale k náhlé, okamžité změně. Tyto příklady náhlých proměn tvarů ve vnímání aplikuje Rambo i na vztah mezi starým a novým způsobem vidění světa. Tato teorie je základem celé koncepce režiséra Peter MacDonalda, která měla nahradit dosavadní graduální koncepci vývoje akční postavy založené na myšlence, že ke změnám bude docházet postupně, metodou část po části. A to všechno proto, že to John Rambo nakonec všechno rozstřílí na sračky. (07.09.2011)