Rambo III

Tento film představuje jeden velký problém. Totiž Rambovo pojetí afghánské revoluce je neslučitelné s pojetím války jako takové čili jako poměrně kontinuálního procesu, který je jen čas od času narušován různě intenzivními momenty diskontinuity. Válečná traumata jsou, podle Ramba, nesouměřitelná. Dvě různá traumata podávají tak rozdílný pohled na svět, že neexistuje žádné vyšší hledisko, na jehož základě bychom tato traumata mohli porovnávat. Změnu svého statutu Rambo objasňuje pomocí tvarové psychologie, podle níž vnímáme zbraně vždy jako celistvé tvary, nikoli jako souhrn jednotlivých částí. Tedy i při přechodu vnímání z jednoho tvaru ke druhému nedochází k pomalému kontinuálnímu přechodu, ale k náhlé, okamžité změně. Tyto příklady náhlých proměn tvarů ve vnímání aplikuje Rambo i na vztah mezi starým a novým způsobem vidění světa. Tato teorie je základem celé koncepce režiséra Peter MacDonalda, která měla nahradit dosavadní graduální koncepci vývoje akční postavy založené na myšlence, že ke změnám bude docházet postupně, metodou část po části. A to všechno proto, že to John Rambo nakonec všechno rozstřílí na sračky. (07.09.2011)

"Bůh by měl slitování. On ho nemá." Rambovi jedna válka skončila, tak si našel jinou a vydal se bojovat se sovětskou armádou. Se samopalem, nožem, detonátory, lukem a hrdinným afghánským lidem to nemohlo pro známého tesaře, doktora a horolezce dopadnout špatně. Já jsem se u toho tedy s Topperem Harleym dost nasmál, zejména údajná zvěrstva Sovětů byla propagandisticky zábavná a pod americká moudra o tom, jak se poučili z Vietnamu a do Afghánistánu by nikdy nešli bojovat, by se G. W. Bush určitě ochotně podepsal napalmem. (18.09.2018)

Tenhle film toho asi hodně vypoví o typycké americké patrotické mentalitě. Amík Rambo přijede do Afghanistánu, tam nejdříve všechny mudžahedíny porazí v jejich národní hře a pak je naučí bojovat v jejich vlastním prostředí, kde nikdy předtím nebyl, protože oni to samozřejmě neumí tak dobře jako on. Škoda jen, že takového Ramba nemají amíci v Afghanistánu dneska. Jeden maximálně dva by jim stačili na to aby porazili ty, se kterými John J. bojoval proti sovětům. Jinak po akční stránce je to celkem zábava. Z poměrně psychologicky propracovaného Ramba v jedničce se postupně stal dokonalý vraždící stroj, který mezi kosením komoušů občas i něco zahlásí. (22.04.2009)

Filmy o Rambovi mají sice sestupnou kvalitu, ale i tak přesto "trojka" je docela dobrý akční film. A hlavně kult. Tentokrát se z filmu už (až na malé výjimky) vytratila realističnost a snímek zabíhá v klasickém stylu akčních filmů osmdesátých let. Dostatek akce a dobrých hlášek ("Odkud jsi? - "Z Ameriky." - "Jak dlouho se tam jde pěšky?" - "Asi dva roky.") dokazuje to, že se na to nechá pořád koukat i bez ohledu na nostalgii (i když ta taky dělá svoje). (17.11.2005)

Jako reklama pro případné nerozhodnuté kupce Mi-24 to není věru zlé.. Realismus prvního dílu se ztrácí pod hromadou vystřílených nábojnic a já jen doufám, že v Rambově mudžahedínské nenávisti vůči sovětské uniformě není nic osobního. Johne, Johne.. Trautman si tě měl z Hope raději odvést v pytli na mrtvoly.. (02.09.2008)