Mimi o sumaseba
Whisper of the Heart
Whisper of the Heart
Réžia:
Jošifumi KondóScenár:
Hajao MijazakiHudba:
Júdži NomiHrajú:
Jóko Honna, Takaši Tačibana, Širó Kišibe, Naohisa Inoue, Šigeru Muroi, Issei Takahaši, Keidžu Kobajaši, Tošio SuzukiVOD (1)
Obsahy(2)
Velké objevy, nedozírná krása a těžké výzvy čekají nejen ve fantazijních dobrodružstvích, ale i ve světě kolem nás. Čtrnáctiletá dívka Šizuku má sice zrovna napilno ve škole, protože výsledky závěrečných zkoušek už budou zohledňovány při přijímačkách na střední, ale nikterak nepolevuje ve svém hlavním koníčku, čtení. Jelikož její táta pracuje v knihovně, má navíc o pravidelný přísun čtiva postaráno. Poslední dobou si začala všímat, že na výpůjčních lístcích v knihách, které ji zajímají, se opakuje jméno Seidži Amasawa. Šizučina záliba ve čtení se také promítá do toho, že kamarádkám z hudebního kroužku překládá texty zahraničních písniček – zrovna pracuje na překladu slavné Take Me Home, Country Roads od Johna Denvera v podání Olivie Newton-John. Jednoho dne na cestě do knihovny Šizuku potká podivného kocoura a když se za ním vydá spletitými uličkami, objeví malý zapadlý antikvariát, který se pro ni stane místem okouzlení i inspirace a velké lásky.
Japonský animovaný film Šepot srdce vznikl v produkci uznávaného studia Ghibli podle komiksové předlohy od Aoi Hiiragi. Projekt inicioval ústřední tvůrce studia, nejvlivnějšího žijící animátor na světě Hajao Mijazaki, který napsal scénář a nakreslil storyboardy. Původní komiks decentně pozměnil a pro dobu, kdy po krachu ekonomiky japonská mládež propadala bezcílnosti, vytvořil nadčasové vyprávění, které je oslavou řemeslníků, tvůrčího zápalu i tvrdé práce, kterou si každý talent žádá. Režie se tentokrát chopil Jošifumi Kondó. Tento zasloužilý animátor a Mijazakiho dlouholetý spolupracovník měl být prvním z nástupců, kteří následně převezmou tvůrčí otěže ve studiu Ghibli po stárnoucích mistrech Mijazakim a druhém spoluzakladateli Isau Takahatovi. Kvůli Kondóově předčasnému úmrtí nakonec zůstal Šepot srdce jeho jediným režijním počinem, které ale značí ohromný talent a osobitý styl. Vizuální podoba fantaskního světa vyprávění, které Šizuku ve filmu píše, byla inspirována obrazy japonského surrealisticko-impresionistického malíře Naohisy Inoueho.
Šepot srdce se svého času stal velkým diváckým hitem a navázal na tradici, započatou roku 1989 Doručovací službou čarodějky Kiki, že snímky studia Ghibli se v Japonsku stávaly nejnavštěvovanějším filmy příslušného roku. O sedm let později studio Ghibli uvedlo film Království koček, kde se zdejší kocour Baron stává jednou z hlavních postav. (Česká televize)
(viac)Recenzie (122)
Nádherný film o problémech dospívání a hledání "životní cesty". Nic v něm nechybí, je kouzelný a přesto opravdový, naivní, ale přesto nikoho neurazí, trochu dobrodružný a vlastně se celý točí kolem jedné známé písně. Zkrátka je to film, který zlepší náladu i zarytému pesimistovi. Takovéhle filmy točí snad jen studio Ghibli. ()
To byl ale krásnej film. Chvíli mi přišlo, jak u nich plynou týdny, tak i u mě se děje tak, jako bych ty týdny s nimi prožila. Ale konec byl stále daleko - v tomhle případě to vůbec není špatně. Nejlepší výměna názorů: "Já jsem si ho představovala jinak, tichého, klidného..." - "Čteš moc knížky!" - "Asi jako ty!" Kdo neviděl, nepochopí, ale doporučuji pochopit :-) U téhle scény jsem se opravdu bavila. Vůbec jsem se tak nějak bavila u celého filmu a to je to jeden z těch typů, kde se ukazuje obyčejný život, každodennost, jenomže zde je to podané tak krásně... skoro jako bych tam byla a všechno viděla, skoro jako bych byla vítr, který je ovívá, slunce, které na ně zaří, hvězdy, které na ně shlíží... Opravdu nádherný film. A ten konec byl subarashii! ()
"Šepot srdce" sice sálá civilností a decentností, ale v žádném případě se nejedná o obyčejný příběh. První láska je zde spíše pozadím, byť úchvatně uhrančivým a dojemným, pro mnohem podstatnější vyprávění o pozvolném rozkvétání a tříbení mladého talentu. Mijazakiho scénář v tomto ohledu mile překvapí tím, jak vážně a komplexně rozvádí motiv hledání seberalizace a následování vlastního snu. Namísto nějakých prvoplánově povznášejících schémat a zjednodušujících mouder o velkém talentu, v jehož vleku se tvůrce ocitá, zde máme zevrubné pojednání o tom, že cesta za vlastní realizací sice přináší naplnění a zadostiučinění, ale v prvé řadě vyžaduje odhodlání a píli. To vše je zaobaleno do úchvatně křehkého vyprávění, které se navzdory diváckým očekáváním i propagačním upoutávkám straní rozšafných výletů do světa fantazie. Naopak uhrane dokonale odpozorovanými drobnými gesty, detaily i náhodami každodenního života a procítěnou oslavou krásy věcí a děl vytvořených rukama řemeslníků (od starých hodin přes housle po ručně psanou povídku). Svého času měl snímek o to silnější poselství, že přinášel naději a docenění každodennosti Japoncům, kteří zrovna intenzivně pociťovali prasknutí ekonomické bubliny. Po éře vyzdvihování materiálních hodnot či virtuálních financí tak studio Ghibli tehdejší mládeži ukazovalo hodnoty trvalejšího a co do osobního naplnění vděčnějšího rázu. Ačkoli film vznikl pod scenáristickým a produkčním dohledem Mijazakiho, tvůrčí vklad režijně debutujícího animátora Jošifumiho Kondóa lze spatřovat právě v okouzlující civilnosti a realističnosti, které kontrastují se stylem Mijazakiho i Takahaty. Jeho náhlé úmrtí výrazně poznamenalo studio Ghibli, pro nějž se měl Kondó stát novým kmenovým režisérem, který by posléze převzal otěže po stárnoucích mistrech. Až o patnáct let později do jeho kariérních, ale pochopitelně ne stylových šlépějí vstoupil Hiromasa Jonebajaši. ()
Pěkné anime, od kterého jsem čekala trochu víc té fantazie a nějaký začátek příběhu Království koček a zatím se tam Baron jen mihl a ty jeho velmi pěkné sekvence byly opravdu kratičké. Příběh sám o sobě byl dost prostý, což by nevadilo, ale těch kvalit, které z tak obyčejného příběhu dokáže udělat Miyazaki, to nedosáhlo. Animace byla velmi pěkná (až na toho Barona). ()
Mijazakiho Ghibli v najčistejšej, esenciálnej forme, aj bez samotného Mijazakiho v režisérskom kresle. Nádherne namaľovaný svet, do ktorého divák túži vstúpiť a byť aspoň na chvíľu jeho súčasťou, objavovať jeho čarokrásne zákutia. Úplne živé postavy, tak sympatické, že divák by ich najradšej chcel stretnúť osobne. Nádherná hudba, ktorá snáď ani nemohla byť vhodnejšie zvolená. Krásny príbeh o prvej láske a o hľadaní vlastnej cesty, cesty za svojim životným snom. Príbeh tak reálny, plný maličkostí každodenného života a pritom stále tak rozprávkovo čarovný. Hlboko ľudský humor, pri ktorom som sa smial a plakal súčasne. Režisér Jošifumi Kondó tu prejavil vo svojej prvotine obrovský talent, ktorý ale žiaľ nemohol ďalej zúročovať, keďže onedlho na to predčasne umrel. Hoci má "Šepot srdca" ghibliovské srdce, navonok sa štýlovo odlišuje od drvivej väčšiny Mijazakiho filmov, a to najmä tým, že absentujú fantazijné prvky. ()
Galéria (38)
Fotka © Studio Ghibli
Zaujímavosti (8)
- Město, v němž žije Shizuku, bylo inspirováno oblastí kolem stanice Seiseki Sakuragaoka v západním Tokiu. (Hromino)
- Na hodinách, kterého Seijiho dědeček natahuje, se objeví nápis Porco Rosso - název dalšího filmu studia Ghibli. (Jirka_Šč)
- Ve scéně, kdy je v Shizuku v knihovně a hledá další knihu na půjčení, je možné si všimnout na regálu knihy s názvem „Totoro“, což je narážka na film Můj soused Totoro (1988) od Hayaa Miyazakiho. (Hromino)
Reklama