Milenec

Stárnoucí spisovatelka, která žije s poslední možnou vyhlídkou – vyhlídkou na smrt, vzpomíná na to, kterak byla nadrženou lolitkou, kterak si začala s potentním Číňanem a myslí si, že to někoho zajímá. Mě tedy rozhodně ne. Milostné scény jsou pojaty moc pěkně, ale ta vata mezi nimi, ten vysvětlující komentář, to je čiré zoufalství. Milence bych označil za ambicióznější porno obalené příběhem z červené knihovny. Co na tom, že jej natočil uznávaný režisér podle oceňované předlohy a že to někdo považuje za umění. Vždycky o tom sice můžeme diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. 60% Zajímavé komentáře: kleopatra, Angerr (31.08.2006)

Bohužel příběh filmu není ničím víc, než trochu kvalitnější červená knihovna, a takové na mě moc nefungují. Vůbec nechápu proč můj oblíbený tvůrce sáhl zrovna po této literární předloze. Nejvíc mě otravoval hlas vypravěčky, který působil strašně kýčovitě. Všechno nakonec zachraňuje překrásná nápaditá kamera a přesvědčiví herci. (26.10.2011)

Vzrušující erotické dusno zpočátku filmu postupně opadá, stejně tak i emocionalita příběhu. Škoda. Marguerite Durasová ( spisovatelka, podle jejíž autobiografické knihy byl film natočen ) se často zabývá vyloženě ženskými tématy především jejich pocity a stavy duše. I tento film je nazírán vyloženě z pohledu hlavní představitelky a částečně i proto u mě, zástupce mužského pohlaví, ztrácí šanci na vyšší hodnocení. Ale věřím, že slečny a dámy osloví ozhodně více. Pokud vás tento snímek zaujal, doporučuji po všech stránkách lepší Indočínu Régise Wargniera. Milenec je jí až podivuhodně podobný, navíc je ze stejného roku. (19.11.2005)

Skvělý snímek. Přímo z něj sálá smyslnost a erotické dusno, skloubené s drsnou přírodou a drsnými mravy ve Vietnamu. Jane Marchová je krásná a Tony Leung nesmírně přesvědčivý a charismatický. Ani se nechce věřit, že příběh je natočen podle autobiografické knihy M.Durasové. Že se dokázala takto otevřeně se vším svěřit. Samozřejmě nechybí spolu s výtečnou režií Jeana Jacquese Annauda rozsáhlé záběry kamery. I odvážných erotických scén je dost. Z filmu vyzařuje taková erotická atmosféra, že "Sedmý hřích" nebo "Devět a půl týdne" musí oproti tomuto snímku chodit v dětských botičkách. Annaud umí. 75%. (17.11.2005)

Příběh se po první hodině stává stále více zajímavým. O to ale více člověka zklame, že hercům jejich role nevěří a tím pádem nemá k žádnému z nich, natož k jejich osudům, žádný vztah. Zprvu zajímavý příběh tak plyne do svého konce za nezaujatého sledování diváka, který si často přeje již konec. Snímek nicméně neurazil, v některých momentech i příjemně překvapil. Kde ale není špetka atmosféry, není vlastně nic. Natož divácký zážitek, ať je jakýkoli. (11.09.2017)