Harry Potter a Tajomná komnata

160 minút je priveľa. Druhý diel je opäť brilantne sfilmovaný, postavy nestratili nič z pôvabu a temnejší župan filmu taktiež svedčí, ale predsa len pôsobí rutinnejšie a statickejšie. Byť fanúšikom J. K. Rowling, isto som nadšený. Ako nestrannému divákovi mi ale miestami chýbalo dialkové s pretáčaním. (12.12.2002)

Druhý Harry se přehřívá, když jde o dramatičnost, a zavádí podivný deux ex machina a sedí na zadku a pije anýzovku, třebaže by měl bodat bajonetem. Charaktery má podle Gaussovy křivky rozdělený od sympatickejch diverzantů po totálně šmrncem netknutý statisty. Režisér Columbus, nástup! Všichni bohové nechť se ti odmění, šlechetný junáku. Odvedl jsi svý. But nothing remains the same. Nastal čas přeosedlat režisérskou sesli. Pohov! Rozchod. (24.11.2007)

Až na přespříliš otravného Dobbyho, který se mi ale nelíbil ani v knize, je Harry Potter a Tajemná komnata snad v každém ohledu lepší než první díl. Především je tedy zábavnější, zlepšila se ale také triková stránka i akční scény (famfrpál má konečně šmrnc), zápletka je zajímavější tím, že studenty "cosi / kdosi" ohrožuje n životech a návštěva u Aragoga je zase příjemně strašidelná. K dětským hercům opět nemám výhradu (dobrá, dobrá, Rupert Grint se ksichtí až příliš, uznávám), z dospělých mě přímo nadchl Kenneth Branagh v roli Zlatoslava Lockharta. A nemusím asi dodávat, že každá věta a každý pohled Rickmanova Snapea a Isaacsova Malfoye také stojí za to. (07.09.2015)

Pokud bych měl vybrat nejslabší díl série, tak bych se v rámci knih po dlouhém rozmýšlení zřejmě rozhodl pro Tajemnou komnatu, ale bylo by to skutečně jen o fous, protože všechny knihy mají pro Harryho příběh důležitý význam. U filmů je to trochu jiné. Kámen mudrců je kouzelná pohádka naznačující velkolepé možnosti do budoucnu a Vězeň z Azkabanu již rozjíždí drsnou mytologii a příběh značně přitvrzuje. Tajemná komnata má sice obojí, ale místy to drhne. Na jedné straně musíme sledovat křečovitou stylizaci Rona do hláškujícího boha, kterého však zastiňuje skutečný dvorní šašek filmu Lockhart a značně otravné postavy Dobbyho či Ufňukané Uršuly, jejichž knižní význam se kvůli jejich vykreslení a zároveň menšímu prostoru nepodařilo do filmu přenést. Na druhé straně se na scénu dostává velký hráč pro další roky Lucius Malfoy a pasáže s Tomem Riddlem a jeho deníkem se skutečně blíží nejtemnější části knihy. Akční finále si ovšem vždy raději vychutnám v knize. (28.08.2009)

Columbus si nabral sousto obřích rozměrů. Nejenže musel navázat na úspěch jedničky bez toho, aby se opakoval, ale navíc musel zadaptovat knihu, která má v celé sérii nejvíc nejednoznačnou pozici. Slouží totiž jen proto, aby se čtenář (tady potažmo divák) více přiblížil k postavám a u dalších dílů s nimi pak bez výhrad soucítil. Kámen mudrců hrdiny představil, Vězeň a Pohár pak přináší stěžejní části mytologie a klíčové kapitoly celé historie čarodějnického světa. A proto pana režiséra obdivuji za to, že vše ustál s nadhledem i přesto, že víceméně znovu téměř jen nechal přepsat knihu do scénáře bez toho, že by ji nějak urychlil. Se všemi scénami, které jsou pro potterovskou sérii typické a které běžným divákům přijdou jako zbytečně zdlouhavé, tedy dursleyovským úvodem nebo Dobbyho opakovanými hysterickými etudami, by totiž nejeden tvůrce narazil a skončil v nesledovatelné nudě. Nesčetněkrát po uvedení filmu slyšel Chris Columbus výtky, které ho označují jako pouhého lidumila, který natočil neškodnou rodinnou podívanou bez atmosféry, ale on přitom stvořil takové dva díly, které série k odpichu potřebovala a připravil tak půdu pro Cuaróna a ostatní, kteří si už pak mohli experimentovat dle svého. (12.07.2007)