Káva a cigarety

.... američtí dentisté už několik let stojí před všemi videopůjčovnami v zemi a vřískají, že kdo si půjčí Kafe a cigára, dostane se de facto na listinu zla, z níž není úniku. Jasně, co na tom, že čmoud z hříšný tyčinky a černý bláto, způsobuje gigantickou přeměnu vašich krásných bílých zubů v nehonosné místo, kde ani Domestos nepomůže od bakterií. Když je člověk vytočen na nejvyšší míru (a vykřičet se ve vašem parku vám zrovna nepomáhá od vystresnutí) je přeci úplně přirozený, že sáhneme po těchto démonických přisluhovačích. A hrom do toho, aby to nepomohlo.___ Docela by mě zajímalo, zda Jarmusch patří mezi ten typ lidí, kteří při pohledu na doutnající listí, okamžitě vytahují krábu, aby souznil s přírodou a nebo tyhle povídky sepsal jen tak z plezíru (holt nechtěl mít své přátele ve fotoalbu a tak si je uložil na pásku...). Protože jestli je pravda ten druhý případ, tak klobouk dolů, poněvadž takové kecy o ničem, ale přesto nehorázně inspirativní, jsou důkazem, že Jim je synonymem ke slovu -wow. A věřte mi, že rozhodně nejste jediný, kdo po pár milisekundách z filmu, metal kozelce ke kávovaru, aby si mohl přiťuknou se svými oblíbenými herci alespoň přes obrazovku. Černým zubům a plicím zdar! (26.10.2008)

Kdyč člověk tvrdne doma na zadku s nohou v sádře jako třeba zrovna já, jednou možnou kratochvílí je konzumace filmů. Taková hromadná konzumace znamená třeba 2 a v extrémním případě tři filmy denně. Člověk je pak otrávený a má radost, když pak natrefí na tak vyjímečný a tak trochu jiný film, jako je tento. Tento film je nacpán jemným Jarmuschovským humorem. Některé scénky jsou geniální, některé průměrné, ale ve výsledku se jedná o výborný nezávislý film. Dost dobrá je scénka s Isaachem De Bankolé, skvělá je ta s Alfedem Molinou a neméně geniální je ta s Billem Murrayem. Na druhé straně je slabší ta s Buscemim, nebo ta s Blanchettovou. (17.06.2005)

Jestli jsem dobre pocital, tak tu mame soubor jedenacti povidek, ktery se vzdy odehravaj u stolu, vetsinou v kavarne a az na dve, kde se chlasta caj, se tu chlasta kafe a kouri cigara. K prvnim trem se vyjadrovat nebudu, ty tu maj samostatny komentare, protoze je Jarmusch natocil driv. No a co se tyka tech ostatnich, bohuzel je tu kvantita uprednostnena nad kvalitou. Nektery povidky zbytecne dlouhy, nektery naopak moc kratky, nektery vtipny, nektery o nicem. Vyzdvihnul bych jen dve. Hrebiky do rakve - dva vtipny fuckujici dedci. A pak povidka Bratranci?, ktera je asi taky tim nejlepsim, co se tu nachazi. Alfred Molina jakozto trochu otravnej, homouse na seznamce pripominajici fanousek Stevea Coogana, kterej se zase tvari, jak nejvetsi filmova hvezda. Je to vtipny, Molina a Coogan jsou skvely a je tu perfektni pointa. Popravde, jedna z mala povidek, co ma nejakou pointu. Pak bych uz jen zminil nektery herce, Cate Blanchett povidajici si s Cate Blanchett je perfektni a rozsrackovanej Murray nema chybu. Celkove sice silne nevyvazeny a vaham mezi 3 a 4 hvezdickama, ale precejen dam ty 4*. (01.04.2009)

Mix skvelého a sotva priemerného, v ktorom dominujú poviedky s áčkovými hercami: Cate Blanchett / Cate Blanchett, Alfred Molina / Steve Coogan, Iggy Pop / Tom Waits, Bill Murray / GZA & RZA. Tie disponujú výrazným jarmuschovským dotykom, no ostatné film iba kŕčovito naťahujú na vycielenú celovečernú stopáž. Snád iba posledná "neherecká" epizódka o robotníkoch ešte stojí za to. (02.06.2005)

Poviedkové snímky príliš nemusím a naplno to platilo aj v prípade tejto snímky. Sympatická zbierka niekoľkých krátkych príbehov, ktoré budú pre bežného komerčného diváka neprekonateľnou nudou. Všetci ostatní si môžu v Jarmuschovom filme nájsť svoju obľúbenú časť a to je vlastne hlavný problém tejto snímky. Všetky poviedky sa odohrávajú v kaviarni, ale vždy v iných lokáciách, kde sa stretávajú rôzne postavy, či už hudobného alebo filmového sveta a kecajú na rôzne témy. Niekedy sa zdá akoby sa jednotlivé poviedky na seba podobali alebo sa trefne dopĺňajú, ale prakticky nemajú žiadny hlbší význam. Proste len existujú vo svojom mikrosvete, neriešia žiadne významné ľudské problémy a ak sa aj dotknú ľudskej závislosti, či už na káve alebo cigaretách, vždy tak robia vtipnou formou. Jednotlivé poviedky sú však kvalitatívne dosť rozdielne. Tie kvalitnejšie sú zväčša tie, v ktorých sa vyskytuje nejaká celebrita. Či už to je poviedka s Iggym Poppom a Tomom Waitsom, Cate Blanchett, Alfredom Molinom a Stevom Cooganom alebo Billom Murrayom, ktorý si pokecal s chlapcami z Wu-Tang Clanu, tieto poviedky plnia svoj účel a sú tým najzaujímavejším, čo snímka prináša. Úvodná poviedka medzi Benignim a Stevenom Wrightom je až príliš krátka aby mohla diváka výraznejšie zaujať. Nuž, ale zvyšok je pomerne nevyrázný až nudný. Steve Buscemi sa objavuje asi v najhoršej poviedke celého filme, čo je dosť na škodu. Káva a cigarety sú proste nezávislým filmom, ktorý zaujme len nezávislých divákov, snímka niekoľkých skvelých momentov zabalená do nudného obalu, ktorý bude bežný divák odbalovať s dosť veľkou nechuťou. (14.07.2006)