Napola: Hitlerova elita

Od Němců jsem příliš nečekala a vyplatilo se to. Přestože je jedním z mnoha filmů z druhé světové války, nabízí unikátní téma nacistické školy. To tu snad ještě nebylo. Příběh mě naprosto strhl a konečně můžu říct, že jsem se nenudila ani minutu. Výborné jak vizuálně tak obsahově, herci byli skvělí a scéna s granátem nebo smrtí Albrechta mi uvíznou v paměti asi na dlouho. (13.07.2012)

Němci prostě umí točit filmy na téma druhá světová válka. Dalo by se říct, že jsou vlastně jediní, kteří nám svými filmy umožní nahlednout a vidět válku z pohledu poražených. Napola je další skvělý snímek, sice ne příno z válečné vřavy, ale o to dramatičtější. Sledujeme a dozvíme se, co to byly elitní školy pro Hitlerovu elitu, tedy školy převážně pro mladé, pečlivě vybrané německé hochy a i dívky, zakomponované vše do skvělého příběhu dvou kamarádů. A jedno se musí Němcům nechat: byla tenkrát taková doba, kdy si dokázali všichni vzájemně pomoct (dnes už je to pouze minulost), ale ta preciznost, s jakou byly tyto školy vedeny (a nejen školy), je až šokující. Navíc film byl natáčen v rodném kraji a kousek od současného bydliště, na Bouzově. Co se týče hereckých výkonů mladých Němců, nemám co bych vytkl. Je to film, který sice nevypadá epicky, ale o to víc je působivější a realističtější. (14.10.2011)

Velmi silný příběh o radikální přeměně chlapce v muže. Nejdříve se vzbouřil otci, šel si za svým cílem, pak se setkal tváří v tvář smrti a nakonec se mu zabil jeho nejlepší přítel. V tak tvrdých podmínkách a ještě k tomu na pozadí 2. světové války bývají přátelsví obzvlášť silná, což z filmu vyzařovalo. Film diváka pohltí a přinese mu příjemné napětí. Zpracování obsahuje sice několik kýčovitých momentů, ale klady převažují. Krásná výprava, dobrá režie, velkou pochvalu si obzvlášť zaslouží mladí herci. (20.05.2006)

Tohle bude spíše taková úvaha. Myslím, ze mnoho lidi dělá stejnou chybu, jako v případe filmu Pád třetí říše tvrzením, že Hitlera zobrazuje "příliš lidsky". Účelem práce není dokazovat, že Hitler své nestvůrnosti dával průchod každým činem (tak byl zobrazován třeba v některých starých sovětských filmech). Stejné je to s Napolou. Nelze zjednodušit nepochybnou zrůdnost vyučované ideologie tím, že bychom v každém záběru z učebny ukázali nechutného odporného lektora vřískajícího o světové zkáze a vítězství nacionálního socialismu. Nacisté byli dobří psychologové a věděli, že takové věci se musejí podsunovat postupně, okrajově až podprahově (v tom byl Goebbels mistr, jeho propaganda málokdy primo útočila na nepřítele, většinou se na to šlo oklikou). Pochopil jsem film opět jako snahu ukázat, proc může byt pro normální lidi přijatelné přijmout zavrženíhodné myšlenky i konfrontaci ideálů (právě ta obrazová dokonalost, pohled na sportovní těla...). Krásně je to vystiženo scénou, kdy Friedrich nadšené s úsměvem zpívá "Vlajku", aby byl vzápětí konfrontován s buzerací staršího studenta. Celkově musím říct, že film ve mně zanechal opravdu silný dojem jak z vizuálního zpracování (ech, kdy už se to naučí i naši tvůrci), tak z děje jako takového (například scéna vystřízlivění z bojového napětí po postřílení zajatců), a také z hereckých výkonů. Po formální stránce film připomíná snímky Leni Reifenstahlové. Záměr vidím v tom ukázat, jak něco co na povrchu vypadá krasně a čistě uvnitř může "smrdět". Ostatně takový Michael Bay, oblíbenec mnoha filmových fanoušků jistého vkusu, jde po formální stránce k Reifenstahlové mnohem mnohem blíž, a dělá to - stejně jako ona - proto, ze to hezky vypadá. Na rozdíl od Napoly ovsem neodliší třeba vnější dojem z krásné války, jak bychom ho mohli vidět v propagačním týdeníku nebo náborovém filmu (což i u nás krasně předvedl Renč :)) od skutečné reality (nejen smrt, ale zapařené nohy, špatné jídlo, buzeraci atd.). Moje přítelkyně po filmu probrečela celý den, a to už se mnou absolvovala ledasco. Kdosi film popsal jako takového zvráceného Foglara. Do jiste míry je to trefné, čili jak může byt touha po čestnosti, kamarádství, ochota se obětovat zneužita k něčemu takovému jako nacismus. (12.10.2005)

Průměrné TV zpracování, které nevybočuje od jiných filmů na podobné téma. Není tam nic zvláštního - ani atmosféra, ani emoční dopad (na to je to příliš odtažité a banální), ani herecké výkony... Asi dvě postavy tam byly zajímavé, ale byly jen povrchně načrtnuté, takže se zase nedostáváme pořádně pod kůži. Hitlerova elita má pár silnějších okamžiků, celkově však na mě film působil spíše laciněji. (13.10.2018)