Druhá alebo prvá

Úspěšný newyorský právník Ed Harris po rozchodu s manželkou Susan Sarandonovou žije s atraktivní a úspěšnou módní fotografkou Julií Roberts. Jediným problém v jejich vztahu jsou jeho děti, o které se Isabel musí občas postarat, ale i přes její úsilí to moc nezvládá. A Chris Columbus nějak zvláště dobře nezvládá tento film, který působí dost fádně, ale oporou jsou mu herci a hlavně Julia Roberts si ukradla celý film pro sebe, i když přesvědčivější je Susan Sarandon. 60% (28.02.2009)

Tohle drama mě vždy zaručeně rozbrečí. Všichni nesnáší Isabel a ve finále, když se provalí, že má Jackie rakovinu, tak nabírá film nový obrátky a Isabel prostě musí zapadnout do rodiny, aby se mohla postarat o děti, až tu Jackie nebude. Scéna, kdy dává Jackie dětem dárky, dceři deku s fotkama a synovi kouzelnickej plášť (pokud se nepletu), ta je hrozně dojemná. Ať je to rodinný a sladký a co já vím ještě, pro mě 4 hvězdy:-) (23.06.2009)

Za sebe říkám, že to bylo vcelku milé překvapení. I když do komedie tomu kousek chyběl, no v druhé půlce trochu větší kousek a ano, přiznávám, byl to trochu doják na city,no ale budiž. Příběh rozvedených manželů se dvěma dětmi, kdy manžel si najde mladší ženu, která se postupně snaží najít si přízeň obou dětí, což se jí daří jen velmi pozvolna hlavně u starší dcery. Ač se docela snaží, hlavně manželka jí to ze začátku rozhodně neusnadňuje. Bylo tam pár momentů, kdy mi bylo Julie docela líto. To vše dovršeno zákeřnou nemocí manželky. Byl to příběh, který je možná silnější než by se na první pohled zdálo. Herecké výkony jak Susan Sarandon, Julie Roberts, Eda Harrise i dětí byly na velmi slušné úrovni, řek bych a myslím si, že zdejší hodnocení je tak trochu neprávem poněkud podhodnocené. (16.05.2015)

Tak tady opět máme další neshodu s většinou osazenstva csfd:-D Film Druhá nebo první patří už slušnou řádku let mezi moje nejoblíbenější, jednička v dojácích:-) Ač mi sice Anna coby rozmazlenej spratek leze šíleně na nervy, přesně tak to v ději má být...navíc mi přijetí "nového" rodiče spolu se ztrátou pravé matky, a to v tak rozporuplným období, jako je prepuberta a puberta, nepřipadá nijak ohrané..Asi tady nacházím zalíbení kvůli tomu, jak tady většina "kritiků" píše, že je to sentimentální - ano, je. A to mě bere, konec se nikdy neobejde bez zarudlých očí...:-) (11.12.2008)

Asi nedovedu být objektivní, píše se tu, že se ve filmu vyskytuje moc sentimentu, snaha rozplakat, snad i jakési poučení... Nevím, tento si mě získal už jako malou holku, brečím u něj pokaždé, když ho vidím, a prostě ho mám ráda, lidsky ráda. Stačí se jen zamyslet, že to může být pravda. A jako film, umělecky a technicky - nemyslím, že má něco vyjímečného, čím by mohl zaujmout. Ale příběh se mě dotýká a ráda se hezkou, okatou Susan nechám dojmout. (13.06.2011)