Apokalypsa

Coppola měl sice s natáčením Apokalypsy těžkosti, ale z dlouhodobého hlediska se to vyplatilo - film se právem označuje jako kultovní dílo. Tenhle film mám osobně radši než třeba Kmotra. Tohle je šílenství a rozvrat v té asi nejzběsilejší podobě, co jsem kdy na plátně viděl. Naprosto fascinující, nenalézám nic, než slova chvály. No dobře, zkusím to: konec je prostě snad až moc rozvláčný. A je to. Víc připomínek prostě nemám. Coppola je génius. (08.11.2004)

Apokalypsa je film, který nezůstal nic dlužen svému názvu, je to něco zcela jiného než Četa nebo Lovec jelenů, nemá hloubku příběhu, zato hloubku pocitu. Je o šílenství, kterému více či méně, dříve či později propadne každý, o hodnotách a postojích převrácených naruby, o ceně a smyslu věcí, o obětech a vrazích, kteří se už nerozšifrují, kdo je kým, o "tisickrát nic", které připraví o rozum, a co teprve " tisíckrát něco". Willardova pouť po stopách Kurtze je cestou k hrůznému poznání. Válka je šílenství a Coppola mi to svou mistrovskou režií, podpořenou snad nejlepší kamerou, jakou si lze představit, ukázal a nebral si servítky. (15.08.2005)

Zvláštní film, skoro až hypnoticky depresivní, sugestivní a nepříjemný, ale zároveň nepustí, přiková oči k obrazovce a vleze hluboko pod kůži. Kdo ho vyhledal kvůli Marlonovi (jako já), mohl by být zklamán (ale já nebyla), jelikož se tam zrovna nějak extrémně často nevyskytuje. Ale když už tam je, stojí to za to. Ty monology - nejen jeho, ale i Sheena - si pamatuju doteď. Perfektně zvládnutá a přiblížená psychologie člověka, kterému začne z války harašit v hlavě, ale přitom ho alespoň kouskem duše divák chápe a sympatizuje. On ale vedle Marlona i Sheen hraje skvěle a všichni ostatní herci taky, v paměti z nich utkví zřejmě hlavně šílenec Dennis Hopper. Apokalypsa je film pomalý, přemítavý a těžký, pochybuju, že je pro někoho příjemným zážitkem, ale nemůžu říct, že bych litovala zhlédnutí. A to díky silné myšlence a výpovědi, kterou sděluje. (18.07.2011)

Redux verze mě definitivně přesvědčila o totálním nasazení pěti hvězd a ještě něčeho navíc. Apokalypsa je název naprosto na místě...atmosféra naprosté psychedelické deprese, ani špetka pozitivních emocí, když nepočítám Satisfaction od Rolling Stones...výjimečné věci prostě musí vznikat za výjimečných okolností. Přes to všechno - dokonalost neexistuje;) (02.06.2005)

"Mám rád vůni napalmu po ránu." Nijak zvlášť nevyhledávám válečné snímky, ale tato exkurze do válečného šílenství se i mně jevila velmi interesantní. Hlavně proto, že do boje vstoupíme ve chvíli, kdy už kulky a šípy létající kolem hlav amerických osvoboditelů jsou stavěny na úroveň obtížného hmyzu a vojáci se věnují tomu důležitému - chlastu, drogám, sexu, steakům a surfování. Sice mi poněkud vadí, že každá ekonomická krize USA je zažehnána válkou za záchranu světa na libovolném místě naší planety, ale jedinečný pplk. Kilgore mi alespoň dodal první rozumný důvod vedení vietnamské války - surfování pod palbou se v té době patrně jinde nedalo provozovat. Zkrátka až do přejezdu kambodžské hranice jsem se nečekaně bavil, ale následné zdlouhavé vykecávání mne donutilo jednu hvězdu pozapomenout v nepřístupné džungli. (02.07.2012)