Apokalypsa

Nářez, geniální, fascinující, kultovní. Jen pár výrazů, kterými se dá vyjádřit pocit po skončení Apokalypsy. Samotný začátek, kdy sledujeme nálaty na džungly a do toho nesmrtelná píseň The Doors The End je něco slovy nepopsatelného, to se zkrátka musí vidět. Herecké výkony, scénář, hudba, kamera, výprava a v neposlední řadě režie, vše je propracováno do nejmenšího detailu, že opravdu nevím co zásadního snímku vytknout. Jediné co mě trochu zklamalo je fakt, že přítomnosti Marlona Branda jsem se dočkal až po téměř třech hodinách (koukal jsem na Directors cut)!! Všechny čtyři snímky, které v 70. letech vytvořil Coppola jsou na absolutním vrcholu svých žánrů. Škoda jen, že z osmy nominací na Osara se podařily proměnit jen dvě (kamera, zvuk). O válce ve Vietnamu pro mě jasné číslo jedna. Nechci srovnávat třeba s Četou, protože Apokalypsa se zaměřuje hlavně na psychologickou stránku. Jak jsem napsal na začátku, to se musí vidět, protože slovy to vyjádřit nejde..... (01.05.2008)

„Každý má svoj bod zlomu.“ Šialený (za takých podmienok aj vznikajúci) vojnový pekelný epos. Videl som to v originálnom znení s titulkami v obéznom 202 minútovom (!) režisérskom kolose. V porovnaní s „len“ 153-minútovou kinoverziou uvidíme napr. fascinujúcu, zahmlenú francúzsku farmu. Veľdielo s uchvacujúcou, hypnotickou a každého a všetko pohlcujúcou atmosférou, dokonalými hereckými výkonmi, úžasným soundtrackom a neskutočne realistickou výpravou. Scenár je drsný, ponúka výraznú sebareflexiu. Nudili ma azda len pasáže s Duvallom, ale zas bez nich by možno nebolo dostatočne hodnoverne ukázané, ako niektorým ľuďom vo vojne je*e. Hoci býva ako literárny predobraz uvádzaná Conradova kniha Srdce temnoty, po dejovej stránke v skutočnosti nemá s filmom temer nič spoločné (wtf?). "V tejto vojne je všetko... akési domotané." (25.06.2005)

Uuuuh. Musím si oddechnout pouze před malou chvílí jsem se z této jízdy vzpamatoval. "Apokalypsa" je tříhodinová a hodně dlouhá jízda napříč Mekongem a do hlubiny lidské duše. Hodně dlouhá, ovšem nikoli nudná. Již samý začátek je geniální - záběr na prales na který vrtulníky sypou napalm za zvuků Doorsáckého skvostu The End. Pak tu máme pološíleného kapitána Willarda, kterému schází bojiště, ožralého a pořezaného sklem v jeho hotelovém pokoji. Postupně se dostáváme k pasáži s náletem a surfováním, pak dále podél řeky až nakonec do Kurtzova tábora - skutečného Dantova pekla. Ovšem, je to vůbec tak? Francis Ford Coppola není žádný troškař a dokázal to, že každá scéna z filmu je silná a nezapomenutelná. Ať to byla pasáž s plukovníkem Kilgorem, kterého tak skvostně zahrál Robert Duvall, a jeho nekompromisní helikoptérový nálet za zvuků Wagnerovy Jízdy Valkýr, scéna na lodi, kdy Willard zastřelí umírající vietnamskou dívku, či Kurtzův tábor, vše je geniální. Kromě již zmíněného Duvalla svoji zřejmě životní roli podal Martin Sheen a vynikající byl samozřejmě i Marlon Brando coby plukovník Walter E. Kurtz. Režisér Coppola natočil dílo, které překročilo jakýkoli rámec filmového vyprávění minimálně ve své třídě. (15.09.2007)

Coppola svým zobrazením války ve Vietnamu dokázal ukázat všechny vlivy, které pomalu měnili obyčejné muže v šílené blázny. Temná aura vystavěná kolem plukovníka Waltera E. Kurtze je pohlcující a Coppolův styl v postupném odkrývání jeho osobnosti je dokonalý. Stejně tak je dokonalý i Marlon Brando, který svým herectvím strouhá lidskou podstatu až na samotnou dřeň. Martin Sheen jako kapitán Willard skvěle zachytil proměnu člověka poznamenaného válkou. Jeho dilema a neschopnost žít jako dříve. Dechberoucí zážitek. Mistrovské dílo. (01.12.2006)

"Mám rád vůni napalmu po ránu." Nijak zvlášť nevyhledávám válečné snímky, ale tato exkurze do válečného šílenství se i mně jevila velmi interesantní. Hlavně proto, že do boje vstoupíme ve chvíli, kdy už kulky a šípy létající kolem hlav amerických osvoboditelů jsou stavěny na úroveň obtížného hmyzu a vojáci se věnují tomu důležitému - chlastu, drogám, sexu, steakům a surfování. Sice mi poněkud vadí, že každá ekonomická krize USA je zažehnána válkou za záchranu světa na libovolném místě naší planety, ale jedinečný pplk. Kilgore mi alespoň dodal první rozumný důvod vedení vietnamské války - surfování pod palbou se v té době patrně jinde nedalo provozovat. Zkrátka až do přejezdu kambodžské hranice jsem se nečekaně bavil, ale následné zdlouhavé vykecávání mne donutilo jednu hvězdu pozapomenout v nepřístupné džungli. (02.07.2012)