Donnie Darko

O některých filmech se říká, že zrají jako víno, ale adekvátnější spíš bude, že je jinak či více doceníme, jak sami zrajeme. "Donnie Darko" představuje ultimativní eruptivní debut, do něhož jeho tvůrce kondenzoval vše dosavadní ze sebe. Kellymu se ale hlavně podařilo za pomoci sci-fi motivů a mysteriózního vyprávění předestřít mnohovrstevnatý obraz dospívání. Když je člověk sám ve věku hrdinů, může podobně jako oni nejvíc řešit jednoznačnou odpověď po smyslu, kauzalitě a vnitřní logice vyprávění. Paradoxně až s přibývajícími roky začne doceňovat, že všechny fantastické motivy a WTF elementy slouží k tomu, aby film mohl pojmout a expresivně vystihnout co nejširší paletu emocí i myšlenek vířících v dospívajícím těle. Titulní hrdina se tak snaží dobrat odpovědí na existenciální otázky po osudu, svobodné vůli i předurčenosti, chce ničit i tvořit, žít i zemřít, je na všechno, na všechny a na sebe naštvaný, ale chce být milován, nebo si aspoň vrznout. Kelly vytvořil důmyslný labyrint plný zavádějících uliček, které ale pomáhají dále ohledávat různé stránky hrdiny, který stejně jako všichni teenageři je středobodem svého světa. A divákům to nabízí několik rovin potěšení a zapojení, ať už coby metafora, příběh, konstrukt, mystérium, projekční plocha i zrcadlo. "Donnie Darko" tak je pro dospívání tím samým čím je "Fight Club" pro maskulinitu. (19.11.2021)

Dlouho mi tenhle „kult“ unikal, ale jednoznačně nejsem v divácké obci, která Donnieho Darka bezezbytku vynáší do nebes. Kult si představuju jinak, jednoznačnější pojetí je pro mě docela zásadní aspekt. Interpretací jest zřejmě celá řada, já sice nezastírám, že v době natáčení teprve šestadvacetiletý režisér Richard Kelly napumpoval tuhle látku úchvatnou atmosférou, ale na druhou stranu není Donnie Darko tím, co bych rád viděl znovu.. Problémový introvert Donnie trpí podivnými stavy, srovnatelnými s paranoiou, a tak není úplně od věci, že mu imaginární týpek s králičí maskou oznámí přesný datum konce světa. No, ocenit lze určitě roztodivné postavy tohohle ospalého města kdesi ve Virginii, které do vyprávění mají co říct a zejména pak herecké výkony (sourozenci Gyllenhaalovi, Jena Malone, netradičně obsazená Drew Barrymore nebo Patrick Swayze), ale jako celek mě místy zbytečně natahovaný film do kolen rozhodně nedostal!! (29.07.2009)

Ani nevím proč se mi to líbilo, protože jsem naprosto nepochopil ten konec. Pořád se nemůžu rozhodnout jestli to byl fakt dobrej film anebo sračka co jen vypadá jako dobrej film, ale herecký výkony jsou skvělý a má to atmosféru takže milovníkům divných filmů (mezi které se počítám) vřele doporučuju. (15.08.2005)

Svět se řítí do průšvihu. Průšvih je, že to ví jen Donnie, a svět si naopak myslí, že v průšvihu je Donnie. Pokud vám to zní zamotaně, pak vězte, že to ještě vůbec nic není a že odhalování hranic a rozdílů mezi snem a realitou, duševním zdravím a chorobou a pravdou a iluzí bude záležitost nanejvýš krkolomná a uspokojivé výsledky neslibující. A že Donnieho příběh není pro ty, kdož se doprošují faktů naservírovaných na stříbrné míse i s oblohou, ale víc zalahodí chuťovým buňkám milovníků těch filmů, které dovolují divákovi udělat si vlastní závěr. Případně necitelnou lopatou odhází léty nahromaděný balast ze vzpomínek těch z nás, kteří si svá léta bláznivá odkroutili ve srážkách s autoritami, které věděly všechno nejlíp. Takoví budou toužit zakroutit valné části učitelského sboru i skvěle slizkému Patrickovi šíjí, ale i tak ocení herecké mistrovství všech zúčastněných, nad kterými ovšem se samozřejmostí absolutistického panovníka kraluje Jake Gyllenhaal. Pokud toho kluka nečeká hodně velká budoucnost, tak jsem králík. A než mě někdo vezmete sekáčkem přes krk a stáhnete z kůže, podotknu něco pro ty filmových point lačné: režisérská verze leccos ze záhad filmu objasní. Jenže... Nemáte někdy pocit, že odhalené tajemství je jako supernova, jež se stala bílým trpaslíkem? Štěstí, že za každou odhalenou záhadu přibudou dvě další. A štěstí, že je tu filmový hrdina, k němuž cítím sympatie jako k málokterému jinému, a film, kterému dávám plný počet hvězdiček a ještě se mi to zdá málo. (10.09.2007)

Konspirační onanie v Donnie Darko mě po dlouhé době donutila popřemýšlet o světě kolem nás. Teď nemám na mysli blbost lidí a oslavu konzumního života, ale míru poznání. Kolik možností, které by nám ulehčily život, jsme ještě neobjevili? Kolik tajemství ještě skrývá vesmír? Téma cestování v čase se objevuje i v Osudovém doteku, který má přeci jen větší spád, ale atmosférou se mu Donnie Darko v klidu vyrovná a po herecké stránce ho válcuje na plné čáře. (20.09.2010)