Cotton Club

„Bavlnový klub” je nočný, TOP-špičkový, harlemský podnik, zažívajúci asi najväčšie fanfáry už od roku 1928, kde sa do rána tancuje a spieva, že publikum je automaticky, úplne celé bez seba, lebo aj takí HERCI: Charlie Chaplin, Jim Cagney, či aj taká speváčka Fanny Brice, sem radi vkročia. No, taktiež sem i takí zločineckí mafiáni s veľkou obľubou zavítajú, že koľkokrát dôjde ku stretom, ktoré končia totálne-fatálne. Nadaný, jazzový trumpetista Michael “Dixie” Dwyer, ktorého meno vyslovuje snáď iba jeho matka, čo tu inak stále tak o dušu na trubke vyhráva (aj hranie na klavíri zručne ovláda), že raz, pohotovo a duchaprítomne, s vlastnou odvahou, zachráni miestneho gangstera Dutcha Schultza pred dynamitom, ktorý mu bol pod stôl náhle hodený od dvoch, falošných fízlov, keď práve odvtedy, sa mu stáva akousi spojkou, prostredníkom, cez ktorého sa budú rozvíjať ďalšie udalosti, trebárs, znepriateliť si iného gaunera (Owneyho Maddena), absolútne nepripadá do úvahy, pretože svoje chápadlá, má asi všade ? A tak radšej, kvôli bezpečnosti, Dixie prikývne na lukratívnu ponuku z Hollywoodu, kde má jednak Madden svoje styky, alebo herečka Gloria Swanson, mu na začiatok udelilí odporúčanie. Čiže od jedného hrdloreza, k druhému, keď aspoň, extra, dobije ešte "strieborné plátno" s filmom "Šéf bandy" . Zatiaľ tu mám typickú, kriminálnickú, filmovú zložku, ktorá sa často miesi s vystupovaním afroamerických umelcov, od prvotriednych steperov, ktorí sa snažia presadiť v šoubiznise s predsudkami zo strany bielych, až po sexy speváčku, miešankyňu Lilu Rose Oliver, a tak teraz vážne neviem, čo chcel režisér a scenárista Francis Coppola, nakrútiť skôr, či gangsterský alebo hudobný film ? Pravdepodobne skombinoval obidva žánre dohromady, čím sa vytvára taký zvláštny mix, o ktorom neviem, čo si mám vlastne myslieť ? Určite viem, že Diane Lane je síce krásavica, najmä za mladých čias, ale herecké nadanie isto nemá, ako jej kolega Richard Gere, ktorý mi tu zase prišiel, ako fackovací panák, ktorému sa nikdy nič nestalo. Francis už trošku preceňuje svoje sily ?! (24.05.2020)

Film jsem chtěl vidět kvůli N,Cageovi ,který má rok 1984 co se týče herectví jeden z nejsilnějších v kariéře a taky kvůli 30 letům,které mam rád.Příběh o Ganstrech a jak to chodilo v době prohibice a začátku filmového průmyslu.Jsou i lepší snímky než tento z daného období,ale to neznamená,že je to nějaká ztráta času.Dávám 75% a čtyři hvězdy. (25.08.2014)

Tak toto se Coppolovi příliš nevydařilo. U snímku jsem se nudil, a dlouhou dobu mě ničím neoslovil, ať postavami, hudbou či celým příběhem. Ani akce a zábavná vystoupení jsem si příliš neužíval, působily na mě šedě a průměrně. Opravdu světlou vyjímkou byl Nicolas Cage, který jako jediný hrál nadprůměrně a ostatní herce přečníval včetně Richarda Gera, o to víc mě mrzí jeho malá stopáž, kdy jde vidět. Za pochvalu ještě stojí vyřizování a střet mafiánů, ale i tohle předvádí Coppola lépe v Kmotrech. Tři hvězdy má film ode mne s přivřenýma očima, ale už mu zůstanou, neboť se na další zhlédnutí rozhodně nechystám. (18.05.2014)

Velkolepé, skvěle natočené (Coppolova se nezapře), atmosféra té doby zde funguje na jedničku, ale bohužel trochu nudné a rozporuplně zahrané. Na jedné straně brilantní Bob Hoskins a Nicolas Cage, na té druhé maximálně tak průměrný Richard Gere, jemuž jsem tu jeho roli moc nevěřil. Navíc zde není narozdíl od jiných gangsterských filmů příliš mnoho scén, na které bych se ochotně díval furt dokola. Ale jinak řemeslně skvěle zvládnuté. 70% (24.08.2005)

F. Coppola je v mafiánskom žánri doma, ale tu sa mi zdalo, že nevie o čom , alebo skôr o kom , by tento film mal byť. Hlavnou postavou je R. Gere, no mnoho priestoru dostávajú aj iní a napríklad taký steper G. Hines a jeho love story film nikam neposúvajú a dostáva až priveľa priestoru. Naopak jeho stepovacie čísla sú fajn. Atmosféra Harlemu je priam rozprávková, v čase sa prenesiete bez problémov, no horšie je, že tých tanečných, spevavých a stepovacích vystúpení je až príliš a film tým dosť trpí. Priemer medzi mafiánskymi filmami. 60%. (02.04.2012)