Dementia 13

„Nebývam vždy takýto morbídny.“ Atmosférický skoro-debut budúceho režiséra monštruóznych epických hitov KRSTÝ OTEC a APOKALYPSA dokazuje predovšetkým to, že svojho času bol producent a guru mladých filmárov, Roger Corman, skutočne mužom na správnom mieste. Začínala uňho polovica Hollywoodu, ktorá chcela tvoriť, ale nemala za čo. Corman (pre ktorého Coppola už v roku 1963 spolurežíroval THE TERROR so začínajúcim Jackom Nicholsonom) každému poskytol základné technické vybavenie a za dva tri dni preňho nakrútili celovečerný film. Človeče, nezameniteľná skúsenosť, po ktorej vás v Hollywoode už len tak niečo nezaskočí. DEMENTIA 13 (ten názov!) nezaskočí v dobrom, ale ani v zlom. Zďaleka to nie je také nevydarené a hlúpe, ako som čakal (Coppola „to“ v sebe zjavne mal už ako 24-ročný), ale tiež to nie je žiadny zázrak. Hlavnými devízami komorného hororu je krása čierno-bieleho obrazu (+ výprava strašidelného zámku v lone prírody v susedstve s lesom a priľahlým, možno až príliš hlbokým, rybníkom) a pôsobivá atmosféra. S hereckými výkonmi a najmä scenárom je to slabšie (ale predpokladám, že taký scenár by ktovieako geniálne nesfilmoval nikto). (18.02.2009)

Dementia 13 je filmovým brakem a díky svému hororovému zaměření nepřekvapí vítaným nátěrem kultu. Dementia 13 je prvním samostatným vykročením Francise Forda Coppoly v profesi filmové režie. Starobylý irský hrad Howth byl obrozen ve vyceněných zubech neogotického slohu stavebního i žánrového. Motivace protagonistů se v gotickém rozechvění děsu mění v dětinskost, mentální zuřivost, prospěchářství, tvrdohlavost, maniakální euforii, starobní demenci a všemožná stadia rozpuku šílenství. Naštěstí nepatřím k fanouškům hororu a dějové, rozumové, či smyslové vrávorání mě nepřekvapí, neboť jsou předem očekávána. Oficiální text distributora záměrně láká na provazochodcovu exhibici, leč lano je položené jen v nízké trávě na břehu hradního jezera. Rozhovory občas zrezivěle skřípají, přesto kamera dokáže vykouzlit obraz, úhledně zabalený napětím i zvědavostí. Hlavní mužskou postavou je Richard Haloran (ucházející William Campbell), nerudný a starší ze synů majitelky panství. Sebetrýznivě lítostivá temnota nevybíravě ukončuje své obklíčení i těsné sevření hradu a nespokojenost se vybíjí v sochařské tvorbě a nevrle vrčí na nezvané hosty. Hlavní ženskou postavou je Kane (příjemná Mary Mitchel), mladá a atraktivní Richardova snoubenka. Přijetí neprobíhá podle představ, navíc se kolem krku obmotává a nezadržitelně stahuje smyčka hrůzy a strachu. Důležitou postavou je Billy Haloran (sympatický Bart Patton), nejmladší ze synů majitelky panství. Je jedním z mála laskavějších momentů rodinného přijetí, přesto se bez problémů podrobuje rituálu tryzny při budování pietního pomníku. Výraznou postavou je Louise Haloran (snaživá Luana Anders), manželka třetího z bratrů majitelky panství. Jejím cílem je získat výraznější podíl z budoucího dědictví a plně si vychutnává svou psychickou převahu. Výraznější postavou je lady Haloran (Eithne Dunne), majitelka panství s trvalým zármutkem z úmrtí malé dcerky před sedmi lety. Tryzna je velkolepou ukázkou slabomyslnosti! K výraznějším postavám patří také Justin Caleb (příjemný Patrick Magee), bystrý rodinný lékař, který se konečně odhodlal k rozpletení záhadného tajemství smrti a krve. Z dalších rolí: Louisiin manžel se srdeční vadou John Haloran (Peter Read), nenapravitelně drzý pytlák Simon (Karl Schanzer), dlouhá léta spolehlivý komorník Arthur (Ron Perry), ochotná služka Lillian (Derry O'Donavan), či malá mrtvá sestra bratrů Kathleen Haloran (Barbara Dowling). Dementia 13 je žánrovou zábavou, pro kterou nemám příliš citu zastání. Francis Ford Coppola upoutá svou připraveností na první samostatný krok ve filmové režii, ale rozplývat se nad gotickým oparem druhořadé kvality opravdu není na místě. (10.07.2019)

Ano, opravdu je v tom cítit inspirace Psychem, a možná proto je to tak slabé. Výborná kamera, zajímavé podvodní scény, podmanivá hudba, krásné kulisy a tu a tam povedené herecké výkony. To je ale všechno, co mě zaujalo a to je žalostně málo. Suché, místy dost nudné a hlavně, strašně předvídatelné. V okamžiku kdy mi docvaklo spojení prvního flashbacku s objevením se týpka se sekyrou mi bylo všechno jasné, a pak už jen zbývalo koukat na odhalené, a to moc zábavné už nebylo. Škoda, škoda, čekal jsem alespoň trochu více. (06.02.2011)

Film je slušně proveden ve všech směrech. Není to tupé vraždění a každá postava má i své hnací síly, proč dělá to co dělá. Proto jsou všechny postavy životné a uvěřitelné. Navíc Coppola velmi dobře buduje atmosféru tísně a nervozity, aniž by divák přesně věděl proč. K tomu všemu vydatně sekundují dobře zvolená lokace, hudba a hlavně černobílá kamera. Jen škoda že se nevěnovalo trochu více pozornosti flashbackům. Ty to mohly více napnout. (29.10.2008)

Kombinace gotického hororu a slasheru má milosrdnou stopáž, napínavý příběh a obstojné herecké výkony. Prostředí zámku je samo o sobě tajemné, o rybníku ukrývajícím tajemství nemluvě. Vrah je vyzbrojen sekerou, vděčným to vraždícím nástrojem. Šokující gore samozřejmě nepřijde, ale letící useknutá hlava nechybí. A pak jsou zde dvě blondýnky, kdy Mary Mitchelová je tou půvabnější. Coppola samozřejmě využil oblíbená klišé - záběry jen na nohy, hra stínů, smysl pro detail a postava vraha zahalená temnotou. I když ke konci už asi leckdo tušil, kdo je vrah, jeho odhalení bylo epické. I po letech jsem spokojen, a proto hodnocení z dřívějška ponechávám. (29.12.2023)