Dracula
Dracula
Dracula
Réžia:
Francis Ford CoppolaScenár:
James V. HartKamera:
Michael BallhausHudba:
Wojciech KilarHrajú:
Gary Oldman, Winona Ryder, Anthony Hopkins, Keanu Reeves, Richard E. Grant, Cary Elwes, Billy Campbell, Sadie Frost, Tom Waits, Monica Bellucci (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Vlad Dracula po návrate z víťazného boja proti Turkom zistí, že jeho milovaná manželka Elisabeta spáchala samovraždu po tom, čo uverila falošnej správe o jeho smrti. V zúfalom hneve sa vzdá svojej viery a zaprisahá sa, že Elisabetu pomstí. O viac ako štyristo rokov neskôr preberá mladý maklér klienta, grófa Draculu, po svojom kolegovi, ktorý sa zbláznil. Vycestuje do Transylvánie, aby sa s tajomným grófom stretol osobne... (RTVS)
(viac)Recenzie (860)
Naprosté zprznění knižní předlohy-snad nejhorší zpracování Draculy,jaké bylo natočeno a jaké jsem i viděl..Jednu hvězdu za scény na Draculově hradě,které mi připadli vcelku dobře natočené,druhou za(tuším) Lucy & vlkodlaka na hrobě(která sice v knize samozřejmě není,ale z celého filmu mi nejvíc utkvěla v paměti) ()
Začátek byl takový divný a chaotický, ale dobře se u toho projížděl Instagram a jiné sociální sítě. :-) Druhá polovina ale už byla docela dobrá a měla spád. ()
Coppola natočil Stokerova Drakulu? No ale dost blbě. Už když jsem film viděl poprvé, nechápal jsem proč postavy jednají tak divně a uchylně, což mě přivedlo ke knize. Jako upřímně bych tu raději napsal recenzi knihy, než komentář k tomuto nesmyslu. Mina Harker byla pro mě nejpůsobivějším literárním ztělesněním dokonalé ženy, která byla tak neskutečně oddaná svému partnerovi a stála při něm i v těch nejtěžších chvílích, kdy projevila neobyčejnou odvahu. Nic takového ve filmu není zachyceno. Kniha není moc čtivá, hraběte je tam pomálu, ale když se tam objeví, tak ty scény stojí za to! Proč to sakra není v tomhle filmu!? Například, když zakotví Demeter bez posádky v Londýně a kapitán je růžencem přivázán ke kormidlu, to by byla tak působivá scéna. Místo toho dostaneme otravnou přehlídku vzdechů nadržené Lucy, místo pragmatického profesora Helsinga je tu Anthony Hopkins v roli Anthonyho Hopkinse a tak dále a tak podobně. Chybí tomu ta noblesa hlavních postav, která je s knihou provázaná. Kdyby se zaměřili na likvidaci rakví, rozesetých po Londýně, vyzbrojení úlomky hostie, bylo by to hrozně cool. Místo toho se nám chudák Dracula po 400 letech zamiluje do dvojnice své původní manželky a všechno jde do kopru. Jestli scénář chtěl udělat dojem vystavěním nového příběhu na motivy Draculy Brama Stokera, dalo by se všechno odpustit, nebýt toho názvu v úvodu: Bram Stoker's Dracula... Dvě hvězdy za výpravu, masky a Garyho Oldmana, ale nejradši bych tomu dal tak 1 a půl. Na další Draculy se dívat nebudu, protože by mi to jenom znechutilo dojem z knihy. A teď mě omluvte, jdu do světa hledat dokonalou, nevinnou, noblesní Minu. ()
Famózní Gary Oldman. ()
Vždy, keď som dakde hľadal dačo o Draculovi, tak sa na mňa hrnula chvála na tento Coppolov počin. Nakoniec som sa k tomu dostal a už pri prvých minútach som ostal čumieť s otvorenou hubou. Ten vizuál, tie scény, tie prestrihy medzi nimi, ten desivý Oldman, ten nečakaný Reeves a Hopkins (o ktorých som až do ich príchodu na scénu netušil, že tu hrajú, pri titulkoch som, ako vždy, nedával pozor). Nebudem klamať, dostalo ma to. Ten záver bol možno tak trochu mech, ale i tak som z tochto filmu nadšený. ()
Film za tři. Čtvrtá hvězda za vizuální famózní ztvárnění Draculy! ()
Kvalitní film s kvalitními herci, ale na 5 hvězdiček to nedá. Z negativ - film mě příliš nebavil a chvílemi mi připomínal verzi z 30. let. Takové táhlé, nezajímavé. Některé scény zase byly přehnané a narušovaly celý příběh. Ztvárnění Drákuly i výkon ostatních herců ale byl skvělý a i podstatná část příběhu byla dobrá, k dokonalosti chybí asi tak jedna hvězda :) ()
Tak táto goticko-erotická romanca sa mi zdá krapet preplácaná. Možno to chce viac pozretí, ale zatiaľ to u mňa vyzerá tak na tri hviezdy. Čo sa týka hereckého obsadenia nemám takmer žiadne výhrady. Všetci vrátane tých slávnych si svoje role zastali viac než dobre. Vizuálna stránka filmu sa taktiež nadmieru vydarila. Kamera, výprava, strih všetko veľmi precízne prevedené. S čím mám však problém je absencia atmosféry. Takej tej naozastnej hororovej, pri ktorej tuhne divákovi krv v žilách. Prakticky ani raz ma Drakula nedokázal vyľakať, naopak tých úsmevných momentov je v tomto filme viac než dosť. Prehnaná akčnosť výrazným spôsobom uberá na celkovom dojme a je len škoda, že potenciál tohto filmu nebol využitý na maximum. Dej mohol byť rozhodne lepší.Takto je to len za 65%. ()
V kategorii lehce až středně umělecké softcore porno horních 10%. Jo počkat, tady mi něco neštimuje... Coppola, Hopkins, Oldman, moment... to má být vážná kinematografie? Aha. Dobře, takže v této kategorii... hm, dolních 20%. Snažili se, triky luxusní, kozy taky, výprava, někteří dokonce i výborně zahráli (Oldman, holky). Ale panebože kdo napsal takovou nehoráznou sračku? Jak tohle mohlo v 90. prorazit, nevím. Děj čistá kule. Ano, řekněme si to na rovinu, upíří tematika mě hodně míjí a ještě víc mě míjí tematika degenerovaných a rozmazlených viktoriánských fracků a jejich pokryteckých dramátek londýnské stoky. Nic kolem Drákuly jsem pořádně neviděl, nečet, neslyšel, jen takové to matné povědomí, ale proboha, nezaujatě, konstruktivně - toto má být Ačkový příběh? Leda tak péčkový příběh. Dávám jednu hvězdu za kvalitní softcore pornografii, která má vše na svém místě - dobré kozy, téměř věrohodné sténání, 50% stopáže naprosto zbytečné a přehnaně retardovaný příběh pro odlehčení situace. ()
Nuda ()
Opus magnum gotického hororu. V mojich očiach je Murneau stále netromfnutý, avšak Herzog určite áno. Ale je to tesné. Adjani / Ryder, Oldman / Kinski / Schreck, paralel sa dá nájsť veľa, Coppola však išiel vlastnou cestou a dielo dokázal výrazne reintepretovať. Zlúčil žánre, filmárske postupy, interpretačné roviny. Ku koncu filmu trochu dochádza dych s nápadmi, ale v mnohom je to majstrovské dielo populárnej, ale artovej kinematografie. Od gýču to však ďaleko nemá, ale ostalo to tesne pred jeho bránami. Skvostné. Kto chce ale vidieť toho najväčšieho upíra nech pozrie Merhiga. ()
Film tak strašně moc "artovej", až je z něj nakonec jeden velkej, úplně debilní a nechtěně vtipnej meme. O scénách co na sebe (ne)navazujou absolutně nesmyslně jako kdyby někdo půlku filmu vystříhal (nejspíš tvůrčí záměr zpracovat film jako chaotickou knihu..) a otřesnym herectví všech na plátně, i přes to, jaký herecký esa tam hrajou, se nemá snad ani smysl vyjadřovat. Ještě že to všechno z vod odpadu zachraňuje ta neuvěřitelná sexuální energie skrz celej film a topless Bellucci. Velký špatný.-. ()
Velice pěkně natočená klasika. Horror jak má být. Pří některých scénách naskakuje husí kůže ()
Nejlepší Dracula,kterého jsem zatím viděl.Oldman je asi nejlepší volba na Draculu,naopak mi tady neseděla Ryder.Hopkins je skvělý jako obvykle.Úžasná atmosféra jak Londýna,tak Transylvanie. ()
Krásné divadlo na plátně! ()
Tenhle film mě až na výtečného Garyho Oldmana a uchvacující exteriéry nudil. Od Coppoly bych čekal víc. ()
Nadpriemerny romanticky horor,ktory sa urcite oplati pozriet--proste klasika. ()
Podle mého názoru se jedná o nejlepší filmové zpracování hororového románu Brama Stokera. Hrůzu nahánějící atmosféru ještě umocňuje výborný výkon představitele hlavní role- Garyho Oldmana, který je jako hrabě Drákula velice přesvědčivý. Rovněž skvělý je lovec upírů Van Helsing v podání Anthony Hopkinse. Jedná se o výborný snímek režiséra F.F. Coppoli. ()
Na mě tento horor působí tisíckrát víc než Masakry texaskými a jinými pilami, má atmosféru která se dá krájet, je v tom pořádná dávka všeho štírovsky temného počínaje krví, příchutí sexu, lásky překračující brány smrtelnosti, herci jsou strhující stejně jako prostředí, děj i výprava. Já si to užila, co víc říct. Za *****. ()
Súvisiace novinky
Produkce Coppolova Megalopolis se zmítá v chaosu
Opakuje se snad historie a nadělí nám legendární režisér Francis Ford Coppola (Kmotr) další Apokalypsu? Na takové soudy je asi brzy, pro tuto chvíli to ale vypadá, že produkce na vysněném projektu… (viac)
Vlad Worthington?
O projektu Dracula: Year Zero jsme poprvé psali snad před dvěma roky. Vypadalo to, že mezitím skončil někde v škarpě u cesty, ale studio Universal jej oprášilo a chce film natočit tak rychle, aby… (viac)
Dracula začíná
Nejdřív oddělal Brandona Lee ve Vráně, pak stvořil neúspěšnou, ale stoprocentně kultovní sci-fi Smrtihlav a nakonec nechal Willa Smithe válčit s plecháči v Já, robot. Alex Proyas je režisér, který… (viac)
Obávám se, že půjdu proti proudu, ale ráda bych položila recenzentům rozplývajícím se nad tímto zpracováním jako nad nejvěrnější verzí jednu otázku. Četli jste někdy knihu? A pokud ano, jste si opravdu jistí, že si z ní pamatujete víc než pouze to, že upír jménem Dracula uvěznil na svém hradě s třemi upírkami právníka Jonathana Harkera, sám na lodi Demeter přistál v anglickém Whitby, kde proměnil v upírku Lucy Westenra a napadl její přítelkyni Minu, aby byl nakonec před branami svého transylvánského sídla zničen dr. van Helsingem a spol.? To je totiž de facto to jediné, co zbylo. Coppola ponechává kostru příběhu, přičemž občas chytře využije nějakou scénu z knihy či odcituje některé pasáže, čímž snímek navenek působí jako věrné převedení předlohy, aby ve skutečnosti měnil prakticky vše ostatní a podstatné, od charakterů takřka všech postav přes rozličné detaily včetně protiupírských metod po celkové vyznění a závěr. Ani atmosféra snímku není až tak působivá, divák má často pocit jakési přepálenosti. A to nemluvím o výběru herců. Winona Ryder je sice krásná, ale půvabu Judi Bowker, v jejíž tváři se snoubila andělská čistota s laskavostí, moudrostí a odvahou, tedy vlastnosti, kterými oplývala knižní Mina, nesahá ani po kotníky. Chování její postavy se navíc s románovou předlohou míjí zcela. Totéž lze říci i o Lucy, jejíž postava je (jemně řečeno) poněkud lehká. Vztah knižní Lucy k jejím nápadníkům se neodvíjel od její nadrženosti, nýbrž byl obestřen soucitem slušné a zamilované viktoriánské dívky, která upřímně lituje mužů, jimž svým odmítnutím způsobí bolest. Konečně Dracula nebyl slizkým senilním staříkem s divným účesem ani plazivou kreaturou s délkou nehtů takovou, jako by se režisér nemohl rozhodnout, zda z něj udělá šlechtice s lidským vzhledem či polozvířecí bytost ve stylu hraběte Orloka. Šlo ve skutečnosti o zpočátku sice navenek příjemného hostitele, ale zároveň o autoritativní osobu, podivného cizího aristokrata, kterému ovšem neměl Jonathan kromě svého nepříjemného pocitu a narůstajícího odporu k hraběti zpočátku co vytknout. Ne do chvíle, než hrabě tuto masku odložil. (V některých okamžicích dokázal tuto strohost a dominanci, přitažlivost i odpor současně postavě vtisknout v 50. letech Christopher Lee, který zároveň odpovídal svou fysiognomií knižní postavě nejvíce. Ten však navzdory své účasti asi v deseti draculovských filmech zůstal trestuhodně nevyužit, neboť prakticky všechny tyto snímky byly bláboly nemající s knihou nic společného, v jednom případě byl navrch ještě doslova zazděn i neuvěřitelně špatným režijním vedením a mizernou technickou stránkou daného filmu.) Konečně Draculův hrad nevypadal jako vstup do vězení, ale jako normální šlechtické sídlo, jehož tísnivá atmosféra byla dána polohou, opuštěností některých křídel a několik set let starým nábytkem. Zoufalý právník z něj nemohl uniknout ne díky množství padajících mříží a kouzelnému modrému ohni, ale kvůli smečce vlků, ač měl v jednu chvíli dveře dokořán. Kdyby Draculův hrad vypadal takhle a jeho majitel se choval způsobem jako v Coppolově filmu, těžko by do něj Jonathan vstoupil ,, svobodně a z vlastní vůle", ne měl-li by všech pět pohromadě. Celý film působí značně přestylizovaně a překombinovaně, jakoby se opájel svým vlastním pozlátkem. Sem tam se sice objeví nějaký dobrý okamžik, ale vzápětí je vyvážen momenty takřka perverzními, místy až jako laciné porno, které předstírá, že je uměním. Ženy jsou zde znásilňovány vlkodlakem a místo pouhé paralýzy a pro oběti nepříjemného hypnotického stavu, kterým je Dracula ovládal, a nástupu proměny v upíra až těsně před smrtí, se zde již během jeho návštěv jako polonahé poloupírky za trapného extatického vzdychání svíjejí na postelích. Řada scén tak vyznívá hloupě až komicky. Sexuální podtext ve Stokerově románu přítomen jistě je, minimálně v onom kousnutí do hrdla, nicméně nikoli představen způsobem tak explicitním jako pornografické časopisy ve výkladních skříních dnešních novinových stánků. Je-li Coppola tak dobrý režisér, jak se o něm tvrdí, měl by vědět, že méně je někdy více, že romantika má silnější náboj v náznaku, větší strach vzbuzuje nebezpečí pouze tušené a ticho je někdy působivější než dramatická hudba. Režisér se snaží překopáním námětu Stokerovy knihy vytvořit silný a dojemný příběh o věčné lásce, avšak právě ona neustálá redukce lásky a jakýchkoli ušlechtilejších citů na sex a chtíč jej činí vrcholně nevěrohodným a plytkým. Divák se tak nedokáže s postavami ztotožnit, věřit jim, fandit jim, mít je rád, nebo o ně mít strach, a výsledným efektem je pouze čím dál více narůstající nuda a pocit, že nedržíte v rukách kvalitní dílo, nýbrž brakovou červenou knihovnu či hloupý, lechtivý gotický román, jakým se v Nothangerském opatství vysmívá Jane Austen. Korunu pak snímku nasazuje stupidní závěr. Snad kdyby film neměl název Dracula Brama Stokera, který pokládám skoro až za nehoráznou drzost tvůrců (a vzhledem k tomu, jak málo lidí dnes čte, i za nebezpečný zvyk filmařů prznících běžně také další autory jako Vernea, Dumase, Tolstého apod.), možná by si zasloužil o něco lepší ohodnocení. Ačkoli ani tak by nebylo nikterak vysoké, protože jde ve skutečnosti jen o bombastický, vizuálně pompézní a emočně zcela sterilní kýč. Musím souhlasit s uživatelem POMO: dokonalé vítězství formy nad obsahem. V jistém smyslu vlastně Coppola vskutku předběhl svou dobu, neboť se mu již téměř před 30 lety podařilo natočit právě ten typ povrchní konzumní zábavy a popcornového blockbusteru, jaké frčí dnes. O tom ostatně svědčí i zdejší přehnaně vysoké hodnocení, o které z tohoto důvodu film nejspíš jen tak nepřijde. Pro mne byl Coppolův Dracula obrovským zklamáním a osobně dám přednost knize. A když zpracování knižní předlohy, tak navzdory ne zcela šťastně vybranému představiteli Draculy raději většině zdejších uživatelů neznámou britskou verzi z roku 1977, která je až na pár detailů nejvěrnější adaptací, jakou jsem až dosud viděla, a která mne navzdory 2,5hodinové stopáži dokázala vtáhnout do příběhu. I československá divadelní inscenace pro televizi z roku 1970 je poměrně dost věrná předloze a svou atmosférou dosaženou naprosto minimálními prostředky strčí Coppolův snímek i s celou jeho parádou do kapsy. Navíc má jednu z nejlepších Lucy. A pokud už nějakou velmi volnou romantickou gotickou variaci na draculovské téma, pak snímek s Frankem Langellou z roku 1979, který má dobrou atmosféru, hlavního představitele působícího opravdu jako nelidská, charismatická i nebezpečná bytost, skutečnou chemii mezi ním a hlavní hrdinkou a milostnou scénu s daleko většími grády, než jaké nabízí otevřená erotika Coppolova snímku. A na rozdíl od něj je vkusný. Abych pouze nekritizovala, jednu hvězdičku přece jen udělím, částečně za těch pár zachovaných momentů z knihy, ale především za některé výtvarně zajímavé prvky (paradoxně ne za ty ve vypjatých scénách či bizarní kostýmy, ale naopak za některé jednoduché v těch normálních), které byly opravdu pěkné a nápadité. Bohužel vizuální stránka a dobrá kamera ještě nedělají dobrý film, na to musí mít daný počin hloubku, obsah a ducha. Stejně tak natočit kvalitní adaptaci znamená zachytit charaktery postav, myšlenku, smysl i atmosféru díla. A to se zde podle mého názoru nepodařilo. () (menej) (viac)