Nepriateľ pred bránami

Napětí a přiměřenou dávku válečného dobrodružství umí Annaud divákovi předložit, nicméně dojem autenticity z jeho válečného velkofilmu přes zjevnou snahu a evidentně slušný rozpočet nemám. Je to takový ten poněkud naivní film natočený o cizí zemi a historických událostech, na které se filmový štáb dívá z velké dálky a bez schopnosti a ochoty opravdu jim porozumět. Jude Law na mě při nejlepší vůli nepůsobí jako slovanský kluk ze Sibiře a vůbec ta "ruská" část hrdinů působí tak nějak cizorodě. Přestože potenciál měl Nepřítel před branami větší, je to slušná válečná podívaná se spoustou hereckých hvězd na plátně. Celkový dojem: 75 %. (23.10.2010)

Soundtrack James Horner: 1. River Crossing to Stalingrad ,2. The Hunter Becomes the Hunted ,3. Vassili's Fame Spreads ,4. Koulikov ,5. The Dream ,6. Bitter News ,7. The Tractor Factory ,8. A Sniper's War ,9. Sacha's Risk ,10. Betrayal ,11. Danilov's Confession ,12. Tania (End Credits) , (16.05.2011)

Hlavně za ten úvod.. Až hrozivě nejednoznačné charisma a sakra velký ranec charismatu Juda Lawa dělá z každého kousku, ve kterém se v první dekádě nového tisíciletí objevil, velký zážitek. Škoda, že v posledních letech nedostal nabídku, která by byla nějak zvlášť zajímavá. Ač některým v roli oslavovaného ruského ostřelovače tenhle Angličan úplně typově neseděl, mně jo, stejně jako typicky úsporný Ed Harris se svým podmanivým charismatem, ač kope za ty zlé. A rovněž Rachel Weisz, ač v téhle chladné stalingradské bitvě není nabízený milostný trojúhelník nějak zajímavě dotažený. Tyhle tiché zabijáky čeká vítězství nebo rychlá smrt. Když jde o popravu vysokých důstojníků, o to lépe. Náš hrdina se v téhle špinavé válce ocitl mezi hromadou mrtvol. On a politický komisař s tváří Josepha Fiennese. Oběma vystřílel cestu k dalším dnům, vzápětí se tak z něho stal ideální hrdina válečné propagandy. Dokud na scénu nenastoupí jiný lovec. Nepřítel před branami je hlavně komorní válečný kus, ač startuje velkoryse pojatou úvodní sekvencí. Krvavý přechod ruských sil se musí líbit, ač není tak dokumentárně autentický nebo drasticky lstivý jako Spielbergův start Ryana. Druhá polovina je věnovaná plížení polorozbořenými továrnami, kde někde číhá nebezpečný cíl. I tahle soukromá válka má něco do sebe. I když je místy sterilní a místy zdlouhavá. Rušivá je dle mého i zvolená angličtina. Celkově je to ovšem slušně odmakané na všech frontách, do průměru bych proto tenhle kus rozhodně neposílal. (01.04.2016)

Začátek filmu je velice podařený a může se nám zát, "že tohle bude fakt nářez." Bohužel opak je pravdou. Příběh je jako celek velice chatrný, ba spíše připomíná větší množství pospojovaných povídek na stejné téma nebo, a to možná spíše, krátký příběh natažený do dlouhého filmu. Což je na druhou stranu škoda, protože tvůrci mohli vytěžit daleko více. (02.06.2005)

"Je mi jedno, že jste obětoval polovinu mužstva. Obětujte i tu druhou! Nebo i sám sebe." Co já pamatuju, tak to tenkrát u Stalingradu bylo ostrý. Němci mrzli, Sověti hladověli a propaganda frčela na plný obrátky. Ten úvodní boj byl masakr. Fakt bych tam nechtěl být a to ani na jedný straně. Válku totiž nemám rád, ale jsem velkej sportovní fanda. A souboj geroje Vasilije s hvězdou Königem beru jako sport. Sport adrenalinovej a přitom taktickej, kterej mě opravdu bavil, i když se odehrával v depresivně zmrzlým bahně. I v takovým prostředí se nakonec našla trochu zábavy, o kterou se postarali "motivátor" Chruščov, politruk Danilov a odstřelovač Kulikov. Asi ten svůj pacifismus trošku přehodnotím a zkusím trefit letícího komára do oka na 200 metrů, aby měl Vasja nějakou konkurenci. (19.01.2022)