Nepriateľ pred bránami

Čtvrtá hvězdička jde na vrub mojí představivosti, kdy Ed Harris Rusákům nakopal сраки! A taky za tu nostalgii, kdy jsem v Unreal Tournamentu, na mapě Two Towers zažívala snajprdské orgie: Headshot! Godlike!! WICKED SICK!!! Jó, to byly časy, proč je nevrátit? Udělám si masakrózní Vánoce, ať si psychologové, sociologové a všichni moralisti políbí konečníky :-P. 71% (20.12.2010)

V tomto období sa vojnovému žánru darilo a vznikalo mnoho jeho kvalitných predstaviteľov a síce Nepriateľ pred bránami vyzerá na prvý pohľad výborne, bitka o Stalingrad a sniperská tématika ma vždy veľmi bavili, ale v tomto prevedení mi to až tak dobre nesadlo. Úvodná dvadsaťminútovka je perfektná, príchod na front a sovietsky útok, všetko to pôsobí správne beznádejne, vedenie je kruté a k tomu prvý Zajcevov hrdinský čin, ktorý ho predstaví v tom najlepšom možnom svetle, ale následne to až príliš rýchlo upadne. Zlé to určite nie je, stále si to drží tú mierne nadpriemernú úroveň a tak som sa nenudil ani na okamih, len jednoducho tématika špičkového odstreľovača v Stalingrade tu nie je vôbec využitá a až príliš rýchlo sa začne sústrediť na súboj dvoch elitných odstreľovačov, ale ten si ma moc nezískal. V celom zvyšku filmu sa už vlastne nenájde ani jedna konkrétna scéna, na ktorú by sa dalo dlhšie spomínať. A veľkým sklamaním je aj to, že film je až moc postavený na vzťahoch postáv, ktoré síce sú samy o sebe zaujímavé, ale práve tie ich vzťahy ma vôbec nezaujímali. A pritom je tu toľko dobrých hercov, Jude Law mi v hlavnej úlohe sadol až prekvapivo dobre, charizmatický Ed Harris ako jeho hlavný súper, ale aj Joseph Fiennes, Rachel Weisz a Bob Hoskins, ale romantická línia a podivné priateľstvo s politrukom ma absolútne nezaujímali a zaberajú dosť veľký priestor. Skôr si ma získal vzťah nemeckého odstreľovača a chlapca, alebo krátka časť s Ronom Perlmanom, ktorý mi v spoločnosti hlavného hrdinu ako jediný vyhovoval. Sklamaním je aj akcia, celkovo je skvelo natočená a odohráva sa vo výbornom prostredí, ale mňa bavila výhradne len tá z úvodnej dvadsaťminútovky, všetko následné je len úplne obyčajné, aj keď nejaký ten trochu napínavý moment sa predsa len nájde. Režijne je to kvalitná práca, síce ma prekvapuje, že to dostal na starosti práve Jean-Jacques Annaud, ktorý točil úplne iný typ filmu, ale zvládol to výborne, rovnako nesklame ani technická stránka a výprava. A sadla mi aj hudba. Takže celkovo som trochu sklamaný, za čo môže hlavne slabší scenár, ale inak Nepriateľ pred bránami určite nie je zlý film, kladov má dosť a raz za pár rokov dostanem chuť si ho pozrieť, aj keď hlavne kvôli tej úvodnej fáze. 66% (07.02.2012)

Poměrně chladný příběh špičkového ostřelovače sice Annaud prokládá pro něj typicky monumentální a do detailu propracovanou výpravou, avšak samotné válečné řádění není tak realistické a tak bombasticky natočené aby vtrhlo diváka do děje a příběh dvou elitních sniperů je v druhé polovině až nepříjemně sterilní a zdlouhavý v mnoha pasážích. Rovněž neustálá přítomnost anglického jazyka v tak východním konfliktu, jakým bitva o Stallingrad je, je neuvěřitelně rušivý. Potěší výborný Ed Harris, dostatek krve a několik úchvatných sniperských přestřelek, ale jinak vzhledem k marketingové kampani a veškerého hašteření a povyku kolem pouze průměrná žánrovka. (07.05.2005)

Hlavně za ten úvod.. Až hrozivě nejednoznačné charisma a sakra velký ranec charismatu Juda Lawa dělá z každého kousku, ve kterém se v první dekádě nového tisíciletí objevil, velký zážitek. Škoda, že v posledních letech nedostal nabídku, která by byla nějak zvlášť zajímavá. Ač některým v roli oslavovaného ruského ostřelovače tenhle Angličan úplně typově neseděl, mně jo, stejně jako typicky úsporný Ed Harris se svým podmanivým charismatem, ač kope za ty zlé. A rovněž Rachel Weisz, ač v téhle chladné stalingradské bitvě není nabízený milostný trojúhelník nějak zajímavě dotažený. Tyhle tiché zabijáky čeká vítězství nebo rychlá smrt. Když jde o popravu vysokých důstojníků, o to lépe. Náš hrdina se v téhle špinavé válce ocitl mezi hromadou mrtvol. On a politický komisař s tváří Josepha Fiennese. Oběma vystřílel cestu k dalším dnům, vzápětí se tak z něho stal ideální hrdina válečné propagandy. Dokud na scénu nenastoupí jiný lovec. Nepřítel před branami je hlavně komorní válečný kus, ač startuje velkoryse pojatou úvodní sekvencí. Krvavý přechod ruských sil se musí líbit, ač není tak dokumentárně autentický nebo drasticky lstivý jako Spielbergův start Ryana. Druhá polovina je věnovaná plížení polorozbořenými továrnami, kde někde číhá nebezpečný cíl. I tahle soukromá válka má něco do sebe. I když je místy sterilní a místy zdlouhavá. Rušivá je dle mého i zvolená angličtina. Celkově je to ovšem slušně odmakané na všech frontách, do průměru bych proto tenhle kus rozhodně neposílal. (01.04.2016)

"Je mi jedno, že jste obětoval polovinu mužstva. Obětujte i tu druhou! Nebo i sám sebe." Co já pamatuju, tak to tenkrát u Stalingradu bylo ostrý. Němci mrzli, Sověti hladověli a propaganda frčela na plný obrátky. Ten úvodní boj byl masakr. Fakt bych tam nechtěl být a to ani na jedný straně. Válku totiž nemám rád, ale jsem velkej sportovní fanda. A souboj geroje Vasilije s hvězdou Königem beru jako sport. Sport adrenalinovej a přitom taktickej, kterej mě opravdu bavil, i když se odehrával v depresivně zmrzlým bahně. I v takovým prostředí se nakonec našla trochu zábavy, o kterou se postarali "motivátor" Chruščov, politruk Danilov a odstřelovač Kulikov. Asi ten svůj pacifismus trošku přehodnotím a zkusím trefit letícího komára do oka na 200 metrů, aby měl Vasja nějakou konkurenci. (19.01.2022)