Nepriateľ pred bránami

Podle mě nejhorší Annaudův film (neviděl jsem zatím pouze Milence a Dva bratry a Hlavičku). Nejen že je to strašlivě utahaný, ale navíc ještě mi to přišlo i hloupý a ani děj není nijak zajímavej (a to i když pominu, že je to dlouhý jak nejdelší špageta na světě). Zajímalo by mě, co si to vlastně vzalo z té knížky a jak daleko je to od skutečnosti. Ještě jednu malou drobnost. Nepřijde vám to trhlý, že knížky a filmy a dokumenty o Rusech a dalších Slovanech a Němcích a o Asiatech NIKDY netočí ti, jichž se to týká, ale obvykle amíci nebo Britové? Ale o sobě to Američani a angláni točí téměř vždycky sami. Podle mě to o něčem vypovídá. Takže bych to možná ocenil trochu víc, kdyby na tom spolupracovali i Rusáci, i kdyby jen na plac dodávali vodku. A možná bych to ocenil ještě mnohem líp, kdyby to byl válečnej film celou dobu a ne jen unylá romance jak vystřižená z červené knihovny. (20.03.2006)

Možná jsem čekal o něco více, než bylo nakonec na plátně prezentováno. Ale přesto se mi ten film líbil hodně. I díky Limou zmiňované výpravě, která je místy opravdu monumentální. Souboj odstřelovačů je také veden napínavě a milovníci války si přijdou na své, byť těch masivních bojových scén se stovkami statistů je zde jen pár. Jean-Jacques Annaud udělá výbornou podívanou z čehokoliv. (06.08.2002)

Nepřítel před branami je typickým příkladem filmu, který má explozivní začátek, průměrný střed a výborný konec. Kdyby se rejža a asi i režisér snažili o malinko více (hercům podle mně není nic moc co vytknout), mohl z toho být takový jarní blockbuster. Jinak za začáteční scénu samotnou zvedám určitě oba place hodně nahoru. (10.03.2009)

Souboj dvou elitních sniperů v ruinách rozbombardovaného Stalingradu s dokonalou, takřka až hrůzostaršnou, výpravou a skvělými herci. Jude Law i Rachel Weisz byli příjemně civilní, avšak veškerou pozornost si získává Ed Harris, který tím nacistickým ostřelovačem prostě je. Nebýt poslední uloudané půlhodiny a závěrečného přílišného hraní na city, byl bych maximálně spokojen. Jean-Jacques Annaud ukázal, že ani válečné drama mu není cizí. 75%. (30.05.2005)

Hra na schovávanou kočky s myší. Ruský mladík z Uralu jako hrdina ruské Rudé armády proti německému válečnému hrdinovi ostříleného mnoha boji. Skvělá režie s úžasnou výpravou, která ve správných okamžicích umí přitlačit na pilu a předvést velké věci.Co se týče věrohodnosti, o něčem by se dalo zapochybovat, ale jako celek a hlavně v jednání lidí pod tlakem jde o věrohodný film. Některé scény se rozhodně musí stát pro každého diváka nezapomenutelnými jako např. příchod budoucího hrdiny Rudé armády do válkou postiženého Stalingradu a přímo do první linie, kde jeden dostane zbraň a druhý náboje.. Ruská povaha se vším všudy a když se někdo zkusí vrátit? Do kulometu se náboje vždycky najdou... Dobrou zábavu. (11.07.2004)