Réžia:
Francis Ford CoppolaKamera:
Gordon WillisHudba:
Nino RotaHrajú:
Marlon Brando, Al Pacino, James Caan, Richard S. Castellano, Robert Duvall, Sterling Hayden, John Marley, Richard Conte, Al Lettieri, Diane Keaton, Abe Vigoda (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Dráma z prostredia mafie Krstný otec, nakrútená podľa rovnomenného románu Maria Puza, patrí medzi prelomové diela tzv. Nového Hollywoode. Príbeh newyorskej mafiánskej rodiny, na čele ktorej stojí don Vito Corleone (Marlon Brando), sa odohráva v rokoch 1945 - 55 a zaznamenáva prudký rozmach organizovaného zločinu po skončení 2. svetovej vojny. Film získal 3 Oscarov - za najlepší film, scenár podľa predlohy a mužský herecký výkon v hlavnej úlohe pre Marlona Branda. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (2 088)
„Až tak veľmi zase neodpúšťam.“ Už to predsa len trochu zostarlo, ale ono retro to bolo už v dobe premiéry, keďže film vznikol v r. 1972, ale odohráva sa v 40. a 50. rokoch 20. storočia. Pokusy o akčné scény sú mierne úsmevné a Al Pacino je divný (dostal ma až v dvojke a trojke), ale inak výborný a v dobrom doslovný prepis perfektnej Puzovej knihy (až na vedľajšiu flashbackovskú linku, ktorú Coppola rafinovane vynechal a megarafinovane ju zakomponoval do dvojky, čím z nej zrejme urobil lepší film, než akým by bola bez nej). Jednotka je klasické dielo o rodine a rezaní hláv. Síce "len" konských, ale ľudia v tomto svete končia spravidla ešte horšie. Vynikajúce herecké obsadenie. Cholerický Caan, verný Duvall a samozrejme Marlon Brando, najsilnejší dojem na mňa však urobil geniálny Lenny Montana ako strašidelný zabijak Luca Brasi. Tomu by som hneď natočil spin-off. Hrsť legendárnych scén (posteľ, nemocnica, pomaranče). Už tá prvá scéna! Rozpočet 6 miliónov, celosvetová tržba 245. To sa komentuje samo. Ale ak máme veriť seriálu The Offer, natáčanie (a veci, ktoré sa diali pred prvou klapkou) bola snáď ešte väčšia gangsterka, než samotný film. ()
Teprve stříbrné plátno mi konečně umožnilo pocítit velikost tohoto skvostu, který mi v omezené a mělké ploše televizní obrazovky přišel vždy jaksi rozvláčný a bez hloubky některých dalších Coppolových děl. Byl to, samozřejmě, omyl. Kmotr je neobyčejně robustní epikou, ryze narativním filmem, jehož monumentálnost je plná jemných detailů a scén vystavěných s architektonickou precizností (způsob, jakým režisér mistrně kombinuje různé složky vypravování, aby umocnil intenzivní napětí, je jedinečný). Nelze ho konzumovat po částech, nelze u něj vypnout pozornost. Coppola je intenzivní, scény do sebe logicky vplývají (prolínačkový střih není samoúčelný) a fascinující je sledovat proměny postav, které jakoby s filmem stárly a radikálně se vnitřně přetvářely. Kmotr je "film-život", radikální manifest fiktivního času, který svou sevřeností a silou dokáže zcela ovládnout ten aktuální. Podmanivý, kontemplativní zážitek, který to plátno velké skutečně potřebuje. ()
Francis Ford Coppola přivedl na svět mnoho skvělých snímků, ale svým přepisem románu Maria Puza vytvořil dílo, které patří mezi stěžejní filmy světové kinematografie. Ponechám stranou skvěle typově zvládnuté obsazení herců i jejich geniální empatické výkony, ponechám stranou dokonalou filmovou kameru a obrazové ztvárnění odkazující na to nejlepší z tradice italského neorealismu, jak je to je v americkém filmu možné, jakož i skvělou filmovou hudbu a úžasný vypilovaný scénář (zvláště pointa hrůzně očistného prozření Michaelovi manželky skrze otevřené dveře sledující scénu iniciace nového kmotra je dokonalá) a zaměřím se na vyznění celého filmu. Jistě, je to mafiánská sága a přesvědčivě diváka vtáhne do zákonitostí tradičního rodového světa italské diaspory v USA. Čím nám ale podává svědectví o současném životě v Americe a možná i u nás? Konfrontací tradičního rodového zřízení s pevnou ústřední rolí muže, se všemi jeho bariérami sexismu, rasismu, pokryteckého, byť hlubokého křesťanství, skrytého násilí a touhy po moci a penězích v nás, nevypovídá tento film spíše než o rodině Corleonových o nás samých? Vždyť i my jsme takoví, v kruhu rodinném milí a spořádaní vzorní občané milující své blízké, mimo tyto vazby však je mnohá z našich iniciativ jdoucí proti zájmům celku označována pouze jako NAŠE VĚC ... Cosa Nostra... Kongeniální filmové dílo! ()
Klasika, která spíše než emocionálně, zaujme odkrýváním fascinujícně vykresleného světa newyorské mafiánské rodiny a studií její postav. Skrze elegantní filmařinu která nikam nespěchá, protože si chce odevzdaně vychutnat každý kousek příběhu. Hereckým výkonům vévodí neskutečný Marlon Brando s kreativními detaily v projevu, které dělají jeho postavu až magneticky zajímavou. Vznešeně pojmutý a uvnitř smutný portrét lidí s pokřivenými ideály, kterých jedinou nefalešnou hodnotou je rodina. A o jejím rozkladu, protože ne vždy platí pravidlo “jaký otec, takový syn”. Mojí nejoblíbenější pasáží (vedle všech scén s Brandem) je překvapivě ta romantická a jediná vysloveně hezká v celém dlouhém filmu - namlouvání italské venkovanky Al Pacinem a projev úcty k jejímu otci. ()
Po přečtení knihy jsem si řekl, že nikdo nemůže natočit film, který by alespoň vzdáleně navodil tu atmosféru, jakou jsem prožíval u stránek knihy. Proto jsem film ignoroval až do včerejška - cca 30 let ! Ten noční zážitek jen potvrdil, jak moc jsem se celou tu dobu mýlil ! Skvělý film, který se naprosto právem stal klasikou. Ze všech nej... bych si dovolil vyzvednout výkon Marlonda Branda - opravdu nezapomenutelný zážitek ! ()
Galéria (400)
Zaujímavosti (340)
- Štúdio zámerne nepustilo pred premiérou filmu na verejnosť žiadne fotografie Marlona Branda (Vito Corleone) v kostýme a s mejkapom. (Dado)
- F. F. Coppola do role Vita (Marlon Brando) odmítl obsadit Orsona Wellese. (GreatestFan)
- Vůbec prvním hercem, který byl do filmu obsazen, byla Diane Keaton. Herečka zaujala režiséra Coppolu ve svém filmovému debutu Milenci a další cizinci (1970). (jezurka42)
Reklama