Krstný otec

Asi bych po delším přemýšlení našla na Kmotrovi nějakou chybu, ale mohla bych dostat nabídku, jakou nelze odmítnout, takže to raději neudělám. Málokdy se vidí, aby film vyvolával stejné pocity jako kniha, Kmotrovi se to ale daří bez nejmenší námahy, v čemž mu navíc pomáhají skvělí herci, především s velkou slávou se navrátivší Brando. (05.07.2007)

Francis Ford Coppola přivedl na svět mnoho skvělých snímků, ale svým přepisem románu Maria Puza vytvořil dílo, které patří mezi stěžejní filmy světové kinematografie. Ponechám stranou skvěle typově zvládnuté obsazení herců i jejich geniální empatické výkony, ponechám stranou dokonalou filmovou kameru a obrazové ztvárnění odkazující na to nejlepší z tradice italského neorealismu, jak je to je v americkém filmu možné, jakož i skvělou filmovou hudbu a úžasný vypilovaný scénář (zvláště pointa hrůzně očistného prozření Michaelovi manželky skrze otevřené dveře sledující scénu iniciace nového kmotra je dokonalá) a zaměřím se na vyznění celého filmu. Jistě, je to mafiánská sága a přesvědčivě diváka vtáhne do zákonitostí tradičního rodového světa italské diaspory v USA. Čím nám ale podává svědectví o současném životě v Americe a možná i u nás? Konfrontací tradičního rodového zřízení s pevnou ústřední rolí muže, se všemi jeho bariérami sexismu, rasismu, pokryteckého, byť hlubokého křesťanství, skrytého násilí a touhy po moci a penězích v nás, nevypovídá tento film spíše než o rodině Corleonových o nás samých? Vždyť i my jsme takoví, v kruhu rodinném milí a spořádaní vzorní občané milující své blízké, mimo tyto vazby však je mnohá z našich iniciativ jdoucí proti zájmům celku označována pouze jako NAŠE VĚC ... Cosa Nostra... Kongeniální filmové dílo! (23.11.2006)

Díky úžasnému příběhu, podanému s noblesou a (svým způsobem) sympatickým postavám, zahranými špičkovými herci (Marlon Brando je už navždy Vito Corleone, Al Pacino rovněž v životní roli atd.) jsem se dokázal přenést do poválečných let, fandit celé rodině a hnusným krysám Carlovi a Turkovi přát co nejbídnější konec. Kmotr vtrhl do Hollywoodské kinematografie jako uragán a zapříčinil, že film už nebyl takový jako dřív. Dodnes můžeme filmové dějiny dělit na ty "před Kmotrem" a "po Kmotrovi". 100%. (17.03.2009)

"TRÁVÍŠ ČAS SE SVOU RODINOU? TO JE DOBŘE. MUŽ, KTERÝ SE NEVĚNUJE SVÉ RODINĚ NIKDY NEMůŽE BÝT PRAVÝM MUŽEM." Stylově temná a pietní filmová adaptace čtivé mafiánské ságy Maria Puz, v níž každý mladý muž najde odpovědi na všechy svoje otázky o životě a světě, včetně té ohledně jeho společensko/pracovního zařazení :) Film sice knihu nezbytně oklešťuje, ale činí tak citlivě a jediná významnější věc o níž přijdeme je vzestup dona Corleona, kterého se ale dočkáme v druhém dílu. Vynikající je herecké obsazení, obzvláště pak Marlon Brando a mladičký Al Pacino, který perfektně vystihl přerod Michaela v kmotra. Na imdb mě dostala tahle lakonická poznámka - Body count: 18 (including the horse). (15.07.2006)

Kmotr patří mezi světovou literaturu, je dobré si ho přečíst (možná později než v sedmnácti...), dle mého soudu jen vidět na plátně nestačí. Jeho převedení do filmové podoby je zdařilé, i když místy rozvláčné, líbily se mi pasáže ze Sicílie. Co by člověk mírumilovný nemusím žádný film, kde jsou brutální scény a násilí, proto se mi všechny gansterské filmy hodnotí velice nesnadně. U Kmotra bych si dokázala představit kratší stopáž a víc propracované jednotlivé postavy. (06.07.2014)