Krstný otec

Kmotr je gangsterské ultimátum. K tomu není moc co víc dodat. Marlon Brando je jedinečný a nepřekoná ho ani Al Pacino. A to hlavně proto, že výkon Marlona Branda je snad jeden z těch největších hereckých výkonů, co jsem ve filmu kdy vůbec zažil. Výborný od začátku do konce. Sice má film 175 minut, ale co je to v porovnání s jednou dekádou mafiánské rodiny, která je všecko, jenom ne nudná. (03.12.2012)

„Až tak veľmi zase neodpúšťam.“ Už to predsa len trochu zostarlo, ale ono retro to bolo už v dobe premiéry, keďže film vznikol v r. 1972, ale odohráva sa v 40. a 50. rokoch 20. storočia. Pokusy o akčné scény sú mierne úsmevné a Al Pacino je divný (dostal ma až v dvojke a trojke), ale inak výborný a v dobrom doslovný prepis perfektnej Puzovej knihy (až na vedľajšiu flashbackovskú linku, ktorú Coppola rafinovane vynechal a megarafinovane ju zakomponoval do dvojky, čím z nej zrejme urobil lepší film, než akým by bola bez nej). Jednotka je klasické dielo o rodine a rezaní hláv. Síce "len" konských, ale ľudia v tomto svete končia spravidla ešte horšie. Vynikajúce herecké obsadenie. Cholerický Caan, verný Duvall a samozrejme Marlon Brando, najsilnejší dojem na mňa však urobil geniálny Lenny Montana ako strašidelný zabijak Luca Brasi. Tomu by som hneď natočil spin-off. Hrsť legendárnych scén (posteľ, nemocnica, pomaranče). Už tá prvá scéna! Rozpočet 6 miliónov, celosvetová tržba 245. To sa komentuje samo. Ale ak máme veriť seriálu The Offer, natáčanie (a veci, ktoré sa diali pred prvou klapkou) bola snáď ešte väčšia gangsterka, než samotný film. (07.06.2008)

(1001) Film jsem viděla několikrát v domnění, že se na něj dívám poprvé. Mezi jednotlivými promítání jsem vždy zapomněla, že už jsem to viděla, a uvědomila jsem si to až někdy ke konci, umrtvena procesem sledování. Vlastně se tomu ani nedivím, protože jsem postupem času dospěla k tomu, že mafiánské filmy nejsou pro mě. Většinou jsou o penězích, moci a strachu ze smrti, což mě nezajímá. Postupem času jsem se naučila ocenit Alovu démonicky děsivou proměnu, která ale tkví pouze v čím dál víc vyprázdněné krutosti jeho pohledu. Na plátně ze všech individuálních postav tráví asi nejvíc času, ale přesto se k němu film/scénář/Coppola nechová jako k hlavní postavě. Mám problém s tím, že na to, jak je film celkově doslovný, tak v jeho psychologii dělá mlčenlivé skoky přes spoustu důležitých kroků, možná i důležitějších než ty, které jsou vidět. Brando mě zase tolik nehypnotizuje, jiné jeho spontánnější polohy mám raději. John Cazale se vyskytuje všeho všudy asi ve čtyřech scénách a kromě pozvání děvek na pokoj neudělá nic, z toho jsem byla zklamaná. S Diane Keaton se zametá jako s koštětem, což má souvislost s násilím páchaném na Pacinově lince. Takže bych kolem a kolem byla raději za sevřenější formát než pokus o epickou fresku. A záměrně/rouhačsky jsem použila slovo pokus, ano. (14.01.2013)

Pro spravedlnost musíme za Donem Corleonem! ,,Nestál jste o moje přátelství. Chránil Vás stát. A teď po mě chcete spravedlnost. Jednoho dne, který třeba ani nepřijde, tě požádám o službu, ale do té doby přijmi spravedlnost jako dar.“ ,,Kdo další je na seznamu?“....... Pokuď se vám aspoň trochu líbí mafiánský filmy a máte 3 hodiny času a hlavně klidu, neváhejte! Pro filmové fanoušky je to povinnost! Přestože se zde hodně mluví, tak mě ty mafiánský keci dost berou. Co je na nich zajímavýho? Nevím, snad že je autorita M.Branda cítit až do obýváku, J.Caan je všehoschopný nástupce a Al Pacino mužem činu. Neskutečné herecké výkony!!!! ,,Budeme přáteli? KMOTŘE?“ Já jsem jednoznačně pro!!!! (10.09.2006)

Klasika, která spíše než emocionálně, zaujme odkrýváním fascinujícně vykresleného světa newyorské mafiánské rodiny a studií její postav. Skrze elegantní filmařinu která nikam nespěchá, protože si chce odevzdaně vychutnat každý kousek příběhu. Hereckým výkonům vévodí neskutečný Marlon Brando s kreativními detaily v projevu, které dělají jeho postavu až magneticky zajímavou. Vznešeně pojmutý a uvnitř smutný portrét lidí s pokřivenými ideály, kterých jedinou nefalešnou hodnotou je rodina. A o jejím rozkladu, protože ne vždy platí pravidlo “jaký otec, takový syn”. Mojí nejoblíbenější pasáží (vedle všech scén s Brandem) je překvapivě ta romantická a jediná vysloveně hezká v celém dlouhém filmu - namlouvání italské venkovanky Al Pacinem a projev úcty k jejímu otci. (05.06.2022)