Krstný otec II

Nebudu tvrdit, že mé tisící hodnocení padlo na druhého Kmotra náhodou. Ne ne, nechával jsem si tento očekávaný filmový zážitek na tuto slavnostní chvíli zcela záměrně. No ale za moc to tedy nestálo. Nevím, zda-li se tak stalo kvůli přehnaným očekáváním, ale snímek mě celou dobu nedokázal vtáhnout do děje, vinou neskutečné stopáže jsem měl tendence usínat. Režie a herecké výkony jsou dokonalé, ale kdyby Coppola natočil s Al Pacinem a De Nirem tříhodinovou velmi věrnou adaptaci zasedání Parlamentu, také by to na pět hvězdiček nebylo, že ne? Šesté místo v topce se mi zdá neskutečně nadsazené. (14.12.2008)

(1958 - 1959 + 1901 - 1925) Kmotr II je v podstatě na stejné úrovni jako první část, a to takřka ve všech aspektech (atmosféra, charaktery postav, děj, hudba, herci - Pacino, De Niro = radost sledovat). Jen bych se ještě krátce zastavil u hudby, protože je to také ona, která oba dva díly posouvá k oné proslulé brilantnosti (kterou na tomto díle všichni zbožňujeme) a činí tak veškeré scény nezapomenutelnými, mrazivými, romantickými a věčnými! Hodnotím tedy stejně, ovšem v tomto případě není oněch 5* čistokrevných, něco malého a neurčitého jsem postrádal a vím, že to "něco" v prvním Kmotrovi bylo. Nechci se opakovat po ostatních uživatelích, takže to shrnu - DOPORUČUJI! Žádné chyby jsem nenašel! (30.10.2009)

Povedlo se něco zdánlivě neproveditelného. Dokonalý film dostal ještě lepší pokračování. Ano, je to nesmyslné. Je to nelogické. Ale je to prostě tak. Propracovanější, nákladnější a vystupňované do filmařských orgií nejvyššího stupně. Vždyť jen samotné mládí Vita Corleona by samo o sobě vystačilo na bezchybný film. Ještě citově napjatější a emočně naprosto strhující - bezútěšné postavení a životní bezvýchodnost mafiánského života v nostalgicky překrásném zobrazení rodiny Corleonů, která ještě nepochopila, že časy pistolníků jsou nenávratně pryč. (20.09.2004)

Druhá návštěva u Corleonů dopadla nad má očekávání, že se bude jednat jen o umělé prodloužení mafiánské ságy. Patrně díky fenomenálnímu šeptání Vita juniora jsem dospěl ke kacířské myšlence, že tohle je ještě o kousek lepší než jednička. Přesto jsou ty tři hoďky dostatečně dlouhé na to, abych stihl několikrát zazívat a nenápadně zatlačit ručičky na hodinkách směrem k závěrečným titulkům. (21.07.2011)

Místy to prostě chtělo šikovnější ruku, za tím si stojím. Jedni slintají, další jsou téměř na vrcholu blaženosti a euforie, třetí litují víc než tří hodin života a ohánějí se ostrými výrazy. Najdou se samozřejmě i tací mezi tím vším, kteří zas tolik na větvi nejsou. Mezi takové se řadím. Mafiánský opus s vybroušenými hereckými výkony, kterým vévodí do role opět naprosto ponořený Al Pacino nebo další z posledních ikon důchodcovského věku Robert De Niro. Až mi bude třeba čtyřicet, třeba si vzestup a strmý pád rodiny Corleone kompletně zopáknu. Ale nemyslím si, že nějak zásadně změním názor. (25.08.2019)