Meno ruže

Italskej spisovatel, novinář, kulturní kritik a politickej a společenskej komentátor Umberto Eco (5. 1. 1932 – 19. 2. 2016) se proslavil hned svým debutovým románem „Il nome della rosa”, kterej vyšel v jeho rodný Itálii v září 1980. Jeho první vydání v češtině pod názvem „Jméno růže” si vzalo na starost nakladatelství Odeon, jenž ho do všech knihkupectví dodalo v roce 1985. Knihu jsem samozřejmě čet a moc na mě zapůsobila její mrazivá a až temná atmosféra první poloviny 14. století. Filmová verze se stopáží 131 minut v produkci zemí Itálie/Francie/Západní Německo na sebe nenechala dlouho čekat. Její název zůstal totožnej s románem, tedy „Il nome della rosa” (v mnoha jinejch zemích se snímek dostal do distribuce pod anglickým názvem „The Name of the Rose“). Tenhle film si odbyl svou světovou premiéru v americkejch a kanadskejch kinech 24. září 1986, v Západním Německu 16. října 1986, v Itálii 17. října 1986 a ve Francii 17. prosince 1986. Do československejch kin tenhle historickej snímek dorazil 24. září 1987. Jak známo, děj knihy i filmu začíná v roce 1327, kdy do benediktinskýho opatství na severu Itálie přijíždí velice vzdělanej františkánskej mnich William z Baskervillu (herec Sean Connery) a novic Adso z Melku (herec Christian Slater). A tam na oba čekají velmi tajemný až temný kriminální události. Mnichové tohoto opatství začínají náhle umírat a do tý vší hrůzy a napětí sem přijíždí inkvizitor Bernardo Gui (herec F. Murray Abraham). Chytrej mnich William z Baskervillu celou tuto záhadu s úmrtími mnichů nakonec odhalí, ale někteří z těchto mnichů jsou inkvizitorem odsouzeni k trestu smrti upálením za údajný spolčování se s ďáblem… Film je velice věrnou kopií románový předlohy, ale je zde přeci JEDEN HLAVNÍ ROZDÍL. Adso z Melku se náhodně v kuchyni opatství setká v noci s jednou dívkou (herečka Valentina Vargas) z kruhu poddaných a pomilují se. V knize tato dívka umírá na hranici v plamenech ohně poté, co byla inkvizitorem odsouzena k trestu smrti. Ve filmu ona dívka zůstala naživu, a když William z Baskervillu a Adso z Melku na konci příběhu opouštějí na koních tohle opatství, zmíněná dívka mu lehce zamává na rozloučenou. Musím konstatovat, že tohle historický filmový dílo se opravdu povedlo! Spáchal jej skvělej francouzskej režisér, scénárista a producent Jean-Jacques Annaud (nar. 1. 10. 1943). (16.01.2024)

Edukativní klasika pro ne čtenáře. Zpočátku nedůvěra, nakonec téměř nadšení. Velmi pěkně natočeno, na to, že je to z roku 1986. Trochu hepyš je, že tu růži nespálili a nesympatický inkvizitor Salieri se napíchnul na vidle. Ta dívka si to zasloužila, za to co předvedla v kuchyni. Životní zážitek mladého františkána (nevlastního bratra Robina Hooda). A taky poučení, že ne vždy je třeba vystavovat na odiv svůj vysoký intelekt. Zainteresovaní  herci v pořadí, jak píšu o jejich postavách : F. Murray Abraham, Valentina Vargas, Christian Slater a Sean Connery. (19.01.2024)

Sherlocka Connery hned zařazuji do seznamu nejvtipnějších detektivů. (22.07.2024)

V dnešnej dobe filmovej tvorby je fascinujúce pozorovať, ako sa mení prístup k vizuálnemu zobrazeniu. Spomínam si na scény, kde mesačný svit dopadal na šikmé podložie starého opátstva, vytvárajúc drsnú a tajomnú atmosféru. Toto nebolo výsledkom počítačových trikov, ale skutočného natáčania v reálnom prostredí. Cítiť chlad zimy priamo zo záberu, vidieť, že hercom sa naozaj parí z úst - to je tá autentickosť, ktorá dnešným produkciám často chýba. Napríklad v seriáli Hra o tróny bolo zobrazenie zimných scén až tragicky neautentické a nie len  zimných.Je zaujímavé, no zároveň znepokojujúce sledovať, ako sa súčasná filmová tvorba posunula k nadmernému využívaniu počítačom generovaných efektov. CGI sa používa takmer všade, často aj tam, kde to nie je potrebné. Tento trend vedie k tomu, že v blízkej budúcnosti môžeme očakávať filmy, kde živí herci už nebudú vôbec potrební. Táto tendencia oberá filmy o ich prirodzenú krásu a autentickosť, ktorú dokáže zachytiť len reálne prostredie a skutočné herecké výkony. (14.09.2024)