Bitka na Neretve

Uz som videl Bulajicovu Sutjesku a teraz padla volba na Bitvu na neretve. Vyborny vojnovy film, ktory siel aj v cs. kinach a vtedy to bol teda boom a ne ze ne. Perfektne vojnove sceny, este lepsie dialogy, masakrozne sceny, k tomu legenda svetovej kinematografie ako Orson Welles /Obcan Kane, Malpertuis, Dama ze sanghaje/, slusny Franco Nero, dokonca aj Curd Jurgens a prorezimny Sergej Bondarcuk tu hrali. Juhoslaovanski herci mi uz toho az tak vela nehovoria : 100 % (28.03.2017)

Nejdrazsi jugoslavsky film predevsim zaujme zajimavym mezinarodnim hereckym obsazenim. To pusobi skoro jako rarita, v zemi vychodniho bloku. I pres delku film udrzi divakovu pozornost a i kdyz se valecne sceny nemou rovnat se sovetskymi filmy te doby... Bitva o Neretvu umi zaujmout i divaka, ktery valecnym filmum neholduje. (04.05.2022)

Výpravný jugoslávský válečný film o klíčové bitvě Titových partyzánů s Němci, srbskými četniky a Ustašovci na Neretvě 1943. Potěší i obsazení Yula Brynnera za pyrotechnika, Sergeje Bondarčuka za dělostřelce, Orsona Wellese za senátora četniků a Franca Nera za italského antifašistu. Film je to silný a nejvíce v poslední třetině, obzvláště scéna zpívání raněných v kostele za zvonění zvonu a za rachotu blízké bitvy, nebo boje a loučení obětované jednotky partyzánů na kopci v závěru s jedinou ženou v oddíle. O vítězství rozhoduje často morálka, tu Jugoslávci bojující za vlast a o holé životy měli. Ukázky:http://www.youtube.com/watch?v=vwuOMeZVpeY&feature=related a http://www.youtube.com/watch?v=qDs2clDYGu0 (16.10.2011)

Výběr známých srbských herců, společně s několika zahraničními hvězdami v dílčích úlohách, se účastní velkoformátové rekonstrukce bojů u řeky Neretvy v počátku roku 1943, kde se partyzánská vojska tvrdě, oddaně a nakonec vítězně bránila obkličující síle německých nacistů ve spojení s italskými fašisty, chorvatskými ustašovci a srbskými četniky. Naznačené, stručné osobní příběhy (plné emocí) mezi Titovými válečníky (muži i ženami) však – v rámci akčního žánru – ustupují spektakulární podívané v podobě válečných efektů, precizního vyobrazení jednotlivých akcí, šarvátek, bombardování, postupů i neočekávaných manévrů z obou stran, věrnosti i třeba co se týče jazykové stránky nebo autentických válečných zbraní, vozů, tanků, kanónů. Přes délku zamrzí, že snímek nedokáže být strhující po celou dobu sledování a divák (pokud se nerozhodne vnímat rytmus díla jako velmi přesný až muzikální) tudíž může pochybovat, zda se za žánrovou a ideologickou stránkou pojetí (tendenčního prorežimního) skrývá i nějaký univerzálnější režijní záměr (tak jako třeba ve filmech s válečnou tematikou Miklóse Jancsóa). V tomto směru je pozoruhodný poslední záběr filmu, který nezáměrně symbolicky předesílá, co se pak, po bitvách, vítězstvích a slavnostech, dělo v historii dál: lid kráčí do dáli, jež je na horizontu zahalena pouze šedavou mlhou. (03.01.2013)

Nejmonumentálnější jugoslávský partyzánský film, tříhodinový opus, dokumentuje události Čtvrté německé ofenzivy roku 1943 na území nynější Bosny a Hercegoviny. Díky nebezpečnému manévru na řece Neretvě přelstí partyzáni nepřítele a donutí jej stáhnout se do zálohy. Spektakulární podívaná staví na nepřetržité záplavě bitevní vřavy, dramatických a tragických situacích i zástupu jugoslávské herecké elity, kterou doplňují hvězdy zahraniční. Mezi nimi vynikají Yul Brynner v roli jugoslávského ženisty a Franco Nero jako italský důstojník sympatizující s partyzány. Postava Tita zde nevystupuje. Budoucí maršál je přítomen pouze jako neotřesitelná autorita, autor písemných rozkazů, které jsou „svaté“. S patosem zobrazené hrdinství partyzánů čelících technické i početní přesile vzbuzuje obdiv a respekt. Muži a ženy bojují za ideály, svobodu a revoluci a v nelehké situaci s sebou převážejí i tisíce raněných. Přes četné ztráty se jugoslávský lid vydává na cestu ke svobodě. Režisér Veljko Bulajić natočil o sedm let dříve další slavný partyzánský velkofilm, Kozaru. (31.08.2013)