Otvorené more

Nejdřív: „Ty ses vyčůral do vody, ty prase!“ a pak: „Vymočím se do vody, alespoň nám bude tepleji..“ Holt, situace na moři se mění každou minutou.. Neotřelý námět a nedigitální žraloci, kterým jak zjistíte při závěrečných titulcích, opravdu leží podmořské fotografování v žaludku - tím výčet pozitiv končí. Instruktor potápění je geniální matematik, kameraman má sice smysl pro detail, ale trpí Parkinsonovou chorobou, už tak divně vedené rozhovory na hladině zabíjí otřesný dabing a film se vleče takovým způsobem, že si přejete, aby bylo moře co nejdříve zavřené. Nezbývá než politovat ty prosolené a rozmočené herce, kteří museli mít bříška prstů jak kostelní varhany.. (18.08.2010)

Toto je film o poriadne nepríjemnej situácii, v ktorej sa môže človek ocitnúť. Dvaja ľudia uprostred otvoreného oceánu. Bez lode, bez telefónu, bez vody a stravy... koľko to vydržia? Režisér Chris Kentis to natiahol na 79 minút. No v jeho podaní je to veru moc. Pretože sa vôbec nevenuje nejakému bližšiemu priblíženiu charakterov dvojice hrdinov. To by tomuto filmu dodalo aspoň akúsi hĺbku. Takto je to len zbytočne naťahovaná záležitosť, ktorá by sa dala rozpovedať za 25 minút. "Open Water" je dosť nudný filmík. ** (23.01.2008)

Byla to celkem nuda, ale kdyby se vystřihla první půlka a pár blbých scén a dialogů, byla by to skvělá čtyřicetiminutová ukázka jak budovat hrůzu a napětí, protože např. scény s obrysy žraloků nebo s medúzy jsou opravdu působivé a vzbuzuje ve vás natolik mrazivý pocit, že už vodu možná nebudete chtít v životě vidět. Takhle je to ale jenom nudný film s dvěma nebo třemi vynikajícími scénami, což navíc potvrdí konec, který si každý domyslí ještě před začátkem filmu (tedy pokud zná událost podle které byl film natočen). (17.11.2004)

Mám rád filmy, ktoré sú natočené autenticky a aj filmy, v ktorých sú postavy v štádiu, kedy ide riadne do tuhého a prechádzajú si rôznymi psychickými terormi. Keď nájdem film, v ktorom sa tieto dve veci spájajú, som nadšený, avšak snímok "Otvorené more" nie je filmom, z ktorého by som skákal radosťou. Ba naopak, ten film je zlý po takmer všetkých stránkach. Sklamalo ma nielen to, ako sa tu pracuje s atmosférou, ale najmä to, že autenticita je spracovaná veľmi zle a všetka psychológia filmu je absolútne otrasná (akoby nestačilo, že už herci za veľa nestoja). Ako pozitívum beriem to, že aj po troch rokoch si spomínam na určité momenty (to sa mi často nestáva), aj keď popravde neviem, či práve kvôli tomu, že boli nejaké silné a nezabudnuteľné. (26.02.2019)

Film bez speciálních efektů začíná prostě. Po letmém seznámením s hlavní dvojicí, která se rozhodne na poslední chvíli pro dovolenou s potápěčskými kurzy, přichází děsivě reálné zauzlení. Nesmyslnou chybou vedoucích kurzu se oba ocitají na otevřeném moři, zanecháni svému osudu. Nejprve je to sranda, pak podivná náhoda, korunovaná psychickými změnami chování. Nic moc toho o nich nevíme, tvůrci nám jednoduše předkládají, jaké by to bylo, kdyby.. Film nabízí několik vrcholných momentů (náhlé usnutí z únavy, noční scéna), na působivější komorní drama ale režisérovi chyběly kvality. Ultralaciný snímek, realistické herectví, digitální kamera, dokumentární ladění. Člověk ve stresu dělá nečekané věci, v apatii pak třeba nechá mrtvého partnera napospas moři. Ocenit lze tedy zejména to, jak zdárně tvůrci vykreslily "všechny" fáze (např. hledání viníka, potřeba uvolnění úzkosti) zákonitosti psychické krize. Zajímavý vývoj ale přerušují přibývající žraločí zuby, přičemž děsivější byla právě ona reálná zápletka. Jen já, partner a nekonečná voda!! (04.01.2007)