Grázli

Od filmu od Andersona sem nic moc necekal a taky sem nic moc nedostal. Wilson a Wilson jsou sice sympataci, ale prekvapilo me, ze je Anderson vic nevyuzil a neudelal z nich bratry. Jinak pribeh je takovej nijakej, de to skoro od nikud nikam, v desne poklidnym tempu, nenudi to, nebavi to, jen obcas se povede nejakej vtipek. A cely je to navic nic moc natoceny. Takze slabsi 3*. (25.01.2009)

Přestože tento snímek ještě nedosahuje kvalit Života pod vodou, je z něj jasně cítit typický andersonovský humor, jež je založen na nadsázce, nadhledu a pořádné dávce praštěnosti hlavních hrdinů. Ná scénáři Wes Anderson pracoval, tak jako i u dalších svých filmů, s Owenem Wilsonem. Mark Mothersbaugh jako hudební skladatel se velkou měrou podepsal pod celkový výsledek nejen tohoto filmu, ale i všech dalších, které Anderson režíroval. 75% hvězdiček (02.07.2009)

"Z které části Mexika jsi ??" - "Z Paraguaye !!" ;) Režiséra Wese Andersona lze bezesporu považovat za opravdu velmi osobitého vypravěče, což dokazuje i jeho nezávislá prvotina, která filmovému světu představila bratry Wilsonovy, které jsem doposud společně v jednom projektu nikdy neviděl, a jejich hereckou účast tak vnímám jako veliký bonus, nicméně je také opravdu velmi zajímavé sledovat, jak se Anderson vyvíjel jako filmař, minimálně několik rysů tolik pro něj typických jistě rozpoznáte, ať už pohrávání si s absurditou a nadsázkou, která je zde ještě posílena velmi zajímavým hispánsky laděným soundtrackem Marka Mothersbuagha, či velmi pomalé tempo vyprávění.. Naopak ten obdivovaný Andersonův cit pro naprosto vycizelovaný magický vizuál v Bottle Rocket raději nehledejte, protože při srovnání například s jeho poslední peckou Moonrise Kingdom byste mohli být opravdu dost překvapeni !! Ačkoliv Grázlové nenabízí, ostatně jako většina Andersonových filmů, žádný ohňostroj gagů či vtípků k popukání, tímto snadno čitelným typem komedie Bottle Rocket skutečně není ani náhodou, velmi příjemně se u něj však s úsměvem přes celou tvář pobavíte, a když tu partičku neuvěřitelně lidských magorů doplní ještě jako vždy výborný James Caan, jsem naprosto spokojen, s hereckými výkony totiž tento snímek stojí a padá, Anderson si je dobře vědom, jak snadno by celkové vyznění mohlo sklouznout od toho geniálně civilního absurdna k trapnosti, a nutno říci, že k žádnému z herců nemám výhrad, nicméně stále vnímám Owena ze všech tří bratří Wilsonových jako nejtalentovanějšího a herecky nejzdatnějšího.. (21.05.2013)

At' si kdo chce opěvuje tento kultovní film až do nebes, já nedokážu překousnout tu celkovou nevtipnost na to, že to měla být komedie. To bud' já se neumím bavit, nebo humor tvůrců tohoto snímku je velice suchý. Navíc mi tu vyloženě nesedli herci a charaktery postav, které ztvárnili, mi přišly poměrně nevýrazné. Můj dojem po skončení byl asi takový, že jsem právě zhlédl něčí zaprášené, málo výrazné dílo a jediné významnější plus byly smysluplné dialogy (což je sice u klubáckých filmů samozřejmost) a taky fakt, že se ve snímku objeví song "7 and 7 Is" skupiny "Love", který považuju za jednu z nejlepších písní, které kdy vznikly na této planetě. 50% (21.08.2012)

Podle Scorseseho jeden z deseti nejlepších snímků devadesátých let, ale podle mě Anderson překonal svůj debut zatím všemi nadcházejícími snímky. Ovšem už zde je jasně čitelný režisérův styl - Andersonovy trademarky, specifická kamera, nadsázka... Na tomto snímku mi nejvíce podařený přišel samotný konec, kdy dochází k "naplánovanému" přepadení. Jinak v podstatě souhlasím s Eddardem. 70% (04.02.2006)